V ČR se africký mor prasat dosud nikdy nevyskytoval a ani nyní se nevyskytuje. V Evropě je známa zatím jedna izolovaná lokalita na Sardinii, odkud se ale nákaza dále nerozšiřuje.
Avšak v roce 2008 byla tato nákaza potvrzena v Ázerbájdžánu, odkud se dále šíří postupně přes Rusko a letos byla potvrzena v několika případech v Litvě. Je tedy třeba být ve střehu.
Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat (KMP). Nakažená prasata téměř ve 100 % případů hynou. Touto nákazou může onemocnět prase domácí i divoké všech věkových kategorií. Původním rezervoárem bylo prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata.
Virus se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a sekretech a exkretech nemocných zvířat. Je vysoce rezistentní vůči nízkým teplotám i vysušení. Virus se může vylučovat sekrety a exkrety již 1-2 dny před klinickými příznaky.
Onemocnění se projevuje vysokou horečkou až 42 °C, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají cyanotickou kůži. Klinické příznaky se podobají KMP, ale průběh je rychlejší.
Patologickoanatomické změny charakterizuje výrazné zvětšení sleziny na rozdíl od KMP, změny v mízních uzlinách, ledvinách a dalších vnitřních orgánech.
Základním opatřením pro ochranu nezamořených území je zákaz dovozu prasat a produktů ze zamořených oblastí a dodržovat zákaz krmení zvířat kuchyňskými odpady.
V případě vzniku nákazy je nutné včasné odhalení ohniska a jeho neprodlená izolace, utracení a neškodné odstranění všech prasat v ohnisku.
O těchto skutečnostech Státní veterinární správa již informovala chovatele prasat i myslivce s tím, že chovatelé musejí dodržovat zásady biologické bezpečnosti, zamezit kontaktu s divokými prasaty a nepoužívat kuchyňské odpady ke krmení, myslivci musejí u ulovených zvířat sledovat, zda se se u nich neprojevily popsané příznaky. Vzorky z nalezených uhynulých divočáků musejí odesílat na vyšetření do státních veterinárních ústavů.*
