Některé obchodní řetězce dávají větší přirážku na české potraviny než na dovozové, výjimkou jsou vejce.
Šetření, které proběhlo mezi letošním lednem a květnem, zahrnuje data ze šesti obchodních řetězců. O průzkum požádali Ministerstvo financí zástupci KDU ČSL.
Přirážka činila u kuřat z Evropské unie zhruba 13,5 procenta, u kuřat kuchaných v naší republice dosahovala v některých řetězcích téměř 38 procent. V některých případech byla přirážka záporná, potraviny se prodávaly levněji, než byly zakoupeny. V tomto případě se jedná o krátkodobé prodeje, které se uplatňují, když jsou potraviny ve slevové akci. U polotučného trvanlivého mléka byla přirážka českého produktu zhruba 17procentní, u zahraničního produktu 11,4 procent. V krátkodobých akcích se mléko prodávalo i pětinu pod nákupní cenou.
Podle Agrární a Potravinářské komory jsou obchodní přirážky mnohem vyšší. Pohybují se od 50 procent u základních potravin, u výrobků s vysokou přidanou hodnotou o 100 i více procent. Obchodní řetězce dávají přednost výrobkům ze svých mateřských států, kde se snaží zbavit přebytků potravin. V okolních zemích kladou obchodní řetězce důraz na regionální potraviny. V ČR dávají obchodní řetězce přednost potravinám s nejnižší cenou, kterou mají výrobky ze zahraničí. Ty jsou ale často dané skrytými národními podporami.
V České republice by mohlo být o 42 000 pracovních míst v zemědělství a v navazujících oborech více, kdybychom byli soběstační v produktech, které můžeme vyrábět. Stát ročně na daních, sociálním a zdravotním pojištění tratí přibližně sedm miliard korun. V zemědělství se stále snižují počty zaměstnanců. Podle údajů ministerstva klesl loni jejich počet meziročně o 1,2 procenta na 100 900 lidí. Zpracovatelské firmy hledají zaměstnance, kteří by měli zájem pracovat v zemědělství a v navazujících oborech.*
Procentní podíl zboží českého původu v prodejní síti:
Potravina |
Podíl (v %) |
Vepřové maso |
32 |
Máslo |
40 |
Mléko |
92 |
Eidam |
40 |
Vejce |
50 |
Kuřata |
92 |
Zdroj: www.ctk.cz