On line publikace z amerického časopisu PNAS informuje o novém postupu, jak vytvořit transgenní prasata, jejichž orgány by mohly být použity pro transplantaci orgánů u lidí. Jako vektor lidského genu lze použít prasečí spermie.
Přibližně stejná velikost orgánů a obdobné fyziologické funkce jsou hlavním důvodem, proč je prase nejvho dnějším dárcem pro xenotransplantace. U pacientů však dochází k odmítnutí cizího orgánu imunitním systémem. Jedinou možností je genetická úprava prasečí tkáně tak, aby ji lidský imunitní systém považoval za vlastní. Donedávna byla při tvorbě transgenních zvířat používána metoda, při níž se do prvojádra oplozeného prasečího oocytu injikoval určitý lidský gen. Tento postup však měl pouze asi 4% úspěch.
Nová metoda italského týmu pod vedením Maria Luisa Lavitrano se zdá být mnohem efektivnější a finančně méně náročná. Místo tradiční mikroinjekce využili jako nosiče zvoleného lidského genu spermie - jedná se o gen hDAF (Human Decay Accelerating Factor), který kóduje protein schopný zmírnit následky imunitní odpovědi při xenotransplantaci. Metoda využívá přirozené vlastnosti spermií vychytávat a vázat na sebe DNA z určitého roztoku a tuto cizí DNA pak vnést do vajíčka při oplození. Spermie tedy funguje jako vektor.
Výzkumný tým inkuboval prasečí spermie s upravenou lidskou DNA, která se včlenila k DNA spermie. Úspěšnost postupu se po vyřazení dvou neúspěšných pokusů o oplození vyšplhala až na neuvěřitelných 88 procent. Při podrobné analýze se podařilo potvrdit, že DNA nesená spermií se začlenila k vlastní DNA nového jedince a že gen hDAF byl aktivní v mnoha tkáních - srdci, plicích a ledvinách. Za další úspěch lze považovat i skutečnost, že pokud měla transgenní zvířata své vlastní potomky, DNA kódující hDAF se přenášela i na další generaci.
Zdroj: HN
