Workshop s imunologickou tématikou Pokroky veterinární imunologie III proběhl ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství Brno. Cyklus přednášek byl rozdělen do pěti tématických okruhů. Největší pozornost a rozsáhlá diskuse byla věnována především příspěvkům týkajících se slizniční imunity, klinické imunologie a devitalizace nádorů.
U slizniční imunity byl zdůrazněn její význam pro obranu organismu proti infekci a zejména byla vyzdvižena úloha imunitního systému sliznic pro rozpoznání antigenního profilu zevního prostředí a pro jeho specifickou aktivaci.V jednotlivých příspěvcích byla zaměřena pozornost na modulující význam střevní mikroflóry pro vývoj imunitního systému a model infekce Actinobacillus pleuropneumoniae. Na tomto modelu byla demonstrována skutečnost, že povrch respiračního traktu je ovládán nejméně dvěma imunitními systémy. Předně je to slizniční systém dýchacích cest, tvořený dvěma pododdíly – sliznice horních cest dýchacích (NALT – nose-associated lymphoid tissue) a sliznice dolních cest dýchacích (BALT bronchus-associated lymphoid tissue), které jsou oba součástí společného imunitního systému sliznic. Druhý imunitní systém zasahující do lokální imunity respiračního traktu je systémová imunita chránící samotný plicní parenchym. Jeho povrch je vedle cytotoxických buněk ochraňován specifickými protilátkami derivovanými z krve, které na lokální zánětlivé podněty snadno pronikají do lumina plicních alveolů. Dále byla popsána technika odběru a zpracování bronchoalveolárních a nosních laváží u selat. V dalších referátech byly předneseny výsledky týkající se podílu jednotlivých subpopulací lymfocytů v bronchoalveolárních lavážích selat a koní. Také byl popsán model pro studium patogeneze zánětu mléčné žlázy.
V oblasti klinické imunologie, vedle obecněji zaměřených příspěvků věnovaných možnostem klinické imunologie v diagnostice imunopatologických stavů zvířat, byly další příspěvky zaměřeny již na konkrétní nozologické jednotky a možnosti jejich diagnostiky. Jednalo se zejména o autoimunitní hemolytickou anémii, systémový lupus erythematosus a revmatoidní artritidu psů. Bylo též upozorněno na možnosti alergodiagnostiky při odhalování alergické podstaty některých hypersenzitivních stavů u malých zvířat. Byla probrána úskalí jednotlivých diagnostických metod a zhodnocen jejich diagnostický význam a navržena hlediska pro interpretaci dosažených výsledků. V diskusi se často naráželo na skutečnost, že pro použití nových metod chybí ve veterinární diagnostice dostatečně široké spektrum příslušných druhově specifických antisér a konjugátů. Byly diskutovány možnosti jejich náhrady křížově reagujícími imunodiagnostiky používanými v humánní nebo experimentální imunologii. Nezodpovězena zůstala otázka týkající se významu sekundárních imunodeficiencí ve velkochovech hospodářských zvířat indukovaných buď nevyhovujícími technologiemi, nebo latentně probíhajícími infekcemi. Možnosti diagnostiky těchto stavů jsou zatím jen skrovné.
K devitalizaci nádorů byly kromě úvodního referátu věnovaného výsledkům získaným na modelu spontánního prasečího melanoblastomu uvedeny i výsledky dosažené buď na jiném experimentálním modelu (spontánní sarkom krys), nebo na klinických případech karcinomu mléčné žlázy fen. Z imunologického hlediska byl nejvýznamnější referát týkající se lymfocytární infiltrace melanoblastomu selat po devitalizaci a při jeho spontánní regresi. Tento příspěvek přesvědčivě dokládá existenci buněčné imunitní odpovědi indukované devitalizačním zákrokem. V bohaté diskusi vyvolané prezentací tohoto nepochybně velmi atraktivního tématu bylo konstatováno, že model prasečího melanoblastomu je natolik specifický, že výsledky na něm získané nelze beze zbytku aplikovat na ostatní novotvary. Z tohoto hlediska byla přivítána iniciativa některých veterinárních pracovišť zapojit se do ověřování devitalizačních postupů u chirurgické léčby nádorů u psů. Dosavadní výsledky použití devitalizační metody k léčbě psích nádorů zatím nebyly jednoznačné. Nejednoznačnost vyplývá z dosud malého počtu tímto způsobem ošetřených zvířat (zatím nelze statisticky hodnotit). Objektivnímu posouzení testované metody, kromě nedostatečné pooperační evidence léčených zvířat, brání i jejich zpravidla vysoký věk znemožňující objektivní vyhodnocení doby jejich přežívání. Z uvedených důvodů je žádoucí v této praxi pokračovat k nashromáždění dostatku vyhodnotitelných dat a získání spolehlivých závěrů.
Na workshopu se organizačně podílely VÚVeL Brno (MVDr. M. Faldyna, DrSc., Doc. MVDr. M. Toman, CSc. a další pracovníci oddělení imunologie) a AVČR Nový Hrádek (RNDr. J. Šinkora, CSc., gnotobiologická laboratoř MBÚ).
