Podle nejnovějších epidemiologických dat zpracovaných úřadem EFSA a členskými státy EU s výskytem nákazy bylo vyhodnoceno, že se africký mor prasat (AMP) v pobaltských zemích a v Polsku šíří pomalu.

V současné době lze propuknutí AMP u divokých prasat v pobaltských zemích a v Polsku definovat jako epidemii malého rozsahu s pomalým prostorovým šířením. Průměrná rychlost šíření se odhaduje od 1 km/měsíc v Litvě a v Polsku až po 2 km/měsíc v Estonsku a Lotyšsku. Také mezi ulovenými divokými prasaty je počet nakažených zvířat velice nízký (maximálně 3 %). Publikovaná zpráva analyzuje případy AMP hlášené mezi roky 2014 a 2016.

Andrea Gervelmeyerová, veterinární epidemiolog úřadu EFSA, uvedla: „Tato zpráva je výsledkem úspěšné spolupráce s členskými státy. Jsme připraveni i nadále pokračovat v důkladném šetření této nemoci, která má vážné sociálně-ekonomické důsledky pro postižené země.“

První případy afrického moru prasat byly hlášeny v Litvě a ve východním Polsku na počátku roku 2014. Ohniska nemoci byla následně zaznamenána v Lotyšsku a Estonsku. Od té doby nebyly zasaženy žádné další členské státy EU.

Úřad EFSA použil při aktualizaci epidemiologických analýz afrického moru prasat v EU nový model harmonizovaných dat, který byl přijat na workshopu v listopadu 2015. Tyto analýzy mohou být použity členskými státy a Evropskou komisí pro vylepšení kontrolních opatření.  Zpráva EFSA upozorňuje na faktory, které mají pravděpodobně spojitost s přítomností viru u divokých prasat. Faktory zahrnují hustotu osídlení, velikost populací domácích prasat a hustotu populací divokých prasat.*

Zdroj: www.bezpecnostpotravin.cz