Na 150 delegátů z Asie, Afriky, Evropy a USA bude na konferenci v Kolombu, která začíná tento pátek pod záštitou Mezinárodní sloní nadace, hledat řešení, které by pomohlo vyřešit složitou situaci slonů. Prales, který jim poskytuje životní prostředí postupně ubývá, a tak tato zvířata slídí kolem lidských obydlí, kde hledají na haldách odpadků něco na snězení.
Na skládku u Polonnaruvy, která se nachází hned vedle dálnice, vyváží svůj odpad i místní nemocnice, takže se tam sloni brodí mezi použitými injekčními stříkačkami a rozbitými skleněnými ampulkami. Od krví nasáklých tamponů mohou lehce chytit nějakou infekci, navíc by se také mohli igelitovými taškami zalknout.
U skládky se pravidelně zastavují hloučky západních turistů, aby si pořídili snímek slonů brodících se v odpadcích. Sloni, kteří si zahraničního zájmu vůbec nevšímají, se naučili ke skládce chodit už za svítání. Loudavě se potloukají po okolí a náležitě zpozorní v okamžiku, kdy uslyší chrčení traktoru, který pravidelně přijíždí obtěžkán odpadky. Skutečné hody propukají až kolem desáté hodiny dopoledne, kdy se přiváží odpad z místních hotelů.
Srí Lanka není jediným státem, který se potýká s problémem nezabezpečených slonů. Na začátku 20. století žily v Asii statisíce slonů, zatímco dnes jich v oněch jedenácti asijských zemích přežívá podle odhadů OSN pouhých 16.000. Životní prostředí se nezadržitelně zhoršuje. V roce 1956 bylo 44 procent zemského povrchu na Srí Lance pokryto hustým pralesem, zatímco dnes tvoří pouze 27 procent území. Ještě o století dříve se po ostrově kolébalo téměř 15.000 slonů, podle nedávných odhadů jejich počet dnes nepřevyšuje 3.000.
