Česká republika se může nově pyšnit statusem země prosté klasického moru prasat. Oficiálně jej v závěru minulého týdne uznalo Světové shromáždění delegátů OIE v Paříži. Status potvrzující příznivou nákazovou situaci v zemi zjednodušuje obchodování s prasaty a vepřovým masem a zároveň šetří nemalé částky peněz potřebné na vyšetřování zvířat při obchodování s touto komoditou.
Členské státy OIE, kterých je aktuálně 180, mohou již 20 let získat uznání svých statusů. Proces byl od svého vzniku v roce 1996 postupně rozšířen a v současnosti se týká celkem šesti nákaz. Procedura i samotné statusy jsou též uznávány Světovou obchodní organizací (WTO) a jsou proto důležitým nástrojem v mezinárodním obchodu se zvířaty a živočišnými produkty. Celkem bylo Světovým shromážděním delegátů OIE posouzeno a úředně uznáno 25 národních žádostí o uznání statusu nákazy prosté země či národních programů tlumení nákaz.
Statusy země prosté uděluje členským státům také Evropská komise. V současnosti plní ČR u jedné či druhé jmenované organizace kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy skotu, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí a koz, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky a afrického moru koní. Nově v loňském roce ČR od OIE získala status země prosté moru malých přežvýkavců a především status země se zanedbatelným rizikem BSE, neboli tzv. nemoci šílených krav. Uvedené statusy jen potvrzují příznivou nákazovou situaci v České republice – viz tisková zpráva: http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2016_nakazova-situace-u-zvirat-v-ceske-1.html
Klasický mor prasat je nebezpečná nákaza postihující prase domácí i černou zvěř (divočáci). Původcem je virus, který se šíří nemocnými prasaty a jejich výměšky i masem. Přenášejí jej také drobní hlodavci, ptáci a ektoparazité. Nákaza se na území ČR nevyskytuje od roku 1999, kdy by zaznamenán její poslední případ u černé zvěře. Poslední ohnisko u domácích prasat bylo v roce 1997 v okrese Kroměříž.
Na klasický mor prasat se v ČR v současnosti vyšetřují plemenní kanci, zmetalky (prasnice, které prodělaly potrat) a tři procenta poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. V loňském roce bylo vyšetřeno celkem více než 7000 prasat, všechna vyšetření byla negativní. Vyšetřování probíhá také u pěti procent odlovených prasat divokých a vyšetřují se také všechna nalezená uhynulá divoká prasata. Loni tak bylo provedeno téměř 9000 vyšetření, všechna s negativním výsledkem.*
Mgr. Petr Pejchal
tiskový mluvčí SVS
