Získané změny anatomické pozice močového měchýře nejsou u psů běžné. Tyto změny jsou obvykle popisovány ve spojení se dvěma stavy. Jedním z nich je perineální kýla u starších psů, kdy dochází ke změnám pánevní diafragmy. Druhým je pak zvýšený intraabdominální tlak u fen během porodu, což vede k prolapsu močového měchýře v důsledku přílišné námahy nebo následkem traumatu vaginy. Současně byly popsány i změny poloh dalších orgánů dutiny břišní (tenké střevo nebo děloha).
Tato práce popisuje dva případy transrektálního prolapsu močového měchýře v důsledku fraktury pánve. Prvním případem byl tříměsíční jezevčík. Ten byl přivezen na kliniku 10 hodin poté, co byl sražen autem. Při klinickém vyšetření byla zjištěna neochota k chůzi na pánevní končetiny (ale bez ztráty pohyblivosti a nocicepce). Současně byly patrné známky tupého traumatu v inguinální oblasti, výrazná abdomenalgie v hypogastriu s mírným edémem a výhřez tenkostěnného a tekutinou naplněného vaku skrz anus, který významně připomínal močový měchýř. Pozitivní retrográdní uretrocystogram odhalil posunutí močového měchýře z obvyklého místa do perineální oblasti skrze kaudální část rekta. Současně byly patrné fraktury kosti kyčelní a stydké a sakroiliakálního spojení. Katetrizace močové trubice byla snadná. Hladina kreatininu a močoviny v séru byla v normě, což ukazovalo na normální funkčnost močového traktu. Během celkové anestezie v kombinaci s epidurální byl močový měchýř katetrem dekomprimován a pacient podstoupil probatorní laparotomii, při které byl močový měchýř přemístěn na původní pozici. Současně byla zaznamenána výrazná fekální kontaminace. Na močovém měchýři nebyly zjištěny nekrózy a pro přesunutí nebylo nutné zvětšovat rektální laceraci. Ta byla poté uzavřena jednoduchým stehem. Poté byla dutina břišní vypláchnuta fyziologickým roztokem a uzavřena rutinním způsobem. Analgezie po zákroku byla zajišťována subkutánní aplikací morfinu (0,3 mg/kg). Pacientovi byl na tři dny ponechán katetr, pro udržení prázdného močového měchýře. Po odstranění katetru byl pacient schopný normálně močit. Kálení bylo normální již dva dny po zákroku. Antibiotická terapie zahrnovala aplikaci cefalexinu (30 mg/kg 2x denně) a metronidazolu (10 mg/kg 2x denně). Současně byl podáván meloxikam (0,1 mg/kg 1x denně) a tramadol (2 mg/kg 2x denně). Pacient byl propuštěn s doporučením klidového režimu a následně krátkých vycházek. Fraktury pánve nebyly řešeny vzhledem k nízkému věku pacientu a rozhodnutí majitele. Po dobu jednoho roku po zákroku byly pravidelně prováděny kontroly (po 3-4 měsících) a při nich nebyly zjišťovány žádné abnormality.
Druhým případem byl roční kříženec (samec, hmotnost 6 kg), který byl prezentován jeden den po sražení autem. Při klinickém vyšetření byla nalezena kulovitá červená masa s nekrotickými okrsky vyčnívající z anu. Dále byla patrná abdomenalgie a dysurie. Katetrizace uretry byla snadná. Hematologické vyšetření odhalilo mírnou leukocytózu s posunem doleva, biochemické parametry byly v normě. RTG vyšetření odhalilo fraktury kosti kyčelní a stydké. Pozitivní retrográdní uretrocystografie odhalila prolaps močového měchýře skrze rupturu rekta. Močový měchýř byl během chirurgického zákroku navrácen na obvyklé místo a vzhledem k přítomnosti rozsáhlých nekróz byla provedena parciální cystektomie. Bylo odebráno asi 70 % stěny močového měchýře a zachována byla pouze oblast trigona. Močový měchýř byl uzavřen suturou podle Cushinga, lacerace rekta pak stejným způsobem jako v prvním případě. Fraktury pánve nebyly řešeny vzhledem k nízkému věku pacienta a také na základě rozhodnutí majitele. Antibiotická terapie v tomto případě spočívala v podávání ampicilinu (22 mg/kg 2x denně), metronidazolu (15 mg/kg 2x denně) a lokální aplikaci spreje s rifamycinem. Po zákroku byl aplikován morfin podle potřeby, a poté tramadol a karprofen (2,2 mg/kg 2x denně). Na devět dní byl ponechán močový katetr (pravidelně vyměňován po třech dnech) s uzavřeným sběrným systémem. Třicet dní po zákroku pacient nejevil žádné abnormality. O 15 dní později byl pacient opět sražen autem a uhynul.
Prolaps močového měchýře po traumatu je popisován zřídka. Terapií volby je vyprázdnění močového měchýře pomocí katetru a jeho následná repozice. Fraktury pánve jsou při automobilových nehodách zjišťovány běžně. Autoři práce se domnívají, že příčinou lacerace rekta v obou případech byly úlomky pánevní kosti. Absence laboratorních abnormalit v prvním případě a pouze mírná leukocytóza v druhém případě ukazují na včasné zachycení problému. Včasná chirurgická intervence může předejít vzniku nekróz močového měchýře a tak nutnosti odstranit jeho část.*
Crivelenti, L. Z., Silveira, M. P., Silva, A. N., Borin-Crivelenti, S., Raposo, T. M. M., Honsho, D. K. Transrectal bladder prolapse secondary to pelvic fracture in two dogs. J Small Anim Pract 2014;55:424-426.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
