Snad se už doopravdy podařilo veřejnost přesvědčit o tom, že zdraví lidí rezidua antibiotik v potravinách živočišného původu neohrožují. Dozorové orgány sledují suroviny i potraviny a opravdu v nich nenacházejí rezidua, tedy zbytky po používaných veterinárních léčivech.
Povolené limity jsou velmi nízké a sporadické záchyty na hranici detekovatelnosti potvrzují, že odborný dozor spolehlivě funguje. Je však stále třeba upozorňovat, že léčiva, tedy zejména antibiotika, ale i hormonální látky, může předepisovat pouze veterinární lékař, který pak také kontroluje jejich aplikaci.
S jistou pravidelností se čas od času v propagačních letácích a inzertních sděleních objeví informace, že ten a ten výrobek neobsahuje žádné „hormony“. Takové parazitní a v podstatě nic neříkající sdělení může vzbudit v zákaznících dojem, že v ostatních výrobcích nějaké ty „hormony“ mohou být. Je to zřejmě dobrý reklamní tah, ale jinak úplný nesmysl. Informace o tom, že kdysi kdesi v zámoří zaměstnanci drůbežárny jedli pravidelně „deputátní“ kuřecí a narostla jim prsa, je sice mediálně atraktivní, ale na pravdě se nejspíš nezakládá.
Komora veterinárních lékařů považuje za dobré a prospěšné veřejnost uklidnit: pro stimulaci výkrmu potravinových zvířat se hormonální přípravky opravdu nepoužívají a ani to ostatně není potřeba. Krmné postupy jsou nyní vesměs tak sofistikované, že počítají s přesnými požadavky na živiny prakticky každý den krmeného zvířete.
A je třeba dodat, že využívat k propagaci výrobků zavádějících informací typu „bez hormonů a bez antibiotik“ je přinejmenším neetické.*
Kontakt pro mediální vyjádření:
MVDr. Karel Daniel
Prezident KVL ČR
