Už v roce 1996 se v Oregonském centru pro výzkum primátů narodily dva klony makaka - Neti a Ditto. Obě opičky přivedl na svět americký biolog Don Wolf, který sáhl při klonování po buňkách opičího embrya. Klonování primátů technikou, která byla použita při vzniku ovce Dolly, totiž naráží na potíže.
Wolf strávil roky marnými snahami udělat klon z buněk odebraných dospělým makakům. Vytvořil stovky embryí a přenesl je do těla náhradních opičích matek, ale nedočkal se ani jediného mláděte. Jeho spolupracovnice Tanja Dominková při bližším zkoumání zjistila, že si buňky při množení nerovnoměrně dělí dědičnou informaci a jsou v drtivé většině neschopné zdárného vývoje.
Vědci snažící se o opičí klony se proto uchýlili k méně komplikované metodě, při které jsou zárodky děleny na dvě nebo čtyři části, a tak napodobují "přírodní" vznik jednovaječných dvojčat. Počátkem roku 2000 oznámil tým amerických vědců vedený Geraldem Schattenem, že se jim rozčtvrcením zárodku makaka rhesuse podařilo získat jedno mládě, opičku Tetru. Fiasko Dona Wolfa a jeho spolupracovníků bylo jedním z důvodů skepse v případě údajných lidských klonů ohlašovaných firmou Clonaid. Vytvoření klonu člověka je proto asi mnohem obtížnější, než se nám pokoušejí namluvit zastánci klonování lidí, například ředitelka Clonaidu Brigitte Boisselierová nebo italský profesor Severino Antinori.
Zdroj: LN
