287
VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství, ze dne 16. listopadu 1999,
o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 5, § 19 odst. 1, § 20 odst. 7, § 21 odst. 6, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 1, § 27 odst. 4, § 53 odst. 5 a § 75 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon):
Úvodní ustanovení
§ 1
Tato vyhláška upravuje podrobněji
a) veterinární podmínky a požadavky, stanovené pro získávání, výrobu, zpracovávání, ošetřování, balení, skladování a přepravu živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu (dále jen "zacházení se živočišnými produkty"),
b) veterinární požadavky na uspořádání a vybavení provozů, v nichž se zachází se živočišnými produkty,
c) veterinární podmínky prodeje živočišných produktů,
d) zacházení s jatečnými zvířaty na jatkách včetně jejich porážení, organizaci provozu jatek a přípravu těl, masa, orgánů a ostatních částí poražených zvířat k veterinárnímu vyšetření,
e) prohlídku jatečných zvířat a masa a veterinární vyšetření ostatních živočišných produktů,
f) posuzování a označování živočišných produktů na základě jejich veterinárního vyšetření a jejich uvolňování do oběhu,
g) postup při odběru vzorků.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmy
a) velká jatečná zvířata - skot včetně telat, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci včetně hříbat, běžci a srstnatá zvěř spárkatá, chovaná ve farmovém chovu;
b) malá jatečná zvířata - selata, jehňata, kůzlata, drůbež a králíci, jakož i zvěř pernatá, zajíci a divocí králíci, chovaní ve farmovém chovu;
c) jiná zvířata - ostatní zvířata, jejichž maso je určeno k výživě lidí;
d) celé zvíře - mrtvé (poražené) zvíře, z něhož nebylo nic odděleno;
e) celé tělo zvířete - tělo jatečného nebo jiného zvířete bez orgánů a ostatních částí, popřípadě po stažení kůže nebo oškubání;
f) maso - všechny části těla zvířete, určené k výživě lidí;
g) orgány - vnitřní orgány, jazyk, mozek, mícha, vemeno krav, ovcí a koz, varlata býků a hřebců;
h) vnitřní orgány - orgány dutiny hrudní a břišní, popřípadě tělní, určené k výživě lidí;
i) změněné části - části masa nebo orgánů patologicky nebo jinak změněné, jež je možno oddělit od ostatního masa nebo orgánů;
j) ostatní části - všechny části jatečného nebo jiného zvířete, které nejsou určeny k výživě lidí;
k) separované maso - produkt získaný mechanickým oddělením zbytků masa na kostech po jejich vykostění;
l) mléko - sekret mléčné žlázy, neobsahující kolostrum;
m) vejce - vejce ptáků ve skořápce, určená k přímé spotřebě nebo průmyslovému zpracování pro lidskou výživu;
n) dávka (šarže) - výrobky téhož druhu, vyrobené nejvýše v průběhu jedné pracovní směny za podmínek, které lze pokládat za stejné, zejména z týchž surovin, stejným technologickým postupem a na témž výrobním zařízení;
o) zásilka (nejde-li o zásilku poštovní) - zboží přepravované jedním dopravním prostředkem a uvedené na jedné přepravní listině, popřípadě i provázené jedním veterinárním osvědčením;
p) provoz - pracoviště, na němž se zachází se živočišnými produkty;
r) jatky - specializovaný provoz, schválený pro porážení a jatečné zpracování jatečných zvířat;
s) jatky s malou kapacitou - jatky, v nichž se poráží nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek (dále jen "VDJ") za týden a nejvýše 1000 VDJ za rok (1 kus dospělého skotu nebo 1 kůň, osel nebo jejich kříženec = 1 VDJ, 1 kus ostatního skotu = 0,5 VDJ, 1 prase o hmotnosti přes 100 kg = 0,2 VDJ, 1 prase o hmotnosti do 100 kg = 0,15 VDJ, 1 ovce nebo koza = 0,1 VDJ, 1 sele, jehně nebo kůzle o hmotnosti menší než 15 kg = 0,05 VDJ);
t) správná výrobní praxe - dodržování všech hygienických, technologických, technických a legislativních opatření a standardů, nezbytných k zajištění bezpečnosti a jakosti živočišných produktů se zřetelem na jejich druh, vlastnosti a určení.
§ 3
(1) Živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné, jestliže
a) byly získány ze zdravých zvířat nebo vyrobeny ze zdravotně nezávadných surovin za dodržení podmínek, stanovených právními předpisy o veterinární péči a zvláštními právními předpisy,1) a nemají narušené nebo změněné smyslové vlastnosti,
b) a pokud jsou určeny k výživě lidí, jestliže
1. v nich nejsou překročeny limitní hodnoty, stanovené zvláštními právními předpisy,2) ani počty mikroorganizmů, stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
2. byly uvedeny do oběhu se souhlasem a za podmínek Ministerstva zdravotnictví podle zvláštních právních předpisů.3)
(2) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, nelze s výjimkou léčení podávat biologicky aktivní látky, které mají androgenní, estrogenní, gestagenní, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek.
§ 4
(1) Suroviny živočišného původu a výrobky z nich, určené k výživě lidí (dále jen "potraviny živočišného původu"), jsou
a) poživatelné, odpovídají-li požadavkům uvedeným v § 3,
b) podmíněně poživatelné, odpovídají-li požadavkům uvedeným v § 3 po splnění podmínek stanovených touto vyhláškou, anebo okresní veterinární správou nebo městskou veterinární správou (dále jen "okresní veterinární správa"), zejména po zvláštní úpravě,
c) nepoživatelné, nesplňují-li některý z požadavků uvedených v § 3 a nejsou-li podle této vyhlášky, anebo rozhodnutí okresní veterinární správy způsobilé k využití pro výživu lidí.
(2) Nepoživatelné jsou potraviny živočišného původu, které
a) jsou vyloučeny z využití pro výživu lidí z nákazových nebo epidemiologických důvodů, nebo
b) obsahují patogenní činitele v množství škodlivém pro zdraví lidí, nebo
c) jsou změněné, vzbuzují odpor nebo jsou jinak znehodnocené natolik, že je vyloučeno jejich využití pro výživu lidí, nebo
d) jsou neznámého nebo podezřelého původu, nebo
e) nejsou z jiných důvodů ani po zvláštní úpravě nebo splnění jiných podmínek způsobilé k využití pro výživu lidí.
§ 5
Státní veterinární dozor
(1) Státní veterinární dozor se provádí
a) na jatkách v průběhu prohlídky jatečných zvířat,
b) v ostatních provozech, v nichž se zachází se živočišnými produkty, v závislosti na rozsahu výroby, druhu výrobků a velikosti rizika z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti, jakož i se zřetelem na úroveň a účinnost vlastní kontroly provozovatele, nejméně však jednou měsíčně.
(2) Při výkonu státního veterinárního dozoru se provádí laboratorní vyšetření vzorků k vyšetřování a posuzování surovin a potravin živočišného původu a k pravidelnému sledování (monitorování) výskytu cizorodých látek v krmivech, v živočišných produktech a v životním prostředí.
(3) Nejvyšší přípustné hodnoty mikroorganizmů v surovinách a krmivech živočišného původu jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce, podrobnosti postupu při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol o jejich odběru, jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce a skupiny pravidelně sledovaných cizorodých látek jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky. Zásady a postupy při pravidelném sledování (monitorování) výskytu cizorodých látek podle odstavce 2 zveřejní Ministerstvo zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky.
ČÁST PRVNÍ
VETERINÁRNÍ PODMÍNKY ZACHÁZENÍ SE ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY
HLAVA I, OBECNÉ PODMÍNKY
§ 6
(1) Provozy, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu, musí být umístěny, uspořádány a vybaveny tak, aby nedocházelo ke znečištění a kontaminaci těchto produktů a aby byly tyto produkty zpracovávány, ošetřovány a skladovány podle stanovených hygienických režimů a technologických postupů a ve vhodných mikroklimatických podmínkách.
(2) Prostory, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu, musí mít
a) podlahy, povrchy stěn, stropy, popřípadě vnitřní plochy zastřešení, dveře a rámy oken snadno čistitelné a dezinfikovatelné, vyrobené z dobře udržovatelných, hladkých, nepropustných a nekorodujících materiálů, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost potravin;
b) podlahy konstruované tak, aby umožňovaly snadný a přímý odtok vody do kanalizačních vpustí. Odvod kondenzátu musí být sveden přímo do kanalizačního vedení;
c) stěny s povrchem omyvatelným do výše nejméně 2 m, na porážkách do výše nejméně 3 m, v chladírnách a mrazírnách alespoň do výše uskladňovaných potravin;
d) oblé spojnice stěn, jakož i stěn s podlahou, a zkosené okenní parapety;
e) veškeré rozvody vedeny skrytě pouze s vyústěním nezbytně nutných přípojek;
f) dostatečnou přirozenou nebo mechanickou ventilaci a výměnu, popřípadě i filtraci a úpravu vzduchu, aby v závislosti na teplotě a technologickém procesu bylo zajištěno udržování relativní vlhkosti pod rosným bodem, aby nedocházelo ke kondenzaci vodních par a aby byly odstraněny nežádoucí pachy, pára, kouř a jiné nečistoty z ovzduší;
g) dostatečné přirozené nebo umělé osvětlení;
h) dostatečný počet vhodně umístěných a vybavených zařízení na mytí, sušení a dezinfekci rukou s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou, popřípadě vodou předmíchanou na přiměřenou teplotu, která nejsou ovladatelná ručně, a zařízení na čištění a dezinfekci nástrojů, nářadí, nádob a pracovních pomůcek s tekoucí vodou o teplotě alespoň 82 oC, jakož i dostatečný počet toalet se splachovacím zařízením a šaten pro zaměstnance umístěných tak, aby byl vyloučen přímý vstup z těchto míst na pracoviště;
i) místnosti pro expedici výrobků;
j) místnosti pro mytí, dezinfekci a skladování vratných a nevratných obalů, přepravek, provozních a skladovacích nádob;
k) uzamykatelnou místnost pro ukládání čisticích a dezinfekčních prostředků;
l) prostory a zařízení k čištění a dezinfekci dopravních prostředků;
m) kafilerní box (trezor);
n) zařízení k odvádění tekutých a pevných odpadů.
(3) Za dostatečné se považuje osvětlení o intenzitě 540 luxů (50 stopových kandel) v místech veterinárního vyšetřování potravin živočišného původu, 220 luxů (20 stopových kandel) v místech výkonu jednotlivých pracovních činností a 110 luxů (10 stopových kandel) v ostatních prostorech.
(4) Není-li dále stanoveno jinak, nesmí být teplota vyšší než 25 oC v teplých provozech, vyšší než 4 oC v chladírnách, vyšší než -12 oC v provozních mrazírnách, vyšší než -18 oC ve skladovacích mrazírnách a vyšší než 12 oC v ostatních provozech, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu.
§ 7
(1) Technologická zařízení, stroje, nástroje, nářadí, nádoby a pracovní pomůcky, které přicházejí do styku s potravinami živočišného původu, musí být konstruovány a vybaveny tak, aby
a) jejich povrchy byly hladké, snadno omyvatelné a dezinfikovatelné,
b) nepodléhaly korozi a nepůsobily nepříznivě na zdravotní nezávadnost potravin.
(2) Technologická zařízení, stroje, nástroje, nářadí, nádoby a pracovní pomůcky, vyrobené s použitím dřeva, lze používat jen
a) při výrobních operacích, při nichž je to nutné z technologických důvodů a není nebezpečí kontaminace výrobků,
b) v prostorech, v nichž tyto předměty přicházejí do styku pouze s hygienicky balenými potravinami živočišného původu.
(3) Technologická zařízení a stroje musí být rozmístěny tak, aby snadný přístup k nim umožňoval jejich řádné čištění a dezinfekci i provádění oprav.
§ 8
(1) Provozy, v nichž se zachází s potravinami živočišného původu, musí být zásobeny pitnou vodou pod tlakem a teplou vodou v takovém množství, aby byla plně pokryta její potřeba v průběhu výrobního procesu.
(2) Páru a led, používané při zacházení s potravinami živočišného původu, lze vyrábět jen z pitné vody.
(3) Užitkovou vodu lze používat pouze k výrobě páry k technickým účelům, k ochlazování chladicího zařízení, k čištění nádvoří a komunikací, k hašení požárů, popřípadě k jiným podobným účelům, při nichž nemůže dojít ke kontaminaci potravin živočišného původu. Rozvod užitkové vody musí být oddělen od rozvodu pitné vody a zřetelně označen.
§ 9
(1) Prostory a zařízení, určené k zacházení s potravinami živočišného původu za stanovených podmínek, zejména varná, udírenská, pasterační, sušárenská, chladírenská a mrazírenská zařízení, musí být vybaveny spolehlivými přístroji a čidly pro měření, kontrolu a registraci požadovaných podmínek a hodnot.
(2) Zařízení pro kontinuální pasteraci a jiné způsoby tepelného ošetření musí být vybavena automatickým systémem, který vylučuje možnost nedostatečného zahřátí a zajišťuje, aby nedošlo ke smísení tepelně ošetřených a tepelně neošetřených výrobků.
(3) K výrobě kouře pro uzení potravin živočišného původu se používá zdravé, chemicky neošetřené dřevo. Není-li vyvíječ kouře součástí udicí komory, musí být umístěn mimo udicí prostor. Vývoj kouře a vlastní uzení musí probíhat tak, aby bylo zajištěno, že obsah limitovaných, zdraví škodlivých látek ve výrobku nepřevýší stanovené hodnoty.4)
§ 10
Balení potravin živočišného původu ve výrobě
(1) Není-li balení potravin živočišného původu součástí výrobní linky, provádí se v hygienicky vyhovujících prostorech, oddělených od výrobních a skladovacích prostor.
(2) Jako vratné mohou být používány jen obaly, vyrobené z nekorodujícího, dobře čistitelného a dezinfikovatelného materiálu, jejichž opakované použití nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu.
(3) Balicí materiály, které přicházejí do přímého styku s potravinami živočišného původu nebo jsou používány k jejich přebalování a které nelze před použitím snadno a účinně čistit a dezinfikovat, musí být bezprostředně po výrobě zabaleny do neprodyšného obalu, který je chrání při přepravě a další manipulaci s nimi. Ve zpracovatelském závodě musí být skladovány v samostatném prostoru, určeném k tomuto účelu, za takových hygienických a technologických podmínek, aby nedošlo k jejich kontaminaci nebo jinému znehodnocení.1)
§ 11
Přeprava potravin živočišného původu
(1) Dopravní prostředky, používané k přepravě potravin živočišného původu, musí mít stěny a jiné části, které přicházejí do styku s přepravovanými potravinami, s hladkým, snadno omyvatelným a dezinfikovatelným povrchem, nepodléhajícím korozi a neovlivňujícím nepříznivě zdravotní nezávadnost přepravovaných potravin.
(2) Dopravní prostředky, uvedené v odstavci 1, nesmí být používány k přepravě osob, živých zvířat, zvěřiny v kůži nebo peří a konfiskátů živočišného původu, popřípadě i jiných surovin a výrobků, které by mohly způsobit znečištění nebo kontaminaci přepravního prostoru.
(3) Jde-li o přepravu potravin živočišného původu, které lze skladovat jen při stanovené teplotě, musí být přepravní prostor dopravního prostředku vybaven registračním teploměrem. V průběhu přepravy nesmí dojít ke zvýšení teploty přepravovaných potravin o více než 2 oC.
(4) Balené a nebalené potraviny živočišného původu lze přepravovat v jednom dopravním prostředku, jen pokud je zajištěno jejich bezpečné fyzické oddělení.
(5) Mezinárodní přeprava zkazitelných potravin živočišného původu se řídí Dohodou o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP).5)
§ 12
(1) Těla, půlky a čtvrtě velkých jatečných zvířat, popřípadě půlky dělené nejvýše na tři části, se přepravují jen zavěšené na závěsném zařízení, vyrobeném z materiálu nepodléhajícího korozi a umístěném tak vysoko, aby se maso nedotýkalo podlahy. To neplatí pro přepravu mraženého, hygienicky baleného masa a pro leteckou přepravu, je-li letadlo vybaveno jiným vhodným zařízením pro uložení přepravovaného masa.
(2) Těla malých jatečných a jiných zvířat, ostatní části a vnitřnosti se přepravují buď zavěšené, anebo v kontejnerech, přepravkách či nádobách, vyrobených z materiálu nepodléhajícího korozi a uložených na policích, podložkách nebo rohožích. Jsou-li přepravky a nádoby ukládány v přepravním prostoru na sebe, nesmí se jejich dna dotýkat potravin živočišného původu, uložených ve spodních přepravkách nebo nádobách. Nejsou-li přepravky a nádoby opatřeny víkem, musí být přepravované potraviny hygienicky zakryty.
(3) Volně ložené tekuté, granulované nebo práškové potraviny živočišného původu se přepravují v uzavíratelných sběrných nádržích, cisternách nebo kontejnerech, které slouží výlučně k přepravě těchto potravin a jsou označeny viditelným a nesmazatelným nápisem, obsahujícím údaj o druhu přepravovaných potravin. Konce nasávacích hadic musí být zabezpečeny před znečištěním v průběhu přepravy.
§ 13
(1) Rampy určené k nakládání a vykládání potravin živočišného původu se musí čistit a dezinfikovat nejméně jednou za 24 hodin. Jsou-li určeny k manipulaci s nebalenými potravinami živočišného původu, musí být zakryté ze všech stran; jinak stačí, aby byly alespoň kryté.
(2) Přepravní prostory, kontejnery, cisterny, přepravky, nádoby, police, podložky a rohože se čistí každodenně. Jde-li o přepravu masa, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků a tuků, které nejsou baleny tak, aby byly zcela chráněny před nežádoucím působením vnějších vlivů, nebo které mohou svými vlastnostmi působit nepříznivě na jiné přepravované zboží, čistí se podle potřeby i před opětovným naložením.
(3) V případě přepravy zdravotně závadných potravin živočišného původu, popřípadě i v jiných odůvodněných případech se provádí dezinfekce, a to podle pokynů okresní veterinární správy. Dezinfikují se veškeré součásti dopravního prostředku a předměty, které přišly do styku s přepravovanými potravinami, jakož i oděv a obuv osob, které se podílely na přepravě a na provádění dezinfekce.
§ 14
Ustanovení § 6 až 13 platí i pro zacházení s ostatními živočišnými produkty, a to přiměřeně se zřetelem na druh, vlastnosti a účelové určení těchto produktů.
§ 15
(1) O vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů je třeba požádat alespoň 12 hodin před jejich nakládáním, a jde-li o dlouhodobě skladované produkty, k jejichž posouzení je třeba provést laboratorní vyšetření, nejméně 14 dní před jejich předpokládaným odesláním.
(2) Veterinární osvědčení k přepravě živočišných produktů osvědčuje údaje, týkající se odesílatele a příjemce, přepravovaných produktů (druh, hmotnost, datum výroby, výsledek veterinárního posouzení, datum a hodina vyskladnění, teplota apod.), jejich výrobce a dopravního prostředku.
(3) Doba platnosti veterinárního osvědčení činí 24 hodin. To neplatí, jestliže okresní veterinární správa stanovila vzhledem k trvání doby přepravy jinou dobu platnosti a vyznačila ji ve veterinárním osvědčení.
§ 16
Pravidla osobní hygieny
Při zacházení se živočišnými produkty je třeba dodržovat zásady hygieny provozu a osobní hygieny, a to
a) dbát na osobní čistotu, v průběhu pracovního dne si mýt ruce tekutým mýdlem nebo jiným vhodným prostředkem a dezinfikovat je vhodným dezinfekčním prostředkem, jmenovitě před každým znovuzapočetím práce, po každém znečištění a po každém použití toalety,
b) nosit čistý pracovní oděv, obuv, pokrývku hlavy, popřípadě i rukavice, v případě nutnosti i přikrývku šíje světlé barvy, a podle potřeby je měnit i v průběhu pracovního dne,
c) dbát na to, aby se zacházelo se živočišnými produkty v souladu s veterinárními požadavky na ně a aby při zacházení s nebalenými produkty nedocházelo k jejich bezprostřednímu styku s nekrytou částí hlavy a šíje,
d) neodkládat osobní svršky a předměty osobní potřeby v provozních prostorech a udržovat čistotu a pořádek na pracovišti,
e) zdržet se jídla, pití, kouření a žvýkání nebo jiného nehygienického chování na pracovišti, na němž se zachází se živočišnými produkty,
f) neopouštět prostory provozu v pracovním oděvu a pracovní obuvi,
g) mít zdravotní průkaz a hlásit neprodleně každé onemocnění přenosnou nemocí.
HLAVA II, ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY
Díl 1
Provozy určené k zacházení s masem a masnými výrobky
§ 17
Jatky
Jatky musí mít
a) rampy k vykládání zvířat, které umožňují bezpečný pohyb zvířat a manipulaci s nimi, a účelně uspořádané komunikace pro přehánění zvířat, opatřené rovným povrchem a v zimě zabezpečené proti namrzání;6)
b) stáje a jiné prostory, vhodné k ustájení jatečných zvířat a vybavené zařízením k jejich napájení, podle potřeby i krmení. Podlahy a stěny stájí musí být snadno omyvatelné a dezinfikovatelné, konstruované z nepropustného a odolného materiálu;
c) prostory k porážení jatečných zvířat včetně oddělených částí k omračování a vykrvování zvířat. Jsou-li v prostorech hovězí porážky porážena též prasata a nejsou-li porážena časově odděleně, musí být porážena v odděleném prostoru. Prostory k paření, odštětinování, dočišťování a opalování prasat musí být odděleny od porážecí linky, a to buď volným pruhem, širokým nejméně 5 m, anebo stěnou vysokou nejméně 3 m;
d) oddělené prostory, určené k vyprázdnění, čištění, úpravě a zpracování předžaludků, žaludků a střev a k čištění a zpracování jiných vedlejších produktů porážky;
e) oddělené místnosti pro opracování a balení vedlejších produktů porážky;
f) technologická zařízení, přístroje a nástroje, které umožňují porážet jatečná zvířata stanovenými způsoby a provádět všechny pracovní úkony po omráčení zvířete tak, aby maso nepřišlo do styku s podlahou; visutou dráhu k další vnitropodnikové přepravě masa;
g) oddělené chladírny pro maso poživatelné a maso podmíněně poživatelné, vybavené zařízením, které nepodléhá korozi a zabezpečuje, aby čerstvé maso nepřicházelo při přepravě nebo skladování do styku s podlahou a stěnami;
h) uzamykatelné prostory pro umístění nemocných a z nemoci podezřelých jatečných zvířat a pro jejich porážení;
i) uzamykatelné chlazené prostory pro uskladňování pozastaveného masa;
j) oddělené prostory pro skladování vedlejších produktů porážky a pro skladování obsahu předžaludků, jakož i hnoje, pokud se na jatkách skladuje.
§ 18
Jatky s malou kapacitou
(1) Jatky s malou kapacitou musí mít
a) kryté stájové prostory, zůstávají-li jatečná zvířata na jatkách přes noc,
b) přiměřený porážkový prostor s oddělenými částmi, určenými k omračování a k vykrvování zvířat,
c) technologická zařízení, přístroje a nástroje, které umožňují porážet jatečná zvířata stanovenými způsoby a provádět všechny pracovní úkony po omráčení zvířete tak, aby maso nepřišlo do styku s podlahou, jakož i přepravovat teplé maso v půlkách nebo čtvrtích jen ve visu,
d) chladírenský prostor s dostatečnou kapacitou,
e) uzamykatelný chlazený prostor (box) pro uskladňování pozastaveného masa,
f) oddělené prostory pro skladování vedlejších produktů porážky, obsahu předžaludků a hnoje, pokud se na jatkách skladuje.
(2) V prostoru porážky nelze vyprazdňovat a čistit žaludky a střeva, ani skladovat kůže, rohy, paznehty nebo štětiny.
(3) Nemocná a z nemoci podezřelá jatečná zvířata mohou být porážena na jatkách s malou kapacitou pouze se souhlasem a za přímého dohledu okresní veterinární správy.
§ 19
Drůbeží jatky
Drůbeží jatky musí mít
a) krytý, snadno čistitelný a dezinfikovatelný prostor k příjmu jatečné drůbeže a její prohlídce před poražením,
b) porážkový prostor uspořádaný tak, aby bylo omračování a vykrvování drůbeže prováděno odděleně od jejího napařování a škubání a aby se do porážkového prostoru vstupovalo dveřmi s automatickým zavíráním,
c) oddělené prostory pro kuchání a pro balení, spojené mezi sebou a s porážecím prostorem dveřmi s automatickým zavíráním,
d) zařízení na chlazení drůbeže,
e) uzamykatelný chlazený prostor (box) pro uskladňování pozastaveného masa,
f) oddělený prostor pro získávání peří, pokud není zpracováváno jako odpad.
§ 20
Provozy, v nichž se vyrábějí masné výrobky
(1) Provozy, v nichž se vyrábějí masné výrobky, musí mít podle povahy výroby a druhu výrobků
a) oddělené chladírny pro příjem a uchovávání surovin, pro solení a nakládání masa, pro polotovary a hotové výrobky,
b) bourárnu,
c) oddělené prostory pro
1. přípravu surovin, mělnění, míchání a narážení,
2. uzení a ováření,
3. vařenou výrobu,
4. výrobu a ošetření konzerv včetně zařízení na hygienickou přepravu obalů, jejich čištění před naplněním i po hermetickém uzavření, pro chlazení a osušení po autoklávování,
5. balení a expedici,
6. výrobu, sušení a zrání syrových, tepelně neopracovaných výrobků, určených k přímé spotřebě,
7. výrobu polotovarů a hotových jídel,
8. krájení, porcování a balíčkování masných výrobků,
9. balíčkování masa,
10. praní, máčení a další úpravu přírodních střev,
11. tavení (škvaření) tuků,
12. skladování obalových materiálů.
(2) Se souhlasem okresní veterinární správy lze
a) některé činnosti, pro něž se jinak vyžadují oddělené prostory, provádět v témž prostoru,
b) v provozu zpracovávat vedle masa jatečných zvířat také maso jiných zvířat.
§ 21
Provozy určené pro zacházení se zvěřinou
Provozy, v nichž se zachází se zvěřinou, musí mít
a) chladírnu pro příjem celých těl zvěře,
b) prostory pro jejich veterinární vyšetření a podle potřeby pro jejich kuchání, stahování, škubání, bourání a porcování, jakož i pro balení a expedici zvěřiny,
c) chladírnu, popřípadě i mrazírnu pro skladování zvěřiny.
§ 22
Provozy určené pro zacházení s produkty rybolovu
(1) Provozy, v nichž se zachází s produkty rybolovu, musí mít oddělené prostory pro chlazení a skladování suroviny, pro čištění a stahování kůže, pro pečení, uzení, marinování, porcování, balení a skladování hotových výrobků.
(2) Filetování, plátkování a další zpracování se provádí na místech oddělených od míst usmrcování, odřezávání hlav a kuchání. Solení se provádí na místech oddělených od míst provádění jiných činností.
(3) Uzení se provádí v samostatné místnosti nebo v jiném místě zvlášť vybaveném a upraveném tak, aby kouř a teplo nevnikaly do jiných místností nebo míst, kde se upravují, vyrábějí a zpracovávají produkty rybolovu.
Díl 2
§ 23
Provozy určené k získávání mléka
Dojírny a provozy, v nichž se skladuje a zchlazuje mléko, musí být
a) prostorově odděleny od možných zdrojů znečištění a kontaminace mléka,
b) vybaveny dojicím zařízením, trvale udržovaným v řádném hygienickém a funkčním stavu, kontrolovaným před každým dojením, a zařízením na chlazení mléka.
§ 24
Provozy určené k ošetřování a zpracování mléka
(1) Provozy, v nichž se ošetřuje a zpracovává mléko (dále jen "mlékárna"), musí mít se zřetelem na činnosti, které se v mlékárně provádějí,
a) prostory pro
1. skladování mléka a tekutých mléčných výrobků,
2. skladování jednorázových obalů a surovin k jejich zhotovení, anebo pro skladování, mechanické čištění a dezinfekci lahví a jiných obalů, určených k opakovanému použití,
3. výrobu sýrů, mražených a ostatních mléčných výrobků, v nichž je zajištěno dodržení hygienických a technologických podmínek, požadovaných pro daný výrobek,
b) zařízení
1. umožňující mechanické plnění obalů a jejich automatické uzavírání po naplnění s výjimkou konví a cisteren,
2. na chlazení mléka a tekutých mléčných výrobků,
3. na tepelné ošetření mléka, zahrnující automatický regulátor teploty, registrační zapisovací teploměr, automatický bezpečnostní systém, bránící nedostatečnému zahřátí, a bezpečnostní systém s automatickou regulací, nedovolující smíchání pasterovaného nebo sterilovaného mléka s mlékem nedostatečně zahřátým,
c) odstředivky nebo jiné vhodné přístroje pro fyzikální čištění mléka,
d) nádoby pro skladování syrového a standardizovaného mléka,
e) zařízení na chlazení, popřípadě i mrazení, na balení a skladování mražených mléčných výrobků a na sušení a balení sušených mléčných výrobků.
(2) V mlékárně, která vyrábí výrobky určené pro kojeneckou a dětskou výživu, musí být
a) činnosti spojené s výrobou, skladováním a expedicí těchto výrobků zcela oddělené od ostatního provozu,
b) prováděna kontrola každé dávky (šarže) těchto výrobků.
(3) Cisterny a nádoby, používané při svozu mléka, musí být po každém vyprázdnění vyčištěny a po skončení denního provozu dezinfikovány; zároveň s cisternami se čistí jejich příslušenství pro nasávání a vypouštění mléka.
(4) Odstředivkové kaly se neškodně odstraňují. Jejich využití je možné pouze se souhlasem okresní veterinární správy.
§ 25
Provozy určené pro zacházení s vejci
(1) Provozy, v nichž se ošetřují a zpracovávají vejce, musí mít
a) prostory
1. k oddělenému skladování vajec a vaječných výrobků, podle potřeby s chladicím a mrazicím zařízením,
2. pro vytloukání a shromažďování skořápek a zařízení pro přepravu vaječných obsahů,
3. pro skladování obalů a surovin k jejich zhotovení,
b) zařízení
1. na čištění a dezinfekci vajec,
2. k okamžitému odstraňování a oddělenému skladování skořápek, vajec a vaječných výrobků, nezpůsobilých k využití pro výživu lidí, podle potřeby i zařízení k rozmrazování mražených výrobků, určených k dalšímu zpracování nebo úpravě, je-li součástí technologického postupu.
(2) Probíhá-li pasterace v uzavřeném systému, může být prováděna v prostorech, uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2, jinak jen v samostatných, oddělených prostorech.
(3) K balení vajec nelze opakovaně používat prvotní obaly.
(4) Cisterny a obaly, určené pro přepravu vaječné hmoty, musí být neprodleně po vyprázdnění vyčištěny a dezinfikovány.
§ 26
Provozy určené pro zacházení s včelími produkty
Provozy, v nichž se zpracovávají včelí produkty, musí mít prostory a zařízení pro příjem, úpravu, zpracovávání, plnění, označování, balení, skladování a expedici výrobků, pro mytí a skladování obalů a pro skladování čisticích a dezinfekčních prostředků.
HLAVA III PODMÍNKY PRODEJE ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ
Tržnice a tržiště
§ 27
(1) Maso velkých jatečných zvířat lze prodávat v tržnicích a na tržištích, jen pochází-li ze zvířat poražených na jatkách a bylo-li veterinárně vyšetřeno, posouzeno a označeno.
(2) K prodeji malých jatečných zvířat, jiných zvířat a vajec je třeba osvědčení okresní veterinární správy o splnění veterinárních podmínek, k prodeji živých ryb doklad, kde byly posledně sádkovány.
(3) Zabíjení a další opracování malých jatečných zvířat a jiných zvířat, jakož i dělení a prodej masa jsou možné jen v tržnicích, které mají pro tyto účely vhodné prostory a podmínky.
(4) Zvěřina musí být označena způsobem umožňujícím identifikaci každého kusu a provázena veterinárním osvědčením.
§ 28
(1) V tržnicích a na tržištích musí být vedle nádob na odpadky také nádoby opatřené uzávěrem a žlutým pruhem, popřípadě jiné zařízení pro ukládání konfiskátů živočišného původu.
(2) Provozovatel tržnice a pořadatel trhu musí zajistit včasné odstranění konfiskátů živočišného původu a čištění a dezinfekci nádob, popřípadě jiného zařízení, uvedeného v odstavci 1.
§ 29
Prodej podmíněně poživatelných potravin živočišného původu
(1) Potraviny živočišného původu, které byly posouzeny jako podmíněně poživatelné, méněhodnotné a určené k prodeji, lze prodávat jen v prodejně,7) zvenčí i uvnitř zřetelně označené jako prodejna vyhrazená pro jejich prodej (nucený výsek), a nesmí v ní být prodávány jiné potraviny.
(2) Prodejna musí mít vyhovující prostory a zařízení pro chlazení, bourání a prodej masa, pro čištění a dezinfekci nástrojů, nářadí, nádob a pracovních pomůcek a pro osobní hygienu zaměstnanců.
(3) Potraviny živočišného původu, uvedené v odstavci 1, musí být uvedeny do prodeje neprodleně po dodávce; nebyly-li prodány do 48 hodin, musí být znovu veterinárně vyšetřeny. Nesmí být prodávány v mletém stavu, ani být použity pro účely poskytování stravovacích služeb, anebo jako suroviny pro zpracování do výrobků, určených pro výživu lidí.
Prodej živočišných produktů, určených ke krmení zvířat
§ 30
(1) Nativní a mražená krmiva lze skladovat a prodávat pouze ve vyhrazených prodejnách.
(2) V prodejně potravin lze skladovat a prodávat jen ostatní krmiva pro zvířata (konzervy, suchá krmiva apod.), a to na vyhrazeném a zřetelně označeném místě.
(3) Na obalu určeném pro spotřebitele musí být zřetelně označeno, že jde o výrobky, určené ke krmení zvířat.
§ 31
(1) Odpady živočišného původu, určené ke krmení zvířat (dále jen "krmné odpady"), lze uvádět do oběhu jen z provozů, v nichž byly tyto odpady vytvořeny a v nichž jsou dodržovány veterinární podmínky a požadavky na jejich třídění, ukládání, tepelné zpracování nebo jinou úpravu, jakož i na jejich výdej.
(2) Krmné odpady
a) se uchovávají
1. ve viditelně označených, nepropustných, dobře čistitelných a dezinfikovatelných nádobách, opatřených uzávěrem, nebo
2. v uzamykatelných místnostech s teplotou do 10 oC, nebo
3. v jiných vhodných zařízeních (silech, kontejnerech apod.),
b) musí být spolehlivě zajištěny před znehodnocením a nesmí znečišťovat místo a okolí.
(3) Vydávat krmné odpady v jiném než vařeném stavu lze jen se souhlasem okresní veterinární správy.
ČÁST DRUHÁ
VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY
HLAVA I, OBECNÉ POŽADAVKY
§ 32
(1) Při zacházení se živočišnými produkty musí být dodržovány zásady správné výrobní praxe. Při jejich tepelném ošetření musí být použita vhodná kombinace teploty a doby expozice tak, aby bylo zajištěno zničení patogenních mikroorganizmů.
(2) Nevyžaduje-li se jiné ošetření,
a) nesmí být doba, po kterou mají suroviny a výrobky teplotu od 10 do 60 oC, delší než 2 hodiny,
b) musí být tepelně opracované výrobky do 2 hodin od tepelného opracování zchlazeny na teplotu do 10 oC a co nejdříve dále zchlazeny na stanovenou skladovací teplotu,
c) je třeba dbát toho, aby při zacházení se surovinami a výrobky, pro něž je stanovena skladovací teplota, nedošlo ke zvýšení této teploty o více než 2 oC na dobu delší než 2 hodiny.
(3) K přípravě láků a nálevů lze používat pouze převařenou pitnou vodu.
(4) Živočišné produkty, které jsou určeny k dalšímu zpracování a nebyly stejně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti, musí být skladovány a zpracovávány prostorově nebo časově odděleně až do doby zpracování do výrobku.
(5) Z obchodní sítě lze vrátit pouze
a) živočišné produkty, které nebyly převzaty při přejímce zboží,
b) do 24 hodin po dodávce také živočišné produkty, které vykazují technologickou (výrobní) vadu, smyslově nezjistitelnou při přejímce zboží bez porušení celistvosti výrobku, pokud byly až do vrácení uchovávány za veterinárních podmínek, stanovených pro živočišné produkty toho druhu.
§ 33
(1) Podmínky skladování živočišných produktů jsou závislé na jejich skladbě, výrobní technologii a úrovni mikrobiální kontaminace, teploty a fyzikálně chemických hodnot, zejména pH a aktivity vody.
(2) Suroviny a výrobky
a) s pH vyšším než 5,2 a aktivitou vody vyšší než 0,95 patří mezi rychle zkazitelné a musí být skladovány při teplotě do 5 oC,
b) s pH v rozmezí od 5,0 do 5,2 nebo s aktivitou vody v rozmezí od 0,91 do 0,95 patří mezi zkazitelné a musí být skladovány při teplotě do 10 oC,
c) s pH do 5,2 a aktivitou vody do 0,95, anebo s pH do 5,0, anebo s aktivitou vody do 0,91 nemusí být skladovány při chladírenských teplotách.
§ 34
(1) Potraviny živočišného původu, určené ke zmrazení, se zmrazují do 24 hodin po zchlazení na teplotu nejméně -12 oC, nebo hluboko zmrazují na teplotu nejméně -18 oC. Zmrazování probíhá při teplotě nejméně -35 oC a rychlosti nejméně 1 cm/hod.
(2) Zmrazené potraviny živočišného původu se uvádějí do oběhu ve spotřebitelském balení a prodávají ve zmrazeném stavu. Pokud výrobce nestanoví jinak, lze je uchovávat při teplotě -12 oC po dobu 3 měsíců, při teplotě nejméně -18 oC po dobu 6 měsíců.
(3) Zmrazené potraviny živočišného původu, určené k dalšímu zpracování, se rozmrazují tak, aby byly rozmrazeny nejdéle do 48 hodin na teplotu nejvýše 2 oC; po rozmrazení musí být ihned upotřebeny. Opětovné zmrazování je možné, jen je-li součástí stanoveného technologického postupu.
(4) Nezmrazené potraviny živočišného původu nesmí být zmrazovány dodatečně po jejich uvedení do obchodní sítě nebo do zařízení poskytujícího stravovací služby.
(5) Zmrazené živočišné produkty, určené k dalšímu zpracování, musí být označeny údajem (měsíc, rok) o tom, kdy byly zmrazeny.
§ 35
(1) Tepelně opracované výrobky musí být prohřáty ve všech částech nejméně na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 70 oC, působící po dobu nejméně 10 minut.
(2) Výroba, sušení a zrání syrových, tepelně neopracovaných výrobků musí probíhat za řízených klimatických podmínek, zajišťujících vznik a průběh přirozených fermentačních a enzymatických procesů, které dodávají výrobku typické smyslové a fyzikálně chemické vlastnosti a zaručují jeho zdravotní nezávadnost.
(3) Neprodyšně uzavřené, sterilované výrobky (konzervy) musí být prohřáty ve všech částech na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 121 oC, působící po dobu nejméně 10 minut, tepelně pasterované výrobky (polokonzervy) na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 100 oC, působící po dobu nejméně 10 minut.
(4) Součástí vnitropodnikové kontroly konzerv a polokonzerv je provedení termostatové zkoušky u vzorků z každé výrobní dávky (šarže), a to u konzerv při teplotě 37 oC po dobu 7 dnů a při teplotě 35 oC po dobu 10 dnů, u polokonzerv při teplotě 37 oC po dobu 3 dnů a při teplotě 35 oC po dobu 5 dnů.
(5) Uzené potraviny živočišného původu nesmí být přeuzovány.
(6) Při výrobě výrobků s použitím plísní lze používat jen takové druhy plísní, které při dodržení schváleného technologického postupu nevytvářejí mykotoxiny nejméně do doby určené spotřeby těchto výrobků.
§ 36
(1) Živočišné tuky pro potravní účely s výjimkou másla se získávají z poživatelných tukových tkání jatečných zvířat, a to suchým způsobem, tj. škvařením při teplotě nejméně 100 oC po dobu 15 minut, mokrým způsobem, tj. tavením v páře při teplotě nejméně 70 oC po dobu 30 minut, popřípadě v kontinuálním tavicím systému při teplotě nejméně 80 oC, anebo jiným způsobem schváleným okresní veterinární správou.
(2) Sádlo a škvarky musí být nejpozději do 24 hodin po výrobě zchlazeny na teplotu 5 oC.
HLAVA II, ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Díl 1
Maso jatečných a jiných zvířat a masné výrobky
§ 37
(1) Maso určené k výrobě tepelně neopracovaných výrobků, určených k přímé spotřebě, musí být zmrazeno na teplotu -5 oC po dobu 48 hodin nebo na teplotu -10 oC po dobu 24 hodin a v této teplotě udržováno až do opracování, které musí být provedeno do 96 hodin od zmrazení masa na uvedenou teplotu.
(2) K docílení přirozené masově červené barvy masných výrobků (probarvení) lze používat jen schválené prostředky. Dusitany a dusičnany se používají ve směsi s jedlou solí, přičemž dusitanová solicí směs může obsahovat nejvýše 0,9 % dusitanu sodného nebo draselného, dusičnanová solicí směs nejvýše 2,5 % dusičnanu sodného nebo draselného.
(3) Nejde-li o teplé maso, musí být v průběhu bourání a balení trvale udržována uvnitř masa velkých jatečných zvířat teplota do 7 oC, uvnitř masa malých jatečných zvířat teplota do 4 oC; v případě vnitřností musí být trvale udržována teplota do 3 oC.
(4) Zmrazené maso lze použít k výrobě masných výrobků, jen pokud
a) hovězí a telecí maso nebylo skladováno při teplotě
18 oC déle než 18 měsíců, popřípadě při teplotě
12 oC déle než 12 měsíců,
b) skopové, kozí, drůbeží a králičí maso, maso zvěře z farmového chovu a zvěřina nebyly skladovány při teplotě
18 oC déle než 12 měsíců, popřípadě při teplotě
12 oC déle než 9 měsíců,
c) maso ostatních zvířat nebylo skladováno při teplotě
18 oC déle než 6 měsíců, popřípadě při teplotě
12 oC déle než 3 měsíce.
(5) Po skončení výroby musí být masné výrobky co nejrychleji zchlazeny na teplotu (ve všech jejich částech)
a) 7 oC, jestliže byly vyrobeny z čerstvého masa (s výjimkou drůbežího a králičího),
b) 4 oC, jestliže byly vyrobeny s použitím drůbežího nebo králičího masa, anebo zvěřiny,
c) 3 oC, jestliže byly vyrobeny s použitím vnitřností,
d) 2 oC, jestliže byly vyrobeny s použitím separovaného masa.
§ 38
(1) Mleté maso lze vyrábět jen z čerstvého, vychlazeného masa, získaného nejpozději do 6 dnů po porážce, anebo - v případě masa po porážce vykostěného a vakuově baleného - do 15 dnů po porážce, bez použití masa z kližky nebo hlavy (s výjimkou žvýkacích svalů skotu, prasat, ovcí a koz), krvavého výřezu, vazivových, chrupavčitých a tukových ořezů nebo škrabků, mechanicky separovaného masa, vnitřností, bránice a zmrazeného masa. Musí být vyrobeno a zabaleno v průběhu 1 hodiny a neprodleně
a) vychlazeno na teplotu do 2 oC, udržováno v této teplotě, dodáno do prodeje v den výroby a prodáno do 24 hodin po dodávce, anebo
b) zmrazeno na teplotu -18 oC, při níž může být skladováno nejdéle 3 měsíce.
(2) V nebaleném stavu lze prodávat mleté maso pouze tehdy, je-li připravováno přímo před spotřebitelem.8)
(3) Ke zpracování do masných výrobků nelze použít hrtany, průdušnice, extralobulární průdušky, střeva s výjimkou telecího okruží a vepřových konečnic, močové měchýře a močovody, tukové a vazivové odřezky a škrabky z podkoží a ze sliznice zažívacího a dýchacího ústrojí.
§ 39
(1) Kosti jatečných zvířat, jejichž maso a orgány byly posouzeny jako poživatelné, mohou být využity k získávání separovaného masa nejpozději do 7 dnů po porážce. Po vytěžení musí být neprodleně zchlazeny a skladovány při teplotě do 2 oC, anebo do 24 hodin zmrazeny na teplotu -18 oC a zpracovány do 3 měsíců.
(2) Vepřové hlavy musí být nejprve opáleny, vyčištěny a na cca 15 sekund ponořeny do vody o teplotě 90 až 100 oC, poté ihned vyňaty k získání separovaného masa.
(3) Separované maso musí být neprodleně po výrobě
a) zpracováno, nebo
b) zchlazeno na teplotu 2 oC a do 24 hodin zpracováno, nebo
c) zmrazeno na teplotu -18 oC a do 3 měsíců zpracováno.
(4) K získávání separovaného masa nelze použít kosti ze zmrazeného masa, hlavy kanců, králíků a drůbeže, krční kosti drůbeže, kosti končetin (od konce zápěstních a zánártních kloubů) a ocasních obratlů (s výjimkou skotu).
(5) Separované maso lze použít pouze ke zpracování do tepelně opracovaných výrobků.
(6) Výsekové kosti musí být zchlazeny na teplotu do 4 oC a dodány do prodeje nebo jiného oběhu do 24 hodin po vytěžení.
(7) Krev určenou pro potravinářské účely lze uvádět do prodeje nejpozději do 24 hodin po vytěžení, a to spotřebitelsky balenou v nepropustných, odolných obalech a zchlazenou na 2 oC.
(8) K výrobě želatiny pro potravinářské účely lze použít kolagenní suroviny, zejména kůže, kosti, šlachy a kližky jatečných zvířat, jejichž maso a orgány byly posouzeny jako poživatelné. Čerstvé suroviny pro výrobu želatiny musí být odeslány do zpracovatelského závodu do 24 hodin po vytěžení, jinak musí být zchlazeny nebo zmrazeny.
§ 40
(1) Zvěřina se
a) zchlazuje na teplotu nejvýše 7 oC, pochází-li ze srstnaté zvěře spárkaté, a na teplotu nejvýše 4 oC, pochází-li z ostatní zvěře srstnaté a ze zvěře pernaté,
b) skladuje při teplotě do 1 oC nejdéle po dobu 17 dnů, při teplotě do 4 oC nejdéle po dobu 12 dnů a při teplotě do 7 oC nejdéle po dobu 9 dnů.
(2) Při bourání, balení a dalším zacházení se zvěřinou nesmí dojít ke zvýšení teploty zvěřiny, pocházející ze srstnaté zvěře spárkaté, nad 7 oC a zvěřiny, pocházející z ostatní zvěře srstnaté a ze zvěře pernaté, nad 4 oC.
(3) Zvěřina se přepravuje
a) ve stavu vychladlém, vychlazeném nebo zmrazeném. Zvěřina pocházející z drobné zvěře srstnaté a ze zvěře pernaté se přepravuje vždy ve stavu vychladlém a zavěšená,
b) dopravními prostředky, v nichž je zajištěno, že v průběhu přepravy nedojde ke zvýšení teploty zvěřiny o více než 2 oC.
(4) Nelze přepravovat zvěřinu znečištěnou, změněnou rozkladnými procesy nebo z jiných důvodů nepoživatelnou.
(5) Maso zvířat zoologických zahrad a cirkusů, pokládané za zvěřinu, se označuje uvedením druhu zvířat, z něhož pochází. Za zvěřinu se nepovažuje maso psovitých, kočkovitých a lasicovitých šelem a opic, popřípadě i maso dalších zvířat zoologických zahrad a cirkusů, k jehož použití k výživě lidí nedala okresní veterinární správa souhlas.
§ 41
(1) Ryby, korýši, měkkýši a žáby se prodávají buď v živém stavu, anebo se usmrcují bezprostředně před prodejem.
(2) Těla zvířat, uvedených v odstavci 1, popřípadě části jejich těl musí být po získání (usmrcení)
a) zchlazena do 5 hodin na teplotu do 2 oC, mají-li být uchovávána nejdéle 48 hodin, nebo
b) zmrazena do 10 hodin na teplotu nejméně -12 oC a skladována při teplotě -18 oC.
(3) Mořské ryby, zejména sleď, makrela, šprot, divoký losos z Atlantického nebo Tichého oceánu, anebo výrobky z nich se zmrazují na teplotu nejméně -20 oC po dobu 24 hodin, jsou-li určeny
a) ke spotřebě za syrova nebo téměř za syrova (matjesy), nebo
b) k uzení studeným kouřem, při němž teplota ryby nedosáhne teploty 60 oC v jádře, nebo
c) k marinování nebo solení, pokud tento proces nezaručuje devitalizaci hlístic, nebo
d) k jinému, okresní veterinární správou schválenému způsobu úpravy, zaručujícímu devitalizaci hlístic.
(4) Ledované ryby, korýši a měkkýši se uchovávají při teplotě tajícího ledu.
(5) Rozmrazování ryb se provádí volně na vzduchu, proudem vzduchu, popřípadě za současného sprchování studenou pitnou vodou, nebo ve vodě při teplotě do 21 oC, přičemž teplota v mase nesmí být vyšší než 7 oC; vodu k rozmrazování lze použít pouze jednou.
(6) K získávání separovaného masa lze použít jen těla ryb předem vykuchaných. Separované maso musí být neprodleně po výrobě
a) zpracováno, nebo
b) zmrazeno na teplotu -18 oC a do 6 týdnů zpracováno.
Díl 2
Mléko
§ 42
(1) K mlékárenskému ošetření a zpracování lze dodávat pouze hygienicky získané a stanoveným způsobem ošetřené mléko dojnic, které pocházejí z chovu prostého tuberkulózy a brucelózy a nevykazují příznaky onemocnění, přenosného mlékem na lidi.
(2) Z dodávky mléka k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování musí být vyloučeno mléko
a) dojnic, které dojí méně než 2 l denně nebo u kterých byla změněna frekvence dojení po zahájení procesu zaprahování,
b) z prvních střiků,
c) s vyšším obsahem celkového počtu mikroorganizmů než 100 000 v 1 ml, vyjádřeného v podobě klouzavého geometrického průměru za poslední 2 měsíce, anebo s vyšším počtem somatických buněk než 400 000 v 1 ml, vyjádřeným v podobě klouzavého geometrického průměru za poslední 3 měsíce, přičemž aktuální počet mikroorganizmů nesmí být vyšší než 300 000 v 1 ml. Počty mikroorganizmů a somatických buněk se zjišťují nejméně dvakrát měsíčně,
d) s obsahem reziduí inhibičních, pesticidních a kontaminujících látek,
e) s bodem mrznutí vyšším než -0,515 oC, zjišťovaným nejméně jednou měsíčně. Při důvodném podezření na porušení mléka vodou se pod dohledem veterinárního lékaře okresní veterinární správy (dále jen "úřední veterinární lékař") odebere kontrolní vzorek mléka, a to 11 až 13 hodin po předchozím dojení. Pokud se takto prokáže, že vyšší bod mrznutí je přirozeného původu, nepovažuje se mléko za porušené vodou,
f) z jiného důvodu nepříznivě ovlivněné ve svém složení a vlastnostech, jakož i smyslově změněné.
§ 43
(1) Při získávání mléka, dodávaného k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování, je třeba
a) dbát o to, aby vemeno bylo před dojením čisté a suché a aby byly struky po skončení dojení dezinfikovány,
b) kontrolovat před každým dojením stav dojicího a chladicího zařízení,
c) sledovat zdravotní stav dojnic, zejména jejich mléčných žláz, a vlastnosti nadojeného mléka podle smyslového posouzení prvních střiků,
d) oddělovat smyslově změněné mléko od ostatního mléka.
(2) Čištění a dezinfekce dojicího zařízení se provádí po každém dojení, chladicího zařízení po každém vyprázdnění.
§ 44
(1) Mléko se čistí bezprostředně po nadojení; čištění nesmí být žádným způsobem urychlováno.
(2) Nadojené mléko se v nejkratší době vychladí, a to na teplotu nejvýše 8 oC, popřípadě - je-li sváženo až druhý den po nadojení - nejvýše 6 oC. Chlazení musí být dokončeno do 3 hodin od začátku dojení. Mísí-li se čerstvě nadojené mléko s mlékem dříve nadojeným a zchlazeným, musí být směs neustále promíchávána, aby nedocházelo ke zvýšení teploty nad 10 oC.
(3) V průběhu přepravy nesmí teplota mléka činit více než 10 oC.
Mlékárenské ošetření a zpracování mléka
§ 45
(1) Při mlékárenském ošetření se mléko třídí, čistí, tepelně ošetřuje, popřípadě homogenizuje a chladí.
(2) Není-li mléko ošetřeno do 4 hodin po dodávce, musí být zchlazeno na teplotu nepřesahující 5 oC a udržováno v této teplotě až do tepelného ošetření.
(3) Mléko musí být tepelně ošetřeno do 72 hodin po nadojení. Mléko, které nebylo tepelně ošetřeno do 36 hodin po dodávce, může být použito k výrobě konzumního mléka, jen pokud počet mikroorganizmů, stanovený při teplotě 30 oC, nečiní více než 300 000 v 1 ml. Mléko, které již bylo tepelně ošetřeno, nesmí před druhým tepelným ošetřením obsahovat při teplotě 30 oC více mikroorganizmů než 100 000 v 1 ml.
§ 46
(1) Tepelné ošetření mléka se provádí
a) pasterací
1. zahřátím mléka na teplotu nejméně 71,7 oC po dobu 15 sekund,
2. zahřátím smetany na teplotu nejméně 90 oC,
3. použitím odlišné kombinace teploty a času, zajišťující stejný pasterační účinek, negativní fosfatázový test a pozitivní reakci peroxidázového testu jako při pasteraci podle bodu 1, nebo
b) zahřátím mléka na teplotu nejméně 135 oC po dobu 1 sekundy (UHT), nebo
c) sterilací mléka v hermeticky uzavřených obalech jeho nepřímým ohřevem na teplotu nad 100 oC po dobu zajišťující splnění požadavku na jeho mikrobiologickou nezávadnost, nebo
d) jiným způsobem za podmínek stanovených okresní veterinární správou.
(2) Bezprostředně po tepelném ošetření se mléko zchladí na teplotu do 6 oC. V této teplotě musí být udržováno až do expedice i během přepravy.
(3) Mléko tepelně ošetřené při vyšší teplotě, vykazující negativní fosfatázový i peroxidázový test [např. mléko tepelně ošetřené podle odstavce 1 písm. b) nebo c)], může být vyrobeno ze syrového mléka, které bylo termizováno v jiné mlékárně při teplotě 57 až 68 oC po dobu nejméně 15 sekund tak, aby po tomto ošetření vykazovalo pozitivní reakci na fosfatázový test.
(4) Součástí vnitropodnikové kontroly mléka tepelně ošetřeného podle odstavce 1 písm. b) nebo c) musí být provádění termostatové zkoušky u vzorků z každé partie při teplotě 30 oC po dobu 15 dnů, v případě potřeby při teplotě 55 oC po dobu 7 dnů.
(5) Tavené sýry se vyrábějí při teplotě nejméně 80 oC.
(6) Mléčné výrobky musí být skladovány při teplotě stanovené zvláštními právními předpisy,9) anebo - není-li stanovena - při teplotě určené výrobcem.
§ 47
(1) Jde-li o výrobky, určené pro kojeneckou a dětskou výživu, musí být
a) prováděna každodenní smyslová a laboratorní kontrola dodávaného mléka a laboratorní kontrola každé dávky (šarže) výrobků,
b) expedovány výrobky jen na základě výsledků laboratorního vyšetření vzorků z příslušné dávky (šarže).
(2) Neodpovídá-li dávka (šarže) veterinárním požadavkům, určí způsob využití výrobků okresní veterinární správa.
§ 48
Ovčí, kozí a kobylí mléko
(1) Pro ovčí, kozí a kobylí mléko platí přiměřeně ustanovení o veterinárních požadavcích na kravské mléko. Z dodávky ovčího, kozího a kobylího mléka k mlékárenskému ošetření a dalšímu zpracování musí být vyloučeno mléko s vyšším obsahem celkového počtu mikroorganizmů než 1 500 000 v 1 ml; počet somatických buněk v tomto mléce se nezjišťuje.
(2) Ovčí a kobylí mléko a ovčí hrudkový sýr lze používat jen jako surovinu k dalšímu zpracování. Ovčí hrudkový sýr může být podle stupně vyzrání expedován k dalšímu zpracování za 3 až 7 dnů.
§ 49
(1) Syrové vyčištěné mléko a výrobky z tohoto mléka lze prodávat v místě výroby přímo spotřebiteli, jen pokud toto mléko splňuje veterinární požadavky na mléko určené k mlékárenskému ošetření a zpracování, uvedené v ustanoveních § 42 až 44.
(2) Pokud mléko uvedené v odstavci 1 není prodáno do 2 hodin po nadojení, musí být zchlazeno v souladu s ustanovením § 44 odst. 2. Takto zchlazené mléko může být prodáváno do 24 hodin po nadojení.
(3) Mléko uvedené v odstavci 1 musí být prodáváno v místnosti, která je oddělena od stájí a ve které je na viditelném místě upozornění "Syrové mléko, před použitím převařit". Je-li dodáváno mléko i do mlékárny, musí být tato místnost oddělena také od mléčnice.
(4) Mléčné výrobky lze vyrábět z mléka uvedeného v odstavci 1 jen v prostorech a za použití technologických zařízení, jež odpovídají veterinárním podmínkám, stanoveným pro zacházení se živočišnými produkty.
Díl 3
Vejce
§ 50
(1) Vejce musí pocházet od zdravých zvířat. Sbírají se denně a ukládají při nekolísavé teplotě, převyšující 5 oC a nepřevyšující 18 oC, a při relativní vlhkosti 70 až 75 %.
(2) Vejce musí být vytříděna a označena do 72 hodin po snášce.
(3) Označení vajec, určených k uvedení do oběhu, se provádí podle zvláštních právních předpisů.10)
(4) Omývání a dezinfekce vajec jsou možné, jen jsou-li součástí schváleného technologického postupu při výrobě vaječných výrobků. Vejce určená k dalšímu zpracování se zpracovávají nejpozději do 72 hodin po prosvícení; po vytlučení se ihned ošetřují. Vaječný obsah nesmí být získáván odstřeďováním nebo drcením, zbytky bílků nesmí být získávány odstřeďováním skořápek. Zbytky skořápek, podskořápkových blan a ostatních částí ve vaječném obsahu nesmí činit více než 100 mg na 1 kg vaječné hmoty.
(5) Vejce s porušenou skořápkou a neporušenou podskořápkovou blanou nelze uvádět do oběhu. Vaječná hmota, získaná z takových vajec, musí být bez zbytečného prodlení přepravena do zpracovatelského závodu k pasteraci s označením "vaječná hmota určená k pasteraci". Obsah kyseliny mléčné ve vaječné hmotě před pasterací nesmí být vyšší než 1000 mg na 1 kg sušiny.
(6) Vejce s porušenou skořápkou a podskořápkovou blanou a vejce vyřazená z líhní jsou nepoživatelná.
§ 51
(1) Do oběhu lze uvádět jen pasterovanou vaječnou hmotu.
(2) Vaječná hmota, která nebyla zpracována bezprostředně po vytlučení, musí být neprodleně zchlazena na teplotu do 4 oC a do 48 hodin zpracována, anebo zmrazena.
(3) Průtoková pasterace vaječné hmoty se provádí působením dále uvedené teploty po uvedenou dobu, anebo alternativní kombinací teploty a doby, která zabezpečí srovnatelný účinek:
a) 57 oC po dobu 180 sekund, jde-li o pasteraci bílků,
b) 64,5 oC po dobu 150 sekund, jde-li o pasteraci melanže,
c) 65 oC po dobu 180 sekund, jde-li o pasteraci žloutků.
(4) Stacionární pasterace vaječné hmoty se provádí za stálého promíchávání působením dále uvedené teploty v celém objemu hmoty po uvedenou dobu, anebo alternativní kombinací teploty a doby, která zabezpečí srovnatelný účinek:
a) 56 oC po dobu 30 minut, jde-li o pasteraci bílků,
b) 65 oC po dobu 30 minut, jde-li o pasteraci melanže,
c) 68 oC po dobu 30 minut, jde-li o pasteraci žloutků.
(5) Vaječná hmota musí být neprodleně po pasteraci zchlazena na teplotu do 4 oC.
(6) Se souhlasem okresní veterinární správy lze ošetřit vaječnou hmotu i jiným způsobem, zajišťujícím její zdravotní nezávadnost.
(7) Při skladování vaječné hmoty nesmí být překročena teplota -18 oC u hluboce zmrazených výrobků, -12 oC u zmrazených výrobků a 4 oC u chlazených výrobků.
§ 52
(1) Pro jiná vejce než slepičí platí ustanovení o veterinárních požadavcích na slepičí vejce.
(2) Jiná vejce musí být v provozu odděleně uskladněna a samostatně zpracovávána.
Díl 4
Včelí produkty
§ 53
(1) Do oběhu lze uvádět jen
a) včelí produkty od včelstva, v němž se nevyskytují mor včelího plodu a hniloba včelího plodu,
b) včelí med, propolis a mateří kašičku, které pocházejí od zdravého včelstva a neobsahují patogenní činitele v množství škodlivém pro zdraví lidí.11)
(2) Mateří kašička musí být stabilizována do 3 hodin po získání; uchovává se při teplotě 0 oC.
ČÁST TŘETÍ
PROHLÍDKA JATEČNÝCH ZVÍŘAT A MASA A ROZHODOVÁNÍ O JEHO POUŽITELNOSTI
HLAVA I
PROHLÍDKA JATEČNÝCH ZVÍŘAT A MASA
Díl 1
Organizace provozu jatek
§ 54
Nakládka, přeprava, vykládka, předporážkové ošetření na jatkách, přísun na porážku, omračování a vykrvování jatečných zvířat musí být prováděny tak, aby nedocházelo ke zbytečným poraněním a zátěžovým stavům zvířat, které nepříznivě ovlivňují jejich zdraví a pohodu, anebo zdravotní nezávadnost živočišných produktů.12)
§ 55
Zvířata použitá k pokusným účelům,13) k získávání biologických materiálů k výrobě léčiv a diagnostických přípravků, které nejsou léčivými přípravky, anebo při klinickém ověřování léčiv mohou být dodána na jatky, jestliže
a) uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,
b) nejeví klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,
c) uplynulo nejméně 7 dnů po jejich očkování umrtvenými mikroorganizmy, anebo 21 dnů po jejich očkování živými mikroorganizmy.
§ 56
(1) Jatečná zvířata dodaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena a provázena potvrzením o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v chovu, z něhož je zvíře dodáváno (dále jen "zdravotní potvrzení"), a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení zvířat po jejich příjmu na jatkách. Provozovatel jatek předá zdravotní potvrzení úřednímu veterinárnímu lékaři a předloží mu ostatní průvodní listiny ke kontrole.
(2) Zvířata musí být při příjmu na jatkách označována a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Prostor, v němž byla po příjmu ustájena, nesmí již opustit, aby od vykládky do porážky nedošlo k mísení zvířat pocházejících z různých stájí, kotců, klecí a beden.
(3) Drůbež a králíci se ponechávají pro zklidnění po dobu nejméně 15 minut v přepravním prostoru dopravního prostředku, anebo v přepravní kleci uložené ve zvláštní místnosti, jež byla určena pro tento účel.
§ 57
(1) Jatečná zvířata, ustájená na jatkách, musí být řádně ošetřována a napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena, dojnice, laktující ovce a kozy vydojeny. Při volném ustájení musí být plemeníci a plemenice ustájeni odděleně.
(2) Délku odpočinku zvířat před porážkou určí úřední veterinární lékař se zřetelem na druh a stav zvířat, na způsob a dobu přepravy a na místní podmínky. Zvířata přepravovaná v klecích či bednách se porážejí co nejdříve.
(3) Nemocná, vyčerpaná a sající zvířata se porážejí do 2 hodin po příjmu.
(4) Drůbež a králíci, kteří nebyli poraženi v den jejich příjmu na jatky, musí být poraženi na počátku pracovní směny následujícího dne. Není-li to možné zejména proto, že po dni jejich příjmu na jatky následuje den pracovního volna nebo klidu, nelze přijmout dodávku těchto zvířat na jatky.
§ 58
(1) Provozní prostory a zařízení se čistí a dezinfikují podle potřeby a po ukončení pracovního dne. Provozní prostory a zařízení, použité při manipulaci se zvířaty nemocnými nákazou zvířat, podezřelými z nákazy zvířat nebo podezřelými z nakažení, se čistí a dezinfikují podle pokynů úředního veterinárního lékaře.
(2) Pro jatky s malou kapacitou určí okresní veterinární správa v dohodě s provozovatelem jatek porážecí dny a hodiny. Provozovatel těchto jatek předem uvědomí okresní veterinární správu o původu, počtu a předpokládané době porážky jatečných zvířat, aby mohlo být provedeno před porážkou jejich vyšetření zaživa a aby byl úřední veterinární lékař, popřípadě veterinární technik okresní veterinární správy přítomen porážce. Prohlídka musí být provedena v den porážky.
(3) Zvířata, která byla přivedena do prostoru porážky, musí být neprodleně omráčena a vykrvena. Velká jatečná zvířata, která z jakéhokoli důvodu pozbyla schopnost pohybu a nemohou být přivedena do prostoru porážky, se porážejí na místě.
Díl 2
Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením
§ 59
(1) Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu na jatkách. Trvá-li ustájení zvířete na jatkách déle než 24 hodin, opakuje se toto vyšetření v den porážky.
(2) Při vyšetřování jatečných zvířat před poražením se ověřuje jejich totožnost a zjišťuje, zda
a) zvířata jsou zdravá, zejména zda nejsou nemocná nákazou zvířat, podezřelá z nákazy zvířat nebo podezřelá z nakažení, popřípadě zda u nich nejde o onemocnění přenosné ze zvířat na člověka, pro něž by jejich maso nebylo způsobilé k využití pro výživu lidí,
b) zvířatům nebyly podávány doplňkové látky nebo léčiva, které by mohly ohrozit zdraví lidí,
c) zvířata nejsou unavená, rozrušená nebo zraněná.
(3) Zvířata, u nichž bylo zjištěno onemocnění nákazou zvířat, podezření z nákazy zvířat nebo podezření z nakažení nákazou zvířat, pro kterou není stanoven zákaz porážení, musí být podle pokynu úředního veterinárního lékaře přejímána, označena a vážena odděleně od ostatních zvířat a ustájena ve vyhrazených (izolačních) prostorech.
(4) Na jatkách nebo v oddělení jatek, určených pro porážení nemocných nebo z nemoci podezřelých zvířat, se porážejí také
a) zvířata s výjimkou ovcí, drůbeže a králíků, která jsou podezřelá z nakažení vzteklinou, poněvadž byla poraněna jiným zvířetem, a to do 24 hodin po poranění a za podmínky, že byl povrch jejich těla dezinfikován před přepravou na jatky 3 % roztokem chloraminu o teplotě 20 až 25 oC, působícím po dobu 20 minut,
b) zvířata podezřelá z přítomnosti patogenních činitelů v mase.
Díl 3
Porážení jatečných zvířat
§ 60
(1) Porážet jatečná zvířata lze jen stanovenými způsoby. Jejich usmrcení se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být zvířata omráčena, pokud nebyl se zřetelem na potřeby církevních a náboženských společností povolen jiný postup.14) Ve výjimečných případech, zejména v nebezpečí prodlení, může úřední veterinární lékař povolit usmrcení zastřelením.
(2) Zvířata se omračují ihned po příchodu na místo omračování, a to mechanicky, elektricky nebo chemicky; při omračování musí být fixována. Mechanické a elektrické omračování se provádí tak, aby byl zasažen mozek a aby bezprostředně po jeho zásahu došlo k úplné ztrátě vědomí.
(3) Opracování poražených zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů.
(4) Stažení kůže a odštětinování se provádí před vykolením, oškubání před vykucháním. Vykolení a vykuchání musí být provedeno tak, aby nedošlo ke znečištění masa a orgánů obsahem jícnu, žaludku, střevního traktu, žlučového měchýře, močového měchýře nebo pohlavních orgánů.
(5) Všechny úkony v průběhu opracovávání poražených zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vyjmutí vnitřností neuplynula doba delší než 45 minut, u drůbeže a králíků delší než 10 minut.
(6) Nafukování masa a orgánů lze provádět jen v rámci povoleného jiného postupu, uvedeného v odstavci 1; nafouknutý orgán je nepoživatelný.
§ 61
(1) Krev určená k potravinářským účelům musí být těžena stanoveným technologickým postupem a do 3 hodin po vytěžení zchlazena na teplotu do 3 oC nebo zmrazena na teplotu -18 oC.
(2) Zchlazená krev musí být zpracována do výrobků do 48 hodin.
§ 62
(1) V souvislosti s přípravou a prováděním veterinárního vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených zvířat provozovatel jatek zajistí, aby
a) byly provedeny potřebné pomocné úkony, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.;
b) všechny orgány a ostatní části, podléhající vyšetření, byly zavěšovány a odkládány v bezprostřední blízkosti těla zvířete. Při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují. Ledviny se vyjímají z tukového pouzdra, a jde-li o skot, prasata, koně, osly a jejich křížence, uvolňují se i z ledvinového pouzdra;
c) při současném porážení více zvířat nebo při porážení zvířat na linkách bylo až do rozhodnutí o mase nepochybné, které maso, orgány a ostatní části patří k sobě. Při porážení drůbeže a králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat;
d) znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu úředního veterinárního lékaře očištěny, popřípadě odstraněny;
e) až do skončení vyšetření nepřišly dosud nevyšetřené maso, orgány a ostatní části do styku s masem, orgány a ostatními částmi již vyšetřenými.
(2) V rámci přípravy veterinárního vyšetření masa a orgánů velkých jatečných zvířat se odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a uzavírají konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen. Konce končetin až po zápěstní a zánártní klouby mohou být odděleny od těla zvířete. Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.
(3) Jatečná zvířata jednotlivých druhů a kategorií, jejich těla, maso, orgány a ostatní části se připravují k veterinárnímu vyšetření způsobem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce. Vyžaduje-li to zájem na řádném provedení veterinárního vyšetření, může úřední veterinární lékař požadovat podélné dělení těla a hlavy u všech zvířat.
Díl 4
Vet
