Po roce byla u nás nalezena třetí šílená kráva. Na čtvrt milionu vyšetřených krav je to málo, patříme k zemím s „nízkým výskytem BSE“ a množství výskytu potvrzuje i dřívější tvrzení Josefa Holejšovského, že u nás není důvod očekávat, že by se objevilo takové množství případů, jako například ve Francii, Portugalsku či Německu.
Samozřejmě to není příjemné pro chov, kde byla zjištěna, nicméně pro veřejnost je to zpráva dobrá, neboť je jasné, že pokud u nás nemocné zvíře existuje, jsme s to je zjistit a zajistit, aby se maso z něj nedostalo do tržní sítě.
Třetí případ i nadále ukazuje, jak orgány veterinární péče v rámci státního veterinárního dozoru dokáží okamžitě řešit krizovou situaci. Sotva skončily povodně, je zde tato událost. Také se ukazuje, že je neustále nutné pracovat na centrální evidenci skotu, aby byla důvěryhodná. Tu z pověření Ministerstva zemědělství vede Českomoravský svaz chovatelů, dozoruje ji Česká plemenářská inspekce a na dozoru u chovatelů se zároveň podílí Státní veterinární správa ČR. Státní veterinární správa využila tuto databázi centrální evidence pro sestavení seznamu tzv. kohorty, tj. vrstevnic nemocné krávy, které budou utraceny a posléze vyšetřeny. Je absolutně nutné, aby se tato evidence ještě více zefektivnila a vstup orgánů státního veterinárního dozoru do databáze a její ovlivňování byl ještě lepší. Při dohledávání vrstevnic krávy, u které byla zjištěna BSE, se prokázalo, že tento proces musí být ještě rychlejší. Při této příležitosti je opět nutné upozornit chovatele i zpracovatele, že jsou povinni okamžitě odesílat hlášení o každé změně do centrální evidence.
Je to též předmětem kontrol inspekcí z EU, které se o účinnosti identifikace a registrace zvířat u nás v nedávné době přesvědčovaly a budou přesvědčovat i v budoucnu.
Takže lze říci, že v úsilí o zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu nelze polevit a z tohoto pohledu ani s BSE u nás klid nebude. A to je dobře.
