Otravy včel pesticidy

D. TITĚRA¹, V. VESELݹ, J. HAJŠLOVÁ², K. MAŠTOVSKÁ^2
1Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., Dol
²Vysoká škola chemicko-technologická, Praha
Veterinářství 2003;53:152-154

SOUHRN
Titěra D., Veselý V., Hajšlová J., Maštovská K. Otravy včel pesticidy. Veterinářství 2003;53:152-154.
Při ošetřování rostlin pesticidy proti škůdcům dochází každoročně k poškozování necílových organismů. Z národohospodářského hlediska jsou významné škody na včelách, zabezpečujících opylení rostlin. V roce 2002 jsme analyzovali vzorky otrávených včel a ošetřených rostlin z vybraných lokalit. Jako převažující příčinu sledovaných a prokázaných toxikóz můžeme označit fipronil (látka s nejvyšší toxicitou na včely mezi pesticidy – LD₅₀ 5,9 ng/včelu, protrahovaný účinek) a směsi insekticidů a fungicidů se synergizujícím účinkem. Získané informace jsou důležité pro veterinární službu, která je ze zákona odpovědná za protokolární vyšetření úhynů včel na místě.

SUMMARY
Titěra D., Veselý V., Hajšlová J., Maštovská K. Intoxications of bees by pesticides. Veterinářství 2003;53:152-154.
Each year at the treatment of plants against pests by pesticides non target organisms are damaged. From the economic point of view significant injuries are recorded on bees, indispensable pollinators of plants. In the year 2002 we analysed samples of intoxicated bees and samples of treated plants from selected localities. As the prevailing cause of monitored and verified intoxications we may determine fipronil (the substance among pesticides with highest toxicity to bees – LD₅₀ 5,9 ng/bee, prolonged effect) and mixtures of insecticides and fungicides with synergizing effect. The obtained information is important for the veterinary service responsible for the statement of bee mortality investigation on the spot as given by the Law.

Ochrana včel před nežádoucími účinky pesticidních látek je velice obtížná. Vždyť škodlivé organismy rostlin ze skupiny živočišných škůdců se obvykle od užitečných živočichů příliš neliší, a to ani stavbou těla, ani postavením v zoologickém systému. Přitom včely medonosné jsou nejdůležitějšími opylovači pěstovaných i planě rostoucích entomofilních rostlin.¹ Proto jsou vydávány podrobné předpisy a návody, které využívají často jen nepatrného prostoru mezi toxicitou přípravku na škůdce a na včely.²
Pro ošetřovatele porostu je pro snížení rizik nejdůležitější respektovat legislativně stanovené členění přípravků podle rozhodnutí o registraci a schválený návod a údaje na obalu přípravku (zákon 147/96 Sb. o rostlinolékařské péči ve znění zákona 314/2001 Sb.^3,4 a vyhláška 90/2002 Sb., kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin⁵).
Legislativa člení přípravky na ošetření rostlin proti škůdcům do tří skupin a stanovuje odděleně pro každou z nich způsob zacházení.
1. Přípravky pro včely toxické (R 57) nesmějí být aplikovány na rostliny navštěvované včelami (tj. kvetoucí rostliny včetně stromů a dřevin s otevřenými květy a kvetoucí porosty s více než dvěma kvetoucími rostlinami na m² a rostliny při výskytu medovice) a v žádném případě z letadla. Dále nesmí být aplikovány v blízkosti jiných rostlin navštěvovaných včelami a stanovišť včelstev, pokud by aktuální počasí a použitý mechanizační prostředek nezaručily, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. Obdobně toto platí pro stromy.
U přípravků, které vykazují reziduální toxicitu, musí být respektováno upozornění podle rozhodnutí o registraci, uvedené ve schváleném návodu a musí být aplikovány nejpozději určený počet dní před začátkem kvetení.
2. Přípravky pro včely škodlivé nesmějí být aplikovány na rostliny navštěvované včelami a z letadla na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel za snůškou v době, kdy včely létají, a ráno před výletem včel. Čas povoleného ošetření je vymezen denní dobou od skončení letu včel do 23 hodin. Postřikem nesmí být zasaženo stanoviště včelstev a jeho okolí. Letecké ošetření musí ošetřovatel oznámit obecnímu úřadu nejpozději 48 hodin před jeho zahájením. Případný hromadný let včel přes ošetřovaný pozemek ohlásí včelaři obecnímu úřadu neprodleně.
3. Přípravky pro včely relativně neškodné nemají v aplikaci legislativní omezení, ovšem jen pokud jejich použití plně respektuje podmínky stanovené v rozhodnutí o registraci a schválený návod k použití. Praxi lze doporučit i tyto přípravky aplikovat po skončeném letu včel.
Ošetřovatel porostu, který provádí tuto činnost v rámci podnikání, si musí před zahájením prací opatřit u obecního úřadu údaje o umístění včelstev a o hromadném letu včel za snůškou. Včelaři musí svá trvalá stanoviště včelstev nahlásit obecnímu úřadu každý rok do konce února. Nová a dočasná stanoviště hlásí nejpozději 5 dnů před jejich zřízením. Stanoviště včelstev mimo intravilán obce se značí žlutým rovnoramenným trojúhelníkem o délce strany 1 m v horizontální poloze.
V současné době způsobují největší škody hynutím včel toxické přípravky s dlouhým reziduálním účinkem a dlouhou letální dobou (LT). Reziduálním účinkem, resp. reziduální toxicitou rozumíme jev, kdy po ošetření hynou nejen včely přípravkem zasažené, ale i včely, které přijdou do styku s kontaminovanými včelami a před určitou dobou kontaminovanými rostlinami. Letální doba (LT) vyjadřuje čas, za který uhyne určené procento ošetřených včel určenou koncentrací přípravku.
Příkladem je fipronil, účinná látka přípravku Regent 800 WP (LD₅₀ kontaktně 5,9ng/včelu, LT₅₀ 4 h, reziduální toxicita 21 dnů), který byl prokázán v 90 % případů s rozsáhlým hynutím včelstev v posledních letech. (LD₅₀ znamená letální dávku přípravku, při které do 24 hodin uhyne 50 % ošetřených jedinců.) V mnoha zemích byl tento přípravek pro použití do řepky ozimé zakázán. V některých zemích si toto zrušení včelaři vymohli i demonstracemi.

Materiál a metodika
Vzorky uhynulých včel a ošetřených rostlin byly odebrány a dodány do ústavu podle pokynů a pod dozorem místně příslušných veterinárních případně rostlinolékařských správ. Odběry byly nařízeny veterinárními orgány při protokolárním ohledání škod.
Vzorky byly uloženy při –18o C a extrahovány acetonitrilem. Analýzy byly provedeny v laboratoři Ústavu technologie potravin VŠCHT Praha.

Výsledky a diskuse
V roce 2002 byl zaznamenán mírný pokles hlášených otrav oproti předchozím letům. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je menší a pečlivější použití fipronilu v důsledku účinné medializaci škod při aplikaci na řepce ozimé v letech 2000 a 2001 a jednání o jeho zákazu.
V souboru výsledků byl prokázán fipronil nebo směsi insekticidů s fungicidy.
Většina způsobených škod je spojena s porušením předpisů. Podání konkrétních důkazů při protokolárním řízení je však obtížné. Podle našich zkušeností se nejčastěji vyskytují tyto zaviněné příčiny hynutí včelstev:
 ošetření porostů již kvetoucích jedovatými přípravky nebo škodlivými přípravky za letu včel,
 ošetření porostu s kvetoucími plevely jedovatými přípravky nebo škodlivými přípravky za letu včel,
 úlet postřikové jíchy na kvetoucí necílové rostliny (javory, vrby, jívy),
 rozkvět ošetřené kultury (např.řepka) nebo plevelných rostlin (např. hluchavka) v době trvání reziduální toxicity přípravku (pozdní ošetření),
 opožděná ranní aplikace škodlivých přípravků,
 předávkování přípravku,
 kontaminovaná voda.
Ve stanových pokusech ve Výzkumném ústavu včelařském na řepce zasažené včely fipronilem pokračovaly v plném náletu na ošetřené květy déle než 4 hodiny, než začaly hynout. To je vysvětlení vysokých ztrát. Včely zanesou v důsledku dlouhého letálního času (LT) přípravek do včelstva, kde postupně vyhynou všechny včely, přičemž hynutí trvá poměrně dlouhou dobu. Zcela rozdílné chování včel bylo možné pozorovat při ošetření včel na řepce ve stanu chlorpyrifosem (LD₅₀ 59 ng/včelu). Zasažené včely uhynuly okamžitě, aniž se vrátily do úlu, let ustal a další den pokračoval na nově rozvitých květech bez dalších ztrát. Otráveny byly pouze přímo zasažené létavky, což obvykle nevede k úhynu včelstva.⁶
Z dalších příčin hynutí včel je u škodlivých přípravků nejčastější ranní aplikace, která se mnohdy z provozních důvodů opozdí a jsou již zasaženy létavky nebo čas mezi ošetřením porostu a masivním letem včel je příliš krátký.
U přípravků relativně neškodných dochází k otravám při jejich předávkování, k čemuž svádí právě přípravky s nízkou hektarovou dávkou nebo při nepovoleném míchání s dalšími přípravky či hnojivy, zejména DAMem, kdy dochází k synergizujícím (zesíleným) účinkům směsí stejně jako ve směsích škodlivých a jedovatých přípravků s fungicidy.
Významnou úlohu při otravách mohou sehrát i kontaminované vodní zdroje. Například rosa, která se vytvoří na ošetřených rostlinách může být pro včely nebezpečná i několik dní. Proto je třeba se vyvarovat ošetření rostlin i úletů postřikové jíchy v okolí stanovišť včelstev v okruhu alespoň 100 m.

Závěr
V roce 2002 byly jako příčiny sledovaných případů hynutí včel při ošetření rostlin proti škůdcům prokázány použití fipronilu a směsí insekticidů s fungicidy.
Škodám se dá z největší části předejít přesným dodržováním legislativních předpisů k ochraně včel a schválených návodů na použití jednotlivých přípravků. U přípravků na bázi fipronilu je to však pro jeho nadměrnou toxicitu pro včely a dlouhou reziduální toxicitu velice obtížné. Z ošetřování řepky ozimé by měl být jako v jiných státech vyloučen. Používání směsí přípravků by mělo být legislativně zpřísněno.

Literatura:
1. Morse R. A., Calderone N. W. The value of honey bees as pollinators of US crop in 2000. Bee Culture 2000;128:2–15.
2. Atkins E. L. et al. Protecting honey bees from pesticides. Univ.of Calif. Div. of Agric. Sciences. Leaflet 2883:14.
3. Zákon 147 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Sbírka zákonů 1996.
4. Zákon 314, kterým se mění zákon 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona 409/2000 Sb. Sbírka zákonů 2001.
5. Vyhláška 90, kterou se stanoví opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. Sbírka zákonů 2002.
6. Kamler F., Titěra D., Piškulová J., Hajšlová J., Maštovská K. Intoxication of honeybees on chemical treated winter rape: problem its verification. ICPBR 8th Bee Protection Symposium, Bologna, Italy, September 4–6, 2002.

Adresa autora:
Ing. Dalibor Titěra
Výzkumný ústav včelařský, s. r. o., Dol
252 66 Libčice nad Vltavou

Kompletní text včetně obrazového materiálu naleznete ve Veterinářství 2003;53:152-154.