Bunning M. Nipah virus outbreak in Malaysia, 1998-1999. J Swine Health Prod 2001;9(6):295-299.
Virus Nipah zavinil v roce 1999 na území Malajsie smrt více než 100 lidí. Byl také příčinou likvidace 1,1 miliónu prasat, což představovalo v té době 40 % populace prasat v Malajsii. Tento nový virus byl pojmenován podle vesnice Nipah, kde byl získán první izolát. Infekční agens bylo identifikováno jako nový virus patřící do čeledi Paramyxoviridae, do které patří také viry způsobující spalničky a psinku nebo také Hendra virus, který byl poprvé identifikován v Austrálii v roce 1994, a který způsobuje onemocnění lidí, koní a netopýrů. Sérologickým vyšetřením na přítomnost protilátek proti viru Nipah byla doposud zjištěna infekce u lidí, prasat, koní, psů, koček, kuřat a netopýrů. Klinicky se onemocnění projevuje jen u lidí, u kterých způsobuje převážně encefalitidu a u prasat, psů a koček. Virus byl zjištěn pouze na území Malajsie a zatím se znovu neobjevil od září 1999.
Patogeneze viru Nipah u prasat není v současné době kompletně prozkoumána. Virus napadá plíce vnímavých zvířat. K nakažení dochází inhalací nebo ingescí. Předpokládá se také přenos semenem kanců. K rychlému šíření onemocnění přispěl nákup nových zvířat, nedodržování karantény, nedostatečná dezinfekce nákladních vozidel a pohyb lidí, psů a koček mezi sousedícími chovy. Inkubační doba trvá přibližně 7 až 10 dnů. K potvrzení přítomnosti viru v patologicky změněných tkáních slouží imunohistochemické vyšetření. Léze se nacházejí buď v plicích nebo v mozku, pouze zřídka v obou současně. Při napadení plic se nejčastěji zjišťuje tracheitida a intersticiální pneumonie, které mohou mít supurativní charakter. Infekce plic je zodpovědná za rychlé šíření onemocnění přímým kontaktem nebo kapénkovou infekcí. Pokud virus postihne nervovou soustavu, vyvíjí se meningitida, pro kterou je charakteristická infiltrace lymfocyty, plazmatickými buňkami a makrofágy, výrazná vaskulitida a edém.
Morbidita zjištěná sérologickým vyšetřením dosahovala téměř 100 %, infekce se na farmách šířila velmi rychle. Místní producenti vepřového masa odhadují mortalitu na 1 až 5 %, ale tato čísla nejsou řádně doložena. Onemocnění postihuje všechny kategorie prasat, ale klinický průběh závisí na stáří zvířat. U selat po odstavu a na předvýkrmu se infekce projevuje jako akutní horečnaté onemocnění (tělesná teplota 39,9°C a více) doprovázené respiračními příznaky. Kašel je neproduktivní a často bývá velmi pronikavý. Místní farmáři ho popisovali jako jednomílový kašel, protože kašlající prasata byla slyšet na vzdálenost jedné míle. Klinické příznaky závisí na okolní teplotě, dýchací problémy se výrazně prohlubovaly během horkých dnů. Některá selata byla apatická a měla hlenový nosní výtok. Asi 3 % zvířat vykazovala nervové příznaky - nejčastěji chvění, záškuby a křeče svalů, paréza nebo paralýza zadních končetin. Nervové příznaky byly obvykle přechodného charakteru a zvířata této věkové kategorie se často uzdravila během několika dnů. Zcela odlišný průběh mělo onemocnění u dospělých zvířat. Většinou byla nalezena mrtvá bez předchozích klinických příznaků. Sporadicky se vyskytovaly aborty v prvním trimestru březosti. U několika prasnic v laktaci se objevily tetanu podobné spasmy a křeče, tlačení hlavou o zeď a nystagmus. I u této kategorie se vyskytovaly respirační příznaky (dyspnoe, nosní výtoky s příměsí krve). U dospělých prasat mělo onemocnění velmi rychlý průběh a často končilo úhynem. Klinický průběh u sajících selat není ještě detailně prozkoumán a dosud se nepodařilo přesně rozlišit, zda k úhynům docházelo z důvodů snížené tvorby mléka u nemocných prasnic a nebo nakažená mláďata ztratila schopnost sát.
Mimořádná pozornost byla věnována kontrole tohoto závažného onemocnění. Malajská vláda společně s OIE vypracovala třífázový program, který vedl nejprve k omezení šíření nákazy a následně k její eradikaci. Během první fáze programu byl zcela zastaven pohyb všech hospodářských zvířat po dobu 2 týdnů. Ke konci tohoto období mohla být zvířata z dosud nepostižených oblastí přepravena na jatky. Farmy, kde se vyskytly případy infekce lidí nebo prasat, byly uzavřeny. Všechna zvířata v areálu včetně psů a koček byla utracena. Uzavření objektů a likvidace všech domácích zvířat bylo provedeno i v okruhu 3 km od ohniska nákazy. Na těchto farmách byl zakázán chov prasat na dobu neurčitou. Průběžně byla prováděna testace vybraného vzorku prasat na státních jatkách.
Cílem druhé fáze bylo nejprve identifikovat nová ohniska infekce. Později bylo na všech farmách provedeno sérologické vyšetření. Z každého chovu byl vybrán reprezentativní vzorek (nejméně 15 prasat), která byla testována na přítomnost protilátek proti viru Nipah v krvi. Séropozitivní chovy byly okamžitě zlikvidovány. Na jatkách pokračovala testace vybraných kusů. Během třetí fáze pokračoval dozor státních veterinárních lékařů, byly prověřovány všechny případy podezřelého onemocnění lidí a prasat a nadále probíhal screening na jatkách.
V současné době se prověřuje výskyt viru Nipah u populace divokých zvířat. Neutralizační protilátky byly zjištěny u pěti druhů netopýrů, ale přítomnost viru v jejich tkáních zjištěna nebyla. Dosud nevíme, proč a jak se virus v roce 1998 objevil v Malajsii, ale stále hrozí možnost opětovného propuknutí nákazy.
MVDr. Linda Svobodová
