V roce 1982 přišel Američan Stanley Prusiner se zcela novým názorem na etiologii transmisivních spongiformních encefalopatií a původce nazval priony. Vědecký svět dal po dlouhé době Prusinerovi za pravdu a za objev dostal v roce 1997 Nobelovu cenu. Někteří přesto stále soudí, že priony jsou pouze průvodním znakem nemoci a že příčinou je dosud nepoznaný mechanismus.
K odpůrcům Prusinera patří i Josef Hlásný, bývalý vědecký pracovník Výzkumného ústavu chovu skotu v Rapotíně na Šumpersku, dnes soukromý veterinář v Bludově. Tvrdí, že mnohem pravděpodobnější je, že BSE vyvolává nevhodná výživa dobytka. Nervový systém skotu prý degeneruje při příjmu krmiva s vysokým obsahem bílkovin a nedostatkem hořčíku. V tomto ohledu připomíná, že BSE se v Británii objevila u dobytka krmeného jílkem anglickým, travinou pěstovanou obvykle za vysoké podpory umělých hnojiv. Ta pak v organismu blokují přijímání hořčíku. Své názory publikoval v červnovém čísle nizozemského odborného časopisu Feed Mix pod titulkem „Ojedinělý hlas v debatě o BSE".
Skeptický vůči neprionovým hypotézám je mimo jiné i profesor Zdeněk Pospíšil z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Teorií o vzniku BSE je podle něj mnoho, jedna z nich tvrdí i to, že tuto chorobu způsobují vibrace. „Nejpřesvědčivější fakta však stále ukazují na prionovou infekci," zdůrazňuje.
