E. VERNEROVÁ
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
Veterinářství 2005;55:309-310.
SOUHRN
Na trhu je zastoupena dostatečně široká škála látek s anthelmintickým účinkem ve vhodných lékových formách a velikostech balení, což umožňuje účinnou terapii psů a koček a s tím i související ochranu lidského zdraví vůči možným zoonózám.
SUMMARY
Broad spectrum of drugs with anthelmintic effects has been represented at the market in the convenient pharmaceutical form and size of packets which enables operable therapy of dogs and cats including coherent protection of human health against possible zoonoses.
Úvod
V dnešní době stále více lidí chová domácí miláčky, zejména psi a kočky. V Evropské unii ve více než polovině domácností je nejméně jedno zvíře chované pro radost. Chov psů a koček má nepopiratelný pozitivní vliv na lidské zdraví, ale nese s sebou i různá zdravotní rizika. Jedním z nich jsou i zoonózy, toxokaróza a echinokokóza.
Účinnost a aplikace léčiv
Výskyt škrkavek u psů je velmi variabilní, v evropských podmínkách se pohybuje od 3,5 do 17%.1 Na našem území se prevalence škrkavek v souborech vyšetřovaných vzorků pohybovala od 1,6 do 22,4 %. Dosud známé hodnoty prevalence Echinoccocus spp. se pohybují kolem 0,3 %.2 Dospělci E.multiocularis se vyskytují v Evropě převážně u lišky, zřídka jsou tyto tasemnice nalézány také u psů a koček. Podmínkou nakažení je možnost lovu ve volné přírodě a pozření myšovitých hlodavců, zejména hrabošů. Za těchto okolností byla echinokokóza zjištěna v ČR u 8,1 % psů3 a 3,75 % koček.4
Nutnost zasáhnout proti endoparazitům je zřejmá. V současné době je na trhu k dispozici řada hromadně vyráběných veterinárních léčivých přípravků s různým spektrem účinných látek. Účinnost těchto přípravků je deklarována 95 % a vyšší. Anthelmintická rezistence byla prokázána u různých nematodů ovcí, skotu, koz a koní, ale zatím nejsou prezentovány zprávy o vzniku rezistence nematodů psů.5 Z publikovaných prací zabývajících se problematikou účinnosti anthelmintik vyplývají určité rozdíly. C. Ende6 srovnával ve své studii rozdílnou účinnost látek – pyrantelu, piperazinu, fenbendazolu a mebendazolu vůči T. canis a T. cati v terénních podmínkách. Závěr studií byl velmi podobný u psů i koček. Stanovená účinnost u pyrantelu 75,5 %, piperazinu 82,8 %, fenbendazolu 93,8 % a mebendazolu 89 % ukazuje, že dříve a často používané účinné látky pyrantel a piperazin vykázaly nižší účinnost než méně často aplikované benzimidazoly. Mackened7 vyslovil závěry svých studií účinnosti pyrantelu na dospělce i vývojová stádia T. canis , které vedou k předpokladu, že opakovaná léčba nižší koncentrací bude vhodnější nežli podání vyšší koncentrace účinné látky. Tuto tezi potvrzuje provedená studie zaměřená na účinek pyrantelu pamoátu na morfologii parazitických nematodů a získání informací o průniku, distribuci a celkovém množství pyrantelu pamoátu u T. canis. Studie prokázala, že dospělci přijímají pyrantel orálně, vývojová stádia absorbují pyrantel především povrchem těla.
Ve studii Hořejšího1 byla srovnávána účinnost různých anthelmintik na škrkavky u štěňat chovaných v chovné stanici Policie ČR a posuzovala se procenta štěňat, u kterých se po aplikaci anthelmintik nezjistily při koprologickém vyšetření vajíčka škrkavek v trusu. Při kombinaci účinných látek praziquantel, febantel, pyrantel (Drontal Plus) byla účinnost 76 %, účinnost levamisolu (Decaris) 52,9 %, zatímco účinnost mebendazolu (Telmin KH) byla 100 %. Po aplikaci oxibendazolu s niclosamidem (Polyverkan) byla účinnost 58,6 % a po podání fenbendazolu (Fenbion) 80 %.
Studie Vanparijse8 u malých psů a koček, přirozeně infikovaných nematody a cestody, stanovuje v kontrolovaném testu účinnost flubendazolu vůči T. canis 97,4 % u psů po dvoudenní aplikaci a 100 % po třídenní aplikaci. Toxocara leonina se jeví jako více senzitivní, naměřená účinnost je 100 %. Účinnost proti Uncinaria stenocephala byla 97,5 % po dvoudenní léčbě a 100% po třídenní aplikaci stejné hladiny účinné látky. U Trichuris vulpis byla účinnost 96,7 % po třídenním podávání.
Jak je patrno z výše uvedeného, je třeba vždy přihlédnout při stanovení vhodné terapie ke konkrétní situaci v chovu. Nejrizikovější skupinou psů jsou štěňata, kde je třeba se zaměřit především na toxokarózu. Pozornost je nutno věnovat již období gravidity feny, kdy dochází k aktivaci encystovaných larev. Zasáhnout je možno buď fenbendazolem, kdy se aplikuje léčebná dávka od 40. dne gravidity do 2. týdne po porodu. Ovšem vzhledem k tomu, že teratogenní účinek způsobený metabolitem fenbendazolu, oxfendazolem, nelze ve výjimečných případech úplně vyloučit, použití je doporučeno pouze po zhodnocení poměru prospěchu a rizika odpovědným veterinárním lékařem. Dále je možno aplikovat selamektin, kdy délka jeho působení je několik týdnů. Doporučeno je podání selamektinu feně dva týdny před porodem a 2. - 6. týden po porodu.
Periodické odčervení nejmladších kategorií štěňat je na rozdíl od dehelmintizace dospělých psů nevyhnutelné1 a to dle doporučených schémat ve 2., 4., 6. a 8. týdnu věku, dále každé dva měsíce do věku šesti měsíců. Je možno vybírat z poměrně široké škály účinných látek i vhodných lékových forem dle věku a hmotnosti štěňat. V raném období života štěňat není nutno sahat k širokospektrým anthelmintikům, do stáří čtyř týdnů není invaze tasemnicemi obvyklá. Odčervení dospělých psů je vhodnější až na základě pozitivního nálezu koprologického vyšetření, kdy je možno zasáhnout cíleně proti danému parazitovi.9 Infekce tenkohlavci, měchovci nebo tasemnicemi vyžadují specifickou terapii a opakované podávání terapeutické dávky.
Závěr
V současné době je na trhu zastoupena dostatečně široká škála látek s anthelmintickým účinkem ve vhodných lékových formách a velikostech balení, což umožňuje účinnou terapii psů a koček a s tím i související ochranu lidského zdraví vůči možným zoonózám. U koček, na rozdíl od psů, je třeba věnovat zvýšenou pozornost kontrole parazitóz nejen u koťat ale i u dospělců. Kontrolu zdravotního stavu a pravidelnou anthelmintizaci koček lze plně doporučit.
Literatura:
1. Hořejší R. Účinnost anthelmintik na škrkavky u štěňat. Veterinářství 1999;49:393-396.
2. Svobodová V. Prevalence vzniku rezistentních kmenů parazitů u psů a koček. Veterinářství 1998;48:98.
3. Svobodová V., Lenská B. Echinoccocosis in dogs in the Czech Republic, Acta Vet.Brno 2002;71:347-350.
4. Svobodová V., Lenská B. Prevalence of Echinoccocus multiocularis in out door cats in the West Bohemia (Czech Republic). Helmintologia 2004;41(4):221-222.
5. Jackson, R.et al. Isolation of anthelmintic resistant Ancylostoma caninum. New Zealand Vet J 1987;35:215-216.
6. C. Ende Investigation of the resistance of Toxocara canis and Toxocara cati to anthelmintics. Der Praktische Tierarzt 1993;9:811-822.
7. Mackended U. at al. Effects of pyrantel pamoate on adult and preadult Toxocara canis worms an electron microscope and autoradiography study. Parasitology Research 1993;79:567-578.
8. Vanparijs O. Anthelmintic efficacy of flubendazole paste against nematodes and cestodes in dogs and cats. Am J Vet Res 1985;46(12):2539-2541.
9. Čada F. Kočka (Felis catus f.dom.) jako definitivní hostitel tasemnic druhu Echinococcus multiocularis, Veterinářství 1999;49:2-3.
Adresa autora:
MVDr. Eva Vernerová
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
Hudcova 56a
Brno 621 00
