Seminář KVL, 8. 11. 2008
Komora veterinárních lékařů připravila na 8. listopad seminář zaměřený na aktuální gynekologické problémy u psů a koček. Garantem komorového semináře byl MVDr. L. Hošek. Blok přednášek zahájil MVDr. R. Vitásek PhD. (VFU Brno), který prezentoval normální a abnormální průběh pohlavního cyklu u feny a úskalí inseminace. Úspěšnost umělé inseminace je závislá na rozpoznání vhodné doby ke krytí fen, na kvalitě ejakulátu a na metodě inseminace.
Krytí feny v nesprávnou dobu patří mezi nejčastější příčiny neúspěchu v reprodukci. Vhodnou dobu mohou pozorovat sami chovatelé na základě druhu výtoku, svolnosti k páření a na základě délky hárání. Klinické a laboratorní vyšetření stanovení optimální doby ke krytí je založeno na posouzení sliznice vaginy a na cytologických a hormonálních výsledcích. Mezi hormonální poruchy, které negativně ovlivňují březost, patří anovulační cyklus (progesteron > 2 ng/ml) rozštěpená říje, prodloužená říje, cysty, zkrácený meziříjový interval a hypoluteinismus.
MVDr. A. Láznička (Veterinární klinika – Karlín), další specialista na reprodukci malých zvířat zaujal posluchače svými přednáškami na téma inseminace, březost a patologie březosti. Inseminace je indikována při poruchách reprodukce (metoda terapeutická), z důvodu snížení rizika přenosu infekčních onemocnění mezi psem a fenou, často slouží k ochraně krycích psů, (metoda preventivní), anebo ke zvýšení genetického potenciálu psů (metoda genetická). Autor uvedl správný postup vyšetření fen a psů před inseminací, včetně spermatu a obecné chovatelské zásady vedení inseminace. Základní diagnostickou metodou březosti je sonografické vyšetření. Ultrazvukem lze již 18. den diagnostikovat březost feny (hypoechogenní zóna), 21. den se velikost plodu pohybuje okolo 2 mm v průměru. U velkých plemen nemusí být zjištěny všechny plody, nemusí být vůbec identifikovány anebo může dojít k resorpci; vyšetření je nutno opakovat za 14 dní. Počet štěňat má vysoký stupeň dědivosti. Rtg vyšetření (počet a velikost plodů, pánev feny) lze vzhledem k možnému poškození plodů provést teprve od 44. až 45. dne březosti, endokrinní vyšetření se neuplatňuje vzhledem k pozdní vypovídavosti).
Za fyziologický termín porodu feny se považuje 57. až 70. den březosti. Skrytý potrat, tj. rozklad a následná resorpce – tzv. redukce plodů představuje 21. až 35. den březosti. Příčiny abortu mohou být infekční (bakteriální, virové, protozoární, mykologické), intoxikace (těžké kovy, léky), imunitní a genetické, stres, endokrinopatie, výživa a trauma.
Postižený plod bývá velmi často diagnostikován náhodně při ultrazvukové diagnostice březosti. Pro matku je vždy lepší plody donosit a vést fyziologický porod i s případným rizikem malformací plodů, než indukovat potrat. Autor zmínil doporučený postup při řešení abortů u feny bez a s klinickými příznaky onemocnění.
Hlavními zásadami vedení obtížného porodu, příčinami neschopností vypuzení plodu, vyšetřením fen a koček před porodem, včetně medikamentózního řešení dystokií se zabýval MVDr. Hošek.
O výhodách a nevýhodách kastrace feny informovala posluchače MVDr. Bartošková (VFU Brno). Kastrace fen (ovariektomie, ovariohysterektomie) je v současné době základní metodou kontroly populace chovu psů. Indikací ke kastraci je pyometra, cystická hyperplazie endometria, ovariální cysty, pseudogravidita, vaginální hyperplazie, novotvary, zadržený plod nebo placenta, diabetes mellitus aj. V odborné přednášce byla zmíněna také rizika a možné následky spojené s kastrací (anestezie, abdominální krvácení, poškození orgánů chirurgickými nástroji, ponechání roušky v dutině břišní).
Ve své druhé přednášce prezentovala autorka přítomným posluchačům problematiku neonatální mortality u štěňat. K nejvyšší úmrtnosti štěňat dochází v prvním týdnu života a v novorozeneckém období, kdy významnou roli hrají predispoziční faktory. Ty mohou být fyziologické – termoregulace, metabolismus, nefrogeneze, porucha funkcí jater, nervový systém a GIT a patologické – porodní váha a příjem kolostra, hypotermie, hypoxie, dehydratace, hypoglykémie, zoohygiena aj. Příčiny neonatální mortality štěňat mohou být infekční (bakterie a viry – herpesvirus, minute virus of canines) i neinfekční.
MVDr. S. Kovaříková-Králová (VFU Brno) se ve své odborné přednášce zabývala močovou inkontinencí u fen. Objevuje se přibližně u 80 % fen po kastraci, způsob kastrace na ni nemá vliv. U těchto fen je příčinou inkontinence inkompetence sfinkterového mechanismu, kdy dochází ke snížení uretrálního tlaku a zkrácení funkční délky uretry. Jednou z hlavních příčin inkontinence je deficit estrogenů. Autorka uvedla diagnózu a diferenciální diagnózu, zdůraznila vyšetření moči a zmínila terapii (estriol a fenylpropanolamin). Pokud selže terapie konzervativní, volíme chirurgické řešení (kolposuspenze, uretropexe) nebo injektáže kolagenu do uretry.
Seminář proběhl v Kloboukově pavilonu VFU za účasti více než 210 posluchačů z řad veterinárních lékařů i studentů. Pro vysoký počet přihlášených zájemců proběhne tento přednáškový cyklus ještě jednou, a to 24. 1. 2008.
