Například na letištích, popřípadě u některých technických zařízení, kde hrozí nebezpečí ohrožení života volně žijících ptáků, popřípadě ohrožení života lidí, to zejména pokud jde o letištní provoz, se používají různé způsoby, jak odrazovat volně žijící ptactvo. V žádném případě nelze využívat plašiče k „řešení sousedských sporů“.
Na Státní veterinární správu se obrátili o stanovisko někteří chovatelé exotických ptáků s tím, že se setkávají s tím, že na jejich voliéry, zejména s papoušky, někdy sousedé zaměřují ultrazvukové plašiče. Toto konání je zcela kontraproduktivní, neboť chovaní ptáci nemají možnost úniku a reagují buď apatií, nebo, což je častější, se ozývají ještě hlasitěji. Každopádně zažívají stres. Čili dá se takovéto počínání posoudit jako porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání.
Z občanského zákoníku vyplývá, že nikdo nesmí svou činností omezovat sousedy, tj. například pachem, hlukem, apod. Zpěv ptáků lze ale těžko posuzovat jako hluk a v tom zřejmě je ten problém. Proto lze doporučit než soudně řešit sousedské neshody, pokusit se raději o dohodu, s tím, že chovatel vypustí ptáky do venkovních voliér v pozdějších ranních hodinách a v podvečer je uzavře třeba o něco dříve.
Zneužití ultrazvukových plašičů zaměřených na cizí pozemek lze tedy chápat jako narušení cizích práv, popřípadě jako týrání zvířat. Je třeba si uvědomit, že životní projevy živočichů, a je jedno, zda jde o papoušky, chovanou drůbež nebo psy, jsou přirozené a je třeba projevit ochotu, aby sousedé našli přijatelné řešení.
Do případného řešení takovýchto problémů může vstoupit orgán státního veterinárního dozoru, popřípadě životního prostředí se stanoviskem, že nelze dopustit ani tolerovat, aby za problémy mezi sousedy „platila zvířata“.*
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
