Gertenbach W., Bilkei G. Case Report – Erysipelas: Potential involvement in urogenital disease of the sow. J Swine Health Prod. 2002;10(5):205-207.
Ačkoliv jsou systémové infekce Erysipelothrix rhusiopathiae u prasat obvykle spojeny s kožními lézemi, vegetativní endokarditidou a artritidami, může mikroorganismus způsobit také aborty, porody mrtvých mláďat a snížení počtu živě narozených selat ve vrhu. Popisované klinické příznaky se vyskytly ve velkochovu s historických výskytem červenky. Vakcinace proti tomuto onemocnění byla přerušena před 20 měsíci. V postiženém chovu tvořilo základní stádo 1500 prasnic. Za posledních 12 měsíců se zvýšila prevalence purulentních vaginálních výtoků u prasnic před porodem z 8 na 21 %. Ve stejném období také vzrostla prevalence hnisavých poševních výtoků u prasnic po porodu z 15 na 34 %. Většina výtoků trvala více než 5 dnů a jejich celkový objem byl u starších plemenic větší než 100 ml. Ve srovnání s minulým produkčním rokem došlo také ke snížení počtu živě narozených selat ve vrhu z 11 na 10,2.
Na bakteriologické vyšetření byly odebrány poševní výtěry od 21 prasnic s výrazným vaginálním výtokem v období těsně před porodem. Kultivací byl zjištěn masivní výskyt bakterie Erysipelothrix rhusiopathiae a ojedinělé kolonie Escherichia coli. Na základě provedeného mikrobiologického vyšetření se v chovu znovu obnovila pravidelná imunoprofylaxe proti července. Prasnice byly imunizovány inaktivovanou vakcínou (Rhusilisat) 40. a 55. den březosti. S ohledem na další vakcinace provedené během gestace (proti E. coli, Leptospira spp. a Aujeszkyho chorobě), bylo nezbytné aplikovat dvě dávky ve dvoutýdenním intervalu.
Za 12 měsíců po obnovení programu bylo provedeno srovnání s 20 měsíční periodou, kdy zvířata nebyla vakcinována. Výrazně se snížila měsíční prevalence jak předporodních, tak poporodních výtoků na 11,4 %, respektive 16,3 %. Interval mezi dvěma porody se zkrátil z 159,1 +/- 6,1 dnů před vakcinací na 146,1 +/- 4,2 dny po vakcinaci. Počet živě narozených selat ve vrhu stoupl z 10,2 +/- 0,76 na 11,7 +/- 0,77. Za čtyři měsíce po zahájení vakcinace byly opět odebrány v období těsně před porodem vaginální výtěry od dříve vyšetřovaných prasnic. V 17 z 21 vzorků nebyl zjištěn Erysipelothrix rhusiopathiae.
Infekční agens, která se obvykle nezahrnují mezi patogeny reprodukčního aparátu, mohou vzhledem k jejich systémovému působení na prasnice nebo féty způsobit narušení průběhu březosti. To se týká i Erysipelothrix rhusiopathiae. Jeho patogenní efekt byl v tomto případě způsoben ascendentní urogenitální infekcí nebo alergickou odpovědí organismu na chronické onemocnění. K osídlení uteru docházelo pravděpodobně během páření nebo porodu, kdy je otevřený děložní krček.
Rozmnožovací a močový systém je v období kolem porodu predisponován k infekci. V této době se v oblasti kaudální vagíny zvyšuje počet nepatogenních a fakultativně patogenních mikroorganismů. Porod je u většiny prasnic spojen s infekcí krčku a dělohy. Většina bakterií je eliminována během 12 - 30 hodin. V některých případech mohou fakultativně patogenní organismy přerůst nepatogenní mikroflóru a dojde ke vzniku endometritidy. Imunologická nevybavenost, která je markantní hlavně u prasniček a nevakcinovaných prasnic, usnadňuje kolonizaci Erysipelothrix rhusiopathiae.
Terénní zkušenosti ukazují, že očkování proti července nezabrání zcela klinickým projevům ve velkochovech prasat. Navzdory vakcinaci mohou některá zvířata vykazovat příznaky chronické formy červenky. Přesto lze imunoprofylaxi považovat za užitečný prostředek sloužící k potlačení této infekce. Jelikož v tomto případě chyběla kontrolní skupina zvířat, nemůžeme udělat definitivní závěr, zda má vakcinace proti Erysipelothrix rhusiopathiae vliv na fertilitu prasnic. Na druhou stranu není chybné předpokládat, že se tento patogen podílí na snížení plodnosti v popisovaném chovu a že vhodná vakcinace chrání prasnice před klinickými projevy onemocnění.
MVDr. Linda Svobodová
