Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) potvrdily, že epidemie způsobená bakterií Salmonella Enteritidis v několika zemích EU/EHP, spojená s vejci z Polska, stále přetrvává.
Od 1. února 2017 do 28. listopadu 2017 osm zemí EU/EHP nahlásilo 196 potvrzených případů nákaz bakterií Salmonella Enteritidis, patřících do čtyř odlišných klastrů WGS, a 72 pravděpodobných případů, které sdílejí jeden ze šesti profilů analýzy Salmonella Enteritidis s tandemovým opakováním (MLVA). Potvrzené (a pravděpodobné) případy onemocnění bakterií Salmonella Enteritidis byly hlášeny Belgií, Českou republikou, Francií, Lucemburskem, Nizozemskem, Norskem, Švédskem a Spojeným královstvím.
Do února 2017 bylo nahlášeno 340 potvrzených případů a 374 pravděpodobných případů celkem ze šestnácti zemí (již dříve zmíněných osmi zemí a dále z Chorvatska, Dánska, Finska, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie a Slovinska). Nejvíce případů oznámilo Spojené království (166 potvrzených a tři pravděpodobné). V poslední době byly nahlášeny další případy onemocnění S. Enteritidis některými z výše uvedených zemí EU, ale na výsledky molekulární typizace se zatím čeká.
ECDC a EFSA spolupracují s příslušnými orgány v epidemií zasažených zemích EU/EHP a s Evropskou komisí s cílem usnadnit koordinaci vyšetřování a následných opatření.
Testování pomocí celogenomového sekvenování (WGS) ukazuje, že izoláty jsou součástí čtyř odlišných, ale příbuzných genetických klastrů. Definice případů této evropské epidemie je založena na tomto omezeném počtu genotypů S. Enteritidis (čtyři WGS klastry pro definici potvrzených případů a šest MLVA profilů pro definici pravděpodobných případů) a je proto velmi specifická.
Dostupné důkazy z epidemiologického a mikrobiologického šetření ve Švédsku propojily případy onemocnění ve Švédsku se spotřebou vajec pocházejících z Polska, a to z jedné balírny a dvou slepičích farem. Šetření v Norsku odhalilo původ izolátu z infikovaného vaječného produktu také z Polska, ale z jiné balírny a jiných slepičích farem než v případě Švédska. Údaje z šetření ve Spojeném království nebyly dostatečné k identifikaci původu infekce u všech případů, ale v některých případech byl vysledován zdroj vajec z polských slepičích farem.
Výsledky šetření zatím podporují hypotézu, že je přítomná perzistentní kontaminace dvou nebo více areálů farem v Polsku kmeny bakterie Salmonella, detekovanými při epidemii z roku 2016, které stále cirkulují mezi farmami v Polsku. Pro přesnější hodnocení epidemie je důležitý sběr dalších epidemiologických informací.
Je důležité, aby nové případy nákaz u lidí a šetření dopadu na veřejné zdraví byly hlášeny do systému EPIS-FWD (Epidemic Intelligence Information System for Food and Waterborne diseases and Zoonoses). Epidemiologická data, zejména z potravinových/veterinárních izolátů jsou nezbytná pro potvrzení výsledků mikrobiologických vyšetření.
ECDC a EFSA povzbuzují orgány kompetentní v oblasti bezpečnosti potravin a veřejného zdraví v epidemií zasažených zemích EU/EHP a na evropské úrovni, aby nadále sdílely informace o epidemiologických, mikrobiologických a environmentálních šetřeních, včetně zveřejňování příslušných informací pomocí Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) a Systému včasného varování a reakce (EWRS), který představuje oficiální kanál pro oznámení přeshraniční hrozby. Oznámení systému RASFF by měla být doplněna informacemi o expozici potravinám spojeným s nákazou u lidí, informacemi o dohledávání zdrojů podezřelých potravin a výsledky WGS/MLVA testování jako pomoc pro zjištění původu.*
Zdroj: www.bezpecnostpotravin.cz
