Odborníci po desetiletí bádali, jak se vysoké hladiny toxických látek jako jsou rtuť, DDT a další pesticidy dostanou do těl ledních medvědů a ostatních zvířat v severské přírodě vzdálené tisíce kilometrů od zdrojů znečištění. Kanadští vědci přišli na to, že znečištění se do polárních oblastí nedostává s větrem nebo oceánskými proudy, ale v podobě ptačího trusu.
Buřňáci lední létají ze svých hnízd stovky kilometrů na lov ryb na otevřené moře. V okolí jejich hnízdišť po nich zůstávají haldy výkalů, které se pomalu sesouvají z břehů a rozpouštějí se ve vodě polárních jezer a říček.
Ukázalo se, že v trusu jsou dokonale koncentrovány znečišťující látky, které se jinak vyskytují v nízkých úrovních po celém oceánu. Nejdříve se škodliviny usazují v mořských řasách, které požírá plankton. Jím se živí malé ryby, jež jsou potravou větších ryb lovených pak buřňáky. Podle profesora ekologie univerzity provincie Alberta Davida Schindlera každým krokem v potravním řetězci má kontaminace tendenci k deseti až stonásobnému zvýšení.
Z vody, v níž se rozpouští guano, sušené ptačí exkrementy, se toxické látky dostávají do ryb, které pak jsou potravou tuleňů, bílých velryb či ledních medvědů.
Kontaminace jezer v okolí kolonií buřňáků ledních, rozšířených podél celého severního Atlantiku, je sedmdesátkrát vyšší než v jezerech bez ptačí přítomnosti.
