Obavy, že by se virus ptačí chřipky, neboli aviární influenzy, speciálně vysoce patogenního kmene H5N1 mohl šířit lidským kontaktem se zatím nenaplnily. A například Světová zdravotnická organizace (WHO), či Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE) takovouto možnost nepřipouští.
Nicméně každý výskyt je ve světě pečlivě sledován a monitorován. Každé podezření je bráno vážně. I v naší republice se objevilo podezření u exportovaných exotických ptáků, nicméně podezření se naštěstí nepotvrdilo.
Vysoce patogenní kmen aviární chřipky se stále objevuje v zemích jihovýchodní Asie. Však se odtud také nesmí dovážet žádní živí ptáci, o drůbeži ani nemluvě. Nesmí se dovážet ani násadová vejce a v žádném případě ani maso, pokud nejde o tepelně opracované výrobky.
Zdá se, že kromě chované drůbeže jsou rezervoárem nebezpečného viru i chovy domácích kachen. Jedinou možností, jak zabránit šíření je dodržovat zákazy přesunu, likvidace chovů a nelze se například též domnívat, že zmrazené maso je bezpečné. Zmražením se vůbec nesnižuje koncentrace ani virulence viru. Takovéto maso nelze ani používat ke krmení zvířat. Byl zaznamenán případ, že ptačí chřipkou onemocněli v zoo chovaní tygři a leopardi v Thajsku, či sokoli v Hong Kongu, kteří byli krmeni masem nemocných kuřat.
V ČR dosud aviární influenza diagnostikována nebyla, ani méně patogenních kmenů, natožpak vysoce patogenního kmene H5N1. Proto podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, každé nebezpečí a podezření se vší pečlivostí orgány státního veterinárního dozoru prošetřují.
Evropa, zdá se, je v současné době metly ptačí chřipky ušetřena.
