Seminář firem Virbac & Veyx, 13. 3. Čejkovice
Společný seminář firem Virbac & Veyx na téma „Zkušenosti s řízenou reprodukcí v chovech prasat“ proběhl dne 13. 3. na jižní Moravě v Čejkovicích. Odborný program zahájili zástupci společnosti Virbac, MVDr. G. Zelinková a MVDr. Z. Haas, v příjemném prostředí Loveckého salónku Hotelu Zámek.
Zahraniční přednášející, Enric Marco, DVM (Španělsko), mluvil o technikách řízené reprodukce. Obě jeho přednášky byly simultánně tlumočeny MVDr. R. Kašparem.
Produktivita farem závisí na prasnicích na první paritě. Proto plánované zařazování prasniček do reprodukce je z ekonomického hlediska stěžejní. Jak ukázal na příkladu Enric Marco, selhání plánování vede k významnému navýšení nákladů na 1 odstavené sele a tím ke zhoršení ekonomiky farmy. K synchronizaci prasniček při zařazování do reprodukce se aplikuje altrenogest. Prasničky mohou být po příjmu této substance pravidelně připouštěny v turnusovém provozu, a to v přesném počtu. Po ošetření kdykoliv v průběhu cyklu, přijde 96 % prasniček do říje mezi 4. a 7. dnem po ukončení aplikace. Přípravek umožňuje zlepšení plodnosti (o jedno sele) i produktivity.
Dále se Enric Marco zabýval dalším praktickým využitím altrenogestu v technikách řízené repordukce, konkrétně řešením reprodukce v chovech s raným odstavem i sezónní infertilitou. Délka laktace má velký vliv na interval od odstavu do zabřeznutí i na počet selat v následujícím vrhu. Raný odstav selat, který se provádí v eradikačních programech, nebo při zvýšeném tlaku na místo na porodně, zhoršuje reprodukční ukazatele. Řešením je podávání altrenogestu 12dnů po odstavu selat. Efektem je lepší nástup říje (97 % proti 64 %) a vyšší počet selat v následujícím vrhu (13 selat u ošetřené skupiny proti 10,5 u kontrolní skupiny).
Další aplikací je sezónní infertilita v letním období. Důvodem je snížený příjem krmiva, zejména proteinů a vysoce důležitého lysinu u prasnic kolem porodu. To vede k úbytku hřbetního tuku, což se negativně odráží na procentu zabřeznutí i velikosti následujících vrhů, zejména u primipar (tzv. efekt 2. vrhu). Zlepšení kondice prasnic po odstavu selat je proto velmi důležité. Řešením je aplikace altrenogestu pro oddálení nástupu říje po dobu sedm dnů (začátek v den odstavu). Výsledkem je výrazně lepší procento zabřeznutí (89,5 % proti 74,8 % u kontrolní skupiny) a zlepšení počtu selat ve vrhu (10,2 selete u ošetřené skupiny proti 8,7 selete u kontrolní skupiny bez použití altrenogestu). V praxi v chovech s odstavem 28. dne doporučuje Enric Marco u primipar, které výrazně ztratily na kondici, provést odstav v 21.dnech, ponechat je na porodně ve skupině, kde dostávají krmnou směs pro kojící prasnice a aplikovat sedm dnů altrenogest (začít 1. den před odstavem selat).
Druhá přednáška MVDr.Gabriely Zelinkové prezentovala zkušenosti s použitím altrenogestu ve specialitě Virbagest v České Republice. Virbagest v plastové lahvi je určen pro pět prasniček a jeho předností je snadná aplikovatelnost. Jak bylo možné shlédnout na videozáznamu z chovu, díky speciálnímu aplikátoru je Virbagest možné aplikovat i individuálně přímo do dutiny ústní. Toto je řešením pro chovy, kde je skupinové ustájení prasniček. Dr. Zelinková prezentovala výsledky použití Virbagestu při řešení reprodukčních problémů u prasniček i u prasnic s opakovaným přebíháním, anestrií apod. V těchto případech je řešením aplikace Virbagestu po dobu 18 dnů s následným injekčním ošetřením 800j. PMSG 48 hod. po poslední aplikaci Virbagestu a následnou aplikací 1ml Depherelin Gonavet Veyx za 78 až 80 hod. Následuje fixní doba inseminace za 24 až 26 hod. poté, s reinseminací do 42 hodin. Jak ukázaly výsledky, toto ošetření je řešením i pro prasničky ve vyšším věku (9 – 11 měsíců), které se nepodařilo zařadit do reprodukce a také problémové prasnice s poruchami reprodukce.
Příčiny selhání laktace u prasnic a techniky cross fosterring uvedl E. Marco, DVM v poslední přednášce. Poruchy laktace mohou být systémové nebo lokální, mamární. Poruchy laktace mají přímý ekonomický dopad na hmotnost selat při odstavu a projevují se vyšší mortalitou, predispozicí k onemocnění, nižšími přírůstky a vyšší konverzí. Dále představil jednotlivé nosologické jednotky – mamární edém, hypoplazii, agalakcii a mastitidy.
Autor doporučuje šesti krokové vyšetření mamární žlázy u stojící i ležící prasničky, zjistit její velikost, barvu, strukturu, bolestivost. Rektální teplota mezi 39,5 až 40,5 0C je vysoká, vyšší než 40, 5 0C signalizuje horečku. Příčinou akutních mastitid v prvních dnech po porodu jsou E. coli, klebsielly a enterobaktery, prasnice nežerou a jejich teplota se pohybuje mezi 40 až 42 0C. Akutní mastitidy vyvolané streptokoky a stafylokoky jsou méně nebezpečné a mohou postihnout jen jednu mléčnou žlázu. Mezi další původce vyvolávající akutní mastitidy patří pseudomonády, eperytrozoonózy a aktinomycety (chronické záněty jsou méně běžné). Při méně obvyklých chronických mastitidách chybí lokální bolestivost, 23 % chronických mastitid se zjistí až na jatkách. Mastitidy trvající až čtyři dny jsou typické pro poporodní období. U jednotlivých typů mastitid byla uvedena preventivní a terapeutická opatření.
Dále E.Marco popsal techniky „cross fostering“ a využití kojných prasnic, jak jsou používány v zahraničí. Důvodem potřeby těchto technik jsou jak poruchy laktace, tak i stále se zvyšující počet selat ve vrhu. Při technikách cross fostering se provede ranný odstav nejsilnějších selat ve věku 14 až 15 dnů od prasnice, ke které se přiloží nejsilnější selata 8 až 9 dnů stará od jiné prasnice, ke které se přeloží opět nejsilnější selata 2 až 3 dny stará z nadpočetného vrhu, nebo od prasnice s poruchou laktace. Tím ale dochází k parciálnímu odstavu, což může vést k laktačnímu estru. Techniky použití kojných prasnic jsou dvě. U techniky jednokrokové, se od několika prasnic odeberou nejsilnější selata a přiloží ke kojné prasnici, od které jsme právě odstavili vrh v 21 dnech. Pro tuto techniku je nejvhodnější použít jako kojnou prasnici primiparu. Druhou možností je dvoukrokové použití kojných prasnic, kdy se v prvním kroku odstaví selata 21. den stáří od prasnice, která se použije jako kojná pro sedm dnů stará selata od jiné prasnice, ke které se pak přikládají selala dva dny stará od oprašených prasnic podle mléčnosti a početnosti vrhu. Rizikem těchto technik je opět laktační estrus. Řešením je apllikace altrenogestu den před parciálním odstavem do standardního odstavu selat. Toto také zlepší následné reprodukční parametry prasnice. Tyto techniky se používají v chovech s vakcinací prasnic proti PCV2.
Závěrem odborného semináře proběhla živá diskuse a všichni přítomní posluchači byli pozváni do Templářského sklípku s cimbálovou muzikou.
