Podle usnesení 20. konference Regionální komise OIE (Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat), které se konalo v polovině září ve Finsku, je jedním z hlavních úkolů tohoto úřadu podporovat národní veterinární služby, neboť mají zásadní úlohu v dozoru na celý potravinový řetězec. A to opravdu od stáje až po stůl.
Potvrdily to zejména některé nebezpečné nákazy zvířat, se kterými se za posledních patnáct let v mnoha zemích potýkali, byla to například slintavka a kulhavka, BSE (bovinní spongiformní encefalopatie), vzteklina, klasický mor prasat, salmonelóza, newcastleská nemoc, tuberkulóza, brucelóza a celá řada dalších. Je na místě poznamenat, že ze zmíněných nákaz má ČR omezené problémy jen s BSE, které byly na více než čtvrt miliónu vyšetřených kusů skotu zjištěny dva případy, a se vzteklinou, která je na významném ústupu (letos 3 případy u volně žijících zvířat – lišek).
Bernard Vallat, generální ředitel OIE zdůraznil potřebu harmonizovat v evropských zemích veterinární legislativu, což je významné zejména pro padesátku členů, a to včetně posílení kompetencí národních veterinárních služeb v souvislosti a návaznosti na OIE formulovaný Mezinárodní kodex zdravého zvířete. Podle Bernarda Vallata je základní prioritou OIE dodržování zdravotních standardů a dodržování zásad welfare – dobré pohody zvířat během života zvířete až po jeho porážku a posléze i standardů živočišných produktů. Zde má opět nezastupitelnou úlohu státní veterinární dozor. Nezbytná je spolupráce státního veterinárního dozoru s chovateli, se soukromými veterinárními lékaři a se zpracovateli.
Toto jsou skutečnosti, se kterými systém našeho státního veterinárního dozoru nemá velkých problémů. Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, který se konference v Kuusamo též zúčastnil, máme dobrou letitou tradici státního dozoru, až na drobné nesrovnalosti dobrých vztahů s profesní organizací soukromých veterinárních lékařů a v současné době je ve schvalovacím řízení novela veterinárního zákona, který je plně v souladu s evropskou veterinární legislativou a měl by platit od 1. 4. 2003. Součástí této novely bude i 12 prováděcích vyhlášek. Ty budou obsahovat detailnější pravidla pro chovatele, zpracovatele a přepravce zvířat a surovin, zejména z hlediska možnosti uplatnit produkci na trhu EU.
Na rychlost rozhodování na 20. regionální konferenci OIE Josef Holejšovský upozornil v druhém bloku jednání, který byl věnován právě tomu, jak bránit vzniku nákaz a co to všechno stojí. Zdůraznil, že je nutné uplatnit zdolávací plány již v raných stadiích, to znamená při objevení prvního ohniska nákazy. Jen tak mohou být opatření účinná a zabrání se velkým škodám na zvířatech i škodám finančním.
Třetím, neméně důležitým tématem bylo welfare. Zde se delegáti 20. regionální konference OIE opět vyjádřili proti excesům při transportu zvířat, zaznamenávaným zejména ochranářskými organizacemi. Je nutné, aby i zde národní veterinární služby využívaly legislativních možností, jak zabránit utrpení zvířat. Těmto problémům se bude opět věnovat generální zasedání OIE v Paříži.
Co se týká problémů s pohodou zvířat v ČR, neexistují podle Josefa Holejšovského takové křiklavé případy, které byly zaznamenány ochranářskými organizacemi na jihu či jihovýchodě Evropy. Neexistují v podstatě problémy při dlouhodobé přepravě, ta jatečná zvířata, která cestující přes naše území, jsou na pohraničních veterinárních stanicích řádně kontrolována. V chovech hospodářských zvířat byly v poslední době zaznamenány případy týrání v jarním období – nedostatečné krmení a nevhodné ustájení. Jednotlivé případy řeší inspektoři veterinárních správ u zájmových chovů. Velmi dobrou spolupráci oceňuje šéf naší veterinární správy mimo jiné například se Společností pro zvířata, Nadací na ochranu zvířat či Ligou na ochranu zvířat, a to i na mezinárodní úrovni.
