Z pohledu naší republiky není potřeba kvůli propuknutí nebezpečného virového onemocnění – klasického moru prasat - na Slovensku v okrese Prievidza přijímat jiná opatření, než která přijala Slovenská veterinární správa. Ta postačují pro ochranu českého území spolu s opatřeními, která vyplývají z rozhodnutí Evropské komise (zejména zákaz exportu živých zvířat ).
Státní veterinární správa ČR dlouhodobě sleduje vývoj nákazové situace klasického moru prasat (dále KMP) v populacích černé zvěře na Slovensku, a v příhraničních okresech je prováděn hlubší monitoring. Připomínáme, že díky dobré situaci u nás, (naposledy byl virus KMP u nás zjištěn u černé zvěře v listopadu 1999) můžeme do zemí EU vyvážet jak vepřové maso, tak živá jatečná prasata.
Na Slovensku se KMP poprvé objevil již v roce 1993 mezi černou zvěří a pronikl i do chovů domácích prasat. Nákaza se šířila z jihu středního Slovenska na západ. Varovným signálem bylo překročení řeky Hronu v roce 1995, kdy se mor šířil dál na západ. V chovech domácích prasat se KMP vyskytoval na Slovensku až do roku 2001 (s výjimkou roku 1999). Od roku 2001 až dosud se mor vyskytoval jen mezi černou zvěří, nyní však byla nákaza potvrzena na farmě Nitrica v okrese Prievidza v chovu 3 983 prasat. Nákaza byla potvrzena 19. 11. a ohlášena Evropské komisi. Ta reagovala informací šéfům veterinárních služeb, v níž konstatuje, že SR postupovala v souladu s platnou komunitární legislativou, tj. Směrnicí 2001/98 a 2003/742, to znamená, že není možný export živých prasat do EU a totéž platí i pro export do naší republiky. Zmíněné rozhodnutí Evropské komise sice umožňuje vývoz vepřového masa do EU z některých slovenských okresů, nikoli však z okresu Prievidza, v němž se dlouhodobě KMP v populacích černé zvěře vyskytuje a byl pravděpodobnou příčinou zavlečení do chovů domácích prasat.
Pro úplnost informace uvádíme historii klasického moru prasat na území ČR. Do naší republiky pronikl KMP v říjnu a listopadu 1990 do okresů Břeclav a Znojmo po 15 letech beznákazové situace od jihu. Epizoocie v populaci černé zvěře proběhla ve dvou vlnách. První v roce 1990 pokračovala z okresů Břeclav a Znojmo severozápadně až na Českomoravskou vysočinu, okresů Pelhřimov a Jihlava. Na jihu pronikl KMP do okresů Jindřichův Hradec a Tábor, severněji až do okresů Havlíčkův Brod a Žďár. Druhá vlna KMP, opět u černé zvěře, proběhla od roku 1996 opět z okresu Břeclav, kam nákaza pronikla rovněž jako v prvním případě ze sousedního dolnorakouského okresu Mistellbach. Její šíření probíhalo tentokrát směrem severním přes okresy Hodonín a Uherské Hradiště do okresů Vyškov, Kroměříž a Zlín, do Ždánického lesa, Chřibů a Hostýnských vrchů. Poslední nález viru KMP u černé zvěře byl v listopadu 1999.
V populaci černé zvěře, zejména v okresech, jimiž prošla druhá vlna epizoocie, tj. Hodonín, Uherské hradiště, Zlín, Vsetín, Kroměříž, Vyškov, se stále nacházejí protilátky proti původci nákazy, což je důkazem toho, řada divočáků nákazu přežila.
V průběhu těchto dvou vln šíření KMP mezi černou zvěří došlo od konce dubna 1994 k vzplanutí šesti ohnisek ve velkochovech prasat, poprvé na farmě Turovec na okrese Tábor. Další čtyři ohniska pak v průběhu let 1995 až počátek 1997 se objevila na okrese Břeclav. Poslední výskyt KMP v chovu domácích prasat byl zaznamenán počátkem června 1997 v okrese Kroměříž..
Srovnáme-li výskyt KMP s našimi nejbližšími sousedy, například Německem, nebo i Slovenskem, byl výskyt u nás ohledem na délku trvání epizoocie v populaci černé zvěře minimální. A to zajisté i díky okamžitým opatřením, které přijala včas a důsledně Státní veterinární správa ČR. Preventivní opatření spočívající ve veterinární prohlídce včetně zástřelného a v laboratorním vyšetření stála od roku 1992 do 1999 zhruba 30 milionů korun, zatímco odškodné ve zmíněných šesti ohnisek přišlo na téměř šestinásobek (172 milionů). Uvedená čísla ukazují, že opatření, jimiž se zabránilo vzniku mnoha dalších ohnisek, se rozhodně vyplatila.
