Jen částečné bylo odvolání Norberta Záliše z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. MZe ho sice minulý týden zbavilo funkce ředitele, ale nadále má být zodpovědný za koordinaci dalšího rozvoje hřebčína, což je z hlediska pravomocí a vlivu prakticky druhá nejvyšší osoba po řediteli, řekl poslanec ODS Miloslav Kučera na včerejší tiskové konferenci.
Vítek pro ČTK potvrdil, že Záliš je dál zaměstnancem podniku. „Odvolání není propuštění," řekl nově jmenovaný ředitel Milan Vítek s tím, že o propuštění Záliše zatím neuvažuje. „Zda pan Záliš zůstane zaměstnancem hřebčína či nikoli, je věcí nového ředitele," vyjádřil se k problematice mluvčí MZe Martin Severa.
Důvodem odvolání Záliše byla prověrka, která se ve hřebčíně uskutečnila a prokázala podle ministerstva jednoznačná pochybení. Podrobnosti MZe nesdělilo s tím, že se Záliš k výsledkům šetření doposud nevyjádřil, takže kontrola nebyla uzavřena. Potvrdil, že hospodaření hřebčína v poslední době prošlo několika kontrolami. Kromě jiných činnost státního podniku prověřoval i Nejvyšší kontrolní úřad. „Žádné závažné nedostatky nikdo neshledal," uvedl.
Podle Kučery jsou však dosavadní výstupy ministerské kontroly zdrcující. Dvě nejcennější genetické linie starokladrubského koně jsou podle něj za hranicemi ČR. Stav evidence a šlechtitelské práce označil za katastrofální a neméně kriticky se vyjádřil k hospodaření. Na zakázky podle něj hřebčín nevypisoval výběrová řízení a koně často prodával za podstatně nižší částky než byla účetní cena. Záliš podobná obvinění již dříve odmítl.
V chovu kladrubského hřebčína je podle Záliše něco přes 600 koní. Hřebčín ročně prodá 80 až 100 koní, z toho 80 procent do zahraničí. Ministerstvo zemědělství provoz hřebčína v posledních letech ročně dotovalo částkou 35 milionů korun.
