Již X. anesteziologický seminář pořádalo Vzdělávání veterinárních lékařů a chovatelů psů a koček, garantovaný doc. MVDr. Michalem Vlašínem, Ph.D., ve spolupráci s firmami Royal Canin, Bayer, Zoetis, Resorba a Trhoň. Přednáškový sál se 9. února v brněnském hotelu Myslivna zaplnil zájemci z řad jak déle praktikujících kolegů, tak i čerstvých absolventů.
Hlavní přednášející, Elizabeth A. Leeceová, BVSc CVA DipECVAA MRCVS Diplomate, je prezidentkou European College of Veterinary Anestesiology a řádnou profesorkou v Nord Hamptonu. Druhým přednášejícím byl MVDr. Vojtěch Novák, MRCVS, výkonný ředitel Veterinární kliniky JAGGY Praha.
Stále větší nárůst pet zvířat v domácnostech s sebou přináší i častější výskyt těchto mazlíčků ve veterinárních ordinacích. Spousta veterinárních lékařů začíná řešit problémy nejen psů a koček, ale i králíků, fretek a jiných malých mazlíčků. Veterinární praxe se tak už v současné době neobejde bez možnosti chirurgických operací. Je velmi jednoduché se omezit pouze na stanovení diagnózy, ale nesmírně důležité je se zaměřit i na vyšetření preanestetické. Klinické studie ukazují, že více než 60% koček a králíků uhyne v souvislosti s anestezií. Problém nebývá však ve volbě anestetika, ale ve vlastním anestetickém přístupu k pacientovi jako takovému. Anestetické postupy závisí na současném zdravotním stavu pacienta víc než na speciální směsi anestetik. Správný monitoring a stabilizace vnitřního prostředí zachrání více zvířecích životů než používání těch nejlepších anestetik. Preanestetické vyšetření pomáhá předvídat perioperační problémy a komplikace. Včasná stabilizace pacienta pak minimalizuje rizika spojená s vlastní anestezií. Důležité je přizpůsobit vyzkoušenou anesteziologickou metodu potřebám daného pacienta. Nezbytnou součástí anestezie je pak podpůrná léčba ve formě infuze, ventilace a analgezie. Obzvlášť pečlivé preanestetické vyšetření vyžaduje tzv. traumatický pacient, kdy je nutné stanovit rozsah poškození a funkci vnitřních orgánů. Při selhávání je důležité rychle obnovit perfuzi tkání a upravit metabolismus pacienta. Je třeba si také uvědomit, že mnohá anestetika mohou tlumit nebo až zcela negovat schopnost pacienta kompenzovat šokový stav, proto je základní podmínkou pacienta stabilizovat. Kvalitní preanestetické vyšetření je prvním krokem k minimalizaci komplikací. Jde o vytvoření si komplexního obrazu o celkovém stavu organismu. Např. u traumatického pacienta nejde jen o obnovení cirkulace a ventilace, ale musí se zohlednit i tlumení bolesti, stresu, obnovení mikrocirkulace a potřeby kyslíku. Anamnéza nám mimo jiné odhalí kompenzační mechanismy, které mohou být v daný moment aktivní, avšak po použití anestetik se tyto mechanismy vyřadí a pacient se dostává do šokového stavu. Je nutné si uvědomit, že traumata doprovází bolest a kdykoli je to nutné, aplikují se analgetika. U traumatických pacientů je anestezie nezbytná. Někdy je nejdříve nutná jejich stabilizace infuzní terapií, analgezií a suplementací kyslíku a teprve pak následná operace, případně další diagnostika. Vlastní péče zahrnuje kromě medikamentózní terapie i komfortní prostředí, antidekubitální podložky, lubrikaci rohovky, polohování, případně i zavedení močového katetru. Infuzní terapie zlepšuje perfuzi tkání a tím jejich zásobení kyslíkem.
Akutní případy nejsou vhodné pro testování nových anestetik. U nestabilních pacientů se vyhýbáme látkám způsobujícím hypotenzi (např. acepromazin) a velmi opatrně aplikujeme intravenózní preparáty pro úvod do anestezie. O opioidech je známo, že mají minimální vliv na kardiovaskulární aparát a svým analgetickým účinkem snižují dávkování dalších léčiv. Pacienti se sníženým srdečním výdejem potřebují nižší dávkování inhalačních anestetik, anestezii však vykazují hlubší. Proto u kritických pacientů jsou dávky inhalačních anestetik na nižších hodnotách.
Poslední přednáška profesorky, týkající se anestezie králíků, zaujala všechny, protože tomuto živočišnému druhu doposud nebyla věnována dostatečná pozornost. Studie ukazují, že králík má mnohem vyšší perioperační mortalitu než psi a kočky. Důvodů je několik. Králík skrývá klinické příznaky, těžko se u něj stanovuje stupeň dehydratace, často trpí subklinickou pasteurelózou, je u něj obtížné zajištění nitrožilního přístupu a v neposlední řadě bývá komplikované předoperační klinické i laboratorní vyšetření. Hospitalizace králíků musí být co nejšetrnější. Ponechává se mu jeho podestýlka i krmení a dává se stranou od ostatních zvířat. Před vlastní anestezií se doporučuje zavedení intravenózní kanyly do aurikulární žíly a zavedení infuzní terapie pomocí infuzní pumpy. Hladovka stačí jen dvě hodiny před anestezií, protože králík nezvrací. Intubace je snadná, jen je nutná dostatečná hloubka anestezie při úvodu. Pro kratší zákroky postačí inhalační maska. Palpebrální reflex u králíků není, spolehlivá je ale pulzní oxymetrie. Při probouzení se z narkózy se velmi často rozvíjí u králíků hypotermie. Důležitá je také pooperační suplementace kyslíkem a při sebemenším podezření na bolest aplikace analgetik. Perioperačně se používají opioidy, nesteroidní antiflogistika a ketamin. Bolest u králíka může být příčinou ileu. Po anestezii musí králík začít kálet maximálně do 48 hodin. Pooperační nebo postanesteitická střevní atonie se rutinně řeší aplikací prokinetik (metoclopramid nebo cisaprid). Pokud jste však schopni králíka po anestezii nakrmit zeleným krmivem, prokinetika nebývají nutná. Vhodná jsou po dentálních zákrocích u pacientů s dlouhodobou anorexií.
MVDr. Novák seznámil účastníky semináře s vybavením a technikou dýchacích systémů a monitoringem anestezie. Vysvětlil plusy a minusy jednotlivých typů dýchacích systémů a jejich vhodnost pro různé pacienty. Monitoring životních funkcí anesteziovaného pacienta je nezbytnou podmínkou pro další postupy anesteziologa zajišťujícího bezpečnost a minimalizaci nežádoucích následků zákroku. Základním úkolem je dostatečné zásobení tkání kyslíkem. Monitoring zahrnuje kontrolu směsi plynů s dostatečnou koncentrací kyslíku, nemíšení vdechované směsi s vydechovaným plynem, kontrolu koncentrace hemoglobinu v krvi, kontrolu dostatečné srdeční činnosti a kontrolu středního arteriálního tlaku. I když změřené hodnoty mohou být nepřesné, opakovaná měření však vypovídají o dynamice funkce oběhového systému. Velmi efektivní je nejen u králíků kapnografie, která je schopna zachytit i velmi malé změny v cirkulaci krevních plynů. U malých pacientů se doporučuje na stanovení EKG použít elektrody ve formě jehel.
Po absolvování anesteziologického semináře proběhla krátká, ale plodná diskuse a všichni účastníci obdrželi osvědčení.
Seminář byl veden v angličtině se zajištěným simultánním překladem.*
Více informací o připravovaných seminářích pořádaných doc. Vlašínem naleznete na www.problemypsuakocek.cz
Eva Lokajová
