P. RAUŠER, H. KECOVÁ, M. CRHA
Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2004;54:663-666
SOUHRN
Raušer P., Kecová H., Crha M. Cizí tělesa rohovky a spojivkového vaku u psů a koček – retrospektivní studie. Veterinářství 2004;54:663-666.
Předkládaný článek hodnotí incidenci cizích těles spojivkového vaku a rohovky u psů a koček. Cizí tělesa byla diagnostikována především u mladých zvířat nižších hmotnostních kategorií. Z nalezených cizích těles se nejčastěji jednalo o travní osiny. Cizí tělesa mimo změn na spojivce (hyperemie, chemóza, protruze třetího víčka) vyvolávala i defekty rohovky (eroze, vřed) nebo uveitidu. Mezi základy terapie cizích těles spojivkového vaku a rohovky proto patří aplikace antibiotik a protizánětlivých látek, případně i atropinu.
SUMMARY
Raušer P., Kecová H., Crha M. Foreign bodies of cornea and conjunctival flaps in dogs and cats – a retrospective study. Veterinářství 2004;54:663-666.
This presented study evaluates the incidence of foreign bodies of conjunctival flaps and cornea in dogs. Foreign bodies were diagnosed above all in young animals with lower weight category; to the most often findings belong grass awns. In addition to the damage on conjunctiva (hyperaemia, chemosis and nictitating membrane protrusion), there were also seen cornea defects (erosion, ulcer) and/or uveitis. Therapy of foreign bodies in conjunctival flaps and cornea consists in antibiotic and antiinflammatory applications as well as atropin dripping.
Zejména v jarních a letních měsících1 jsou častým problémem psů a koček cizí tělesa. Mimo jiných struktur2,3 se cizí tělesa nacházejí také ve spojivkovém vaku zevnitř nebo vně třetího víčka, kde mohou vyvolávat spolu se zánětem spojivek i rohovkové vředy nebo jiné patologické procesy. Mezi další často pozorované změny patří epifora, blefarospazmus, protruze třetího víčka, chemóza a případy doprovází silná bolestivost. Cizí tělesa, kterými jsou nejčastěji travní osiny (fragmenty klásku), semínka nebo jiný rostlinný materiál, bývají ve spojivkovém vaku volně uloženy a lze je lehce vyjmout pinzetou po povrchovém znecitlivění spojivky lokálním anestetikem,4 např. oxybuprokainem. Po jejich vyjmutí se doporučuje lokální podávání širokospektrálních antibiotik, v případě výskytu rohovkových vředů je pak jejich podání bezpodmínečně nutné.2,5
Některá cizí tělesa rohovky jako např. rostlinný materiál, kovové částice nebo zbytky laku apod. adherují k epitelu rohovky natolik těsně, že je víčka nemohou setřít a z oka odstranit. Do rohovky zakotvená nebo adherovaná cizí tělesa lze vyjmout poměrně snadno vatovým tampónkem nebo mikrochirurgickou pinzetou. Povrchová cizí tělesa lze také odstranit spatulou na cizí tělesa nebo jehlou (23 – 25 G). Cizí tělesa usazená ve stromatu rohovky je většinou nutno odstranit po naříznutí rohovky nad tělesem.6 Po vyjmutí vegetativního rostlinného materiálu je doporučováno cytologické a mikrobiologické vyšetření stěru a seškrabu spojivkového vaku a rohovky se stanovením bakteriální citlivosti k antibiotikům. Rohovka by následně měla být zhodnocena fluoresceinovým testem pro posouzení její celistvosti.7 Pro tlumení infekce a k odstranění spazmu m. cilliaris se doporučuje podávat širokospektrální antibiotika s atropinem.8 Mezi komplikace cizích těles rohovky patří bakteriální nebo mykotická infekce, rozsáhlé jizvy rohovky nebo její perforace při nesprávném vyjmutí cizího tělesa.
Tento článek shrnuje výskyt cizích těles spojivkového vaku a rohovky, sleduje jejich incidenci v závislosti na plemeni, věku a hmotnosti zvířete a definuje charakter patologických změn, vyvíjejících se jako následek přítomnosti cizích těles.
Materiál a metodika
V období let 1998 2004 bylo na naší klinice vyšetřeno a ošetřeno 1622 psů a koček s oftalmologickými problémy. U všech zvířat bylo provedeno standardní oftalmologické vyšetření včetně barvení rohovky fluoresceinem, oftalmoskopie a měření nitroočního tlaku.7 Do naší studie jsme z těchto zvířat zařadili ta, u kterých bylo v rohovce nebo spojivce nalezeno cizí těleso. U všech vyšetřených zvířat jsme zaznamenávali plemennou příslušnost, pohlaví, stáří a tělesnou hmotnost. V závislosti na výskytu cizího tělesa jsme sledovali délku trvání patologického procesu na očích a jejich charakter, který jsme definovali přesně podle postižení jednotlivých očních struktur. Prevalenci jednotlivých patologických změn v závislosti na délce trvání procesu a typu cizího tělesa jsme statisticky porovnávali Fisherovým přesným testem.
Výsledky
Z celkového počtu 1622 psů a koček, u kterých bylo na naší klinice provedeno oftalmologické vyšetření, jsme nalezli cizí těleso spojivky nebo rohovky ve 30 případech. Jednalo se o 28 psů (18 psů a 10 fen) 18 plemen a dvě kočky. Průměrné stáří psů s cizím tělesem bylo 4,1 3,64 let, přičemž 21 psů (70 %) nebylo starších pěti let. Průměrné stáří koček (dva kocouři) bylo 3,5 2,12 let. Tělesná hmotnost psů byla 10,3 8,13 kg, hmotnost koček 5,8 0,35 kg. Z tohoto počtu bylo 24 zvířat (80 %) v hmotnostní kategorii do 15 kg. Průměrná délka trvání patologického procesu byla 3,3 3,04 dnů.
Zvířata byla na kliniku přivedena v 26 případech (86,7 %) s anamnézou blefarospazmu, ve čtyřech případech (13,3 %) majitelé pozorovali změny na rohovce nebo přímo přítomnost cizího tělesa.
Z cizích těles se jednalo u 24 pacientů (80 %) o tělesa rostlinného původu (travní osiny, listy, třísky), u jednoho pacienta (3,3 %) o tělesa živočišného původu (žihadlo) a u jednoho pacienta (3,3 %) o tělesa anorganického původu (kamínek). Z cizích těles se ve spojivce a rohovce nejčastěji vyskytovala travní osina (56,7 %) a tříska (10 %). U čtyř pacientů (13,3 %) jsme cizí těleso blíže neidentifikovali (tab. 1).
Z patologických nálezů jsme zaznamenali u 20 pacientů (66,7 %) postižení spojivky a u 19 pacientů (63,3 %) postižení rohovky. U deseti pacientů, u kterých byla nalezena travní osina, jsme zaznamenali erozi rohovky, což je statisticky významně častěji (p
Diskuse
Z naší studie vyplývá, že nejčastějším cizím tělesem, které lze ve spojivkovém vaku nebo rohovce zaznamenat, bývá travní osina. Studie zabývající se výskytem travních osin u psů a koček uvádějí jejich výskyt ve spojivkovém vaku poměrně často.1,2 V našem případě se jednalo o nález travních osin na bulbární i palpebrální straně třetího víčka, případně ve fornix conjunctivae. Travní osinu lokalizovanou v rohovce jsme nezaznamenali patrně z důvodu neschopnosti jejího zachycení na hladké struktuře rohovky. Zejména pokud setrvávala travní osina ve spojivce po delší dobu, docházelo k rozvoji patologických procesů na rohovce – eroze, vaskularizace nebo vřed. Mimo defektů na rohovce však docházelo i k rozvoji uveitidy (55,6 % případů).
Je zajímavé, že cizí tělesa spojivky a rohovky byla zaznamenána ve většině případů u mladých zvířat (70 % pacientů ve stáří do pěti let) hmotnostní kategorie kolem 10 kg (10,3 8,13 kg). To může být způsobeno větší pohybovou aktivitou mladých zvířat a jejich malým vzrůstem ve vztahu k expozici především k travním osinám.
Při porovnání jednotlivých patologických nálezů je významný výskyt eroze rohovky v souvislosti s nálezem travní osiny. Jako možnou příčinu lze usuzovat na ostré „štětiny“ travní osiny, které způsobují zvýšenou traumatizaci rohovky s následným vznikem eroze,9 vředu, případně až perforace rohovky. Výskyt uveitidy nebyl jednoznačně vázán na charakter cizího tělesa, lze však říci, že při cizích tělesech vyskytujících se v hloubce rohovky nebo rohovku zcela perforujících byl výskyt uveitidy také relativně vysoký. Uveitida se však vyskytovala i v případech cizího tělesa spojivkového vaku, kdy jsme ji na základě sníženého nitroočního tlaku a omezené pupilární reakce (mióza)10 zaznamenali u 30 % případů. Z toho plyne, že při nálezu cizího tělesa rohovky i spojivkového vaku je vhodná doplňková terapie protizánětlivými látkami. Vzhledem k častému poškození rohovky jsou pak látkami volby nesteroidní antiflogistika, např. diklofenak.
Cizí těleso zanořené v hloubce rohovky nebo ji zcela perforující není příliš častým nálezem. Vzhledem k jeho závažnosti, je však nutno k terapii těchto stavů přistupovat rychle a radikálně.11 Pokud se jedná o pouhé uvíznutí cizího tělesa v rohovce – v našem případě jsme zaznamenali trny a třísky, je nutno po jejich vyjmutí zhodnotit stav poškozené rohovky a zvolit konzervativní terapii antibiotiky (chloramfenikol), příp. ochrannými látkami (gely) nebo u větších defektů některou z možností keratoplastiky (třetím víčkem, spojivkovým lalokem apod.).9,13 U perforujících defektů je pak bezpodmínečně nutná jejich plastika (nebo sutura) s revizí stavu přední oční komory, event. jejím výplachem (roztokem BSS plus).12 V případech výskytu uveitidy, která s uvedenými stavy bezprostředně souvisí, je vhodné mimo aplikace protizánětlivých látek i podání atropinu zejména pro jeho spazmolyticko-analgetický efekt.
U všech pacientů s cizím tělesem spojivkového vaku a u 50 % pacientů s cizím tělesem rohovky jsme zaznamenali silný blefarospazmus, u 86,7 % pacientů i epiforu s různým stupněm hnisavých příměsí. Z toho plyne, že při nálezu blefarospazmu je nutno v každém případě bezpodmínečně vyloučit možný výskyt cizího tělesa zejména ve spojivkovém vaku,12 jehož delší setrvání by mohlo způsobit některé z dalších, oko bezprostředně ohrožujících patologických změn. Závislost délky přítomnosti cizího tělesa na stupni rozvoje patologických změn jsme jednoznačně neprokázali pravděpodobně kvůli malému počtu hodnocených pacientů. Je však nutno říci, že většina pacientů s cizími tělesy spojivkového vaku a rohovky navštívila naši kliniku během 48 hodin od vzniku blefarospazmu, který je jedním z hlavních příznaků výskytu cizího tělesa.
Závěr
Cizí tělesa spojivkového vaku a rohovky jsou relativně častá. Vyskytují se především u mladších zvířat menších hmotnostních kategorií. Hlavním příznakem výskytu cizích těles je především blefarospazmus doplněný slzotokem s menší nebo větší příměsí hnisu. U cizích těles spojivkového vaku se postupně rozvíjí mimo hyperemie spojivky a chemózy také defekty rohovky – eroze až vředy. Souvisejícím příznakem bývá i uveitida, která doprovází nejen cizí tělesa rohovky, ale i spojivkového vaku.
Kromě odstranění cizího tělesa je vhodná antibiotická terapie doplněná protizánětlivou terapií. V případě cizích těles rohovky je nutno po jejich vyjmutí dostatečně zrevidovat stav rohovky a provést její důsledné ošetření, u perforujících defektů doporučujeme i revizi přední oční komory.
Literatura:
1. Crha M., Konvalinová J., Fichtel T., Pavlica Z. Migrace osin u psů: retrospektivní studie 140 případů. Veterinářství 2003;53:490-496.
2. Brennan K. E., Ihrke P. J. Gras awn migration in dogs and cats: a retrospective study of 182 cases. J Am Vet Med Assoc 1983:1:1201-1204.
3. Horne R. D. Grass awn migration in the dog. Canine Pract 1981;8:21-32.
4. Ward D. Diseases and surgery of canine nictitating membrane. In Gelatt K. N. ed. Veterinary ophthalmolgy, 3rd ed. Philadelphia; Lippincott Williams & Wilkins, 1999;616.
5. Bromberg N. M. The nicticans membrane. Comp Cont Ed Pract Vet 1980;2:627-632.
6. Slatter D. H., Hakanson N. Cornea and sclera. In Slatter D. H. ed. Textbook of small animal surgery, 2nd ed. Philadelphia; WB Saunders, 1993;1202-1225.
7. Strubbe D. T., Gelatt K. N. Ophthalmic examination and diagnostic procedures. In Gelatt K. N. ed. Veterinary ophthalmolgy, 3rd ed. Philadelphia; Lippincott Williams & Wilkins, 1999;427-466.
8. Whitley R. D., Turner L. M. Management of ocular trauma in horses. Part I: cornea and sclera. Med Vet Pract 1986;67:233-238.
9. Slatter D. H., Hakanson N. Cornea and sclera. In Slatter D. H. ed. Textbook of small animal surgery, 2nd ed. Philadelphia; WB Saunders, 1993;1202-1225.
10. Collins B. K., Moore C. P. Diseases and surgery of the canine anterior uvea. In Gelatt K. N. ed. Veterinary ophthalmolgy, 3rd ed. Philadelphia; Lippincott Williams & Wilkins, 1999;755-796.
11. Gelatt K. N. Organic corneal foreign bodies in the dog. Vet Med Small Anim Clin 1974;11:1123-1128.
12. Rebhun W. C. Conjunctival and corneal foreign bodies. Vet Med Small Anim Clin 1973;8:874-877.
13. Whitley D. R., Gilger B. C. Diseases of canine cornea and sclera. In Gelatt K. N. ed. Veterinary ophthalmolgy, 3rd ed. Philadelphia; Lippincott Williams & Wilkins, 1999:654.
Adresa autora:
MVDr. Petr Raušer, Ph.D.
Klinika chorob psů a koček
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Palackého 1/3, 612 42 Brno
e mail: rauserp@vfu.cz
