Pyodermie patří mezi časté problémy veterinární dermatologie psů
Za hlavní patogen je považován Staphylococcus pseudintermedius. Bakteriální pyodermie se typicky objevují sekundárně k jinému onemocnění, nejčastěji se jedná o alergie, endokrinopatie nebo ektoparazitózy. Terapie pyodermie se sestává ze systémového podávání antibiotik a/nebo lokální aplikace antimikrobních látek a identifikace primární příčiny. Srst psů komplikuje management pyodermie. Znemožňuje pohled majitelů na kůži a tak jsou léze méně zjevné, navíc komplikuje i použití šampónů.
Šampóny jsou obvykle doporučovány při terapii rozšířeného procesu. Šampóny jsou obvykle složeny z čistících látek, ošetřujících látek a speciálních aditiv. Antimikrobní šampóny mohou obsahovat aktivní látky jako je chlorhexidin, benzoylperoxid nebo ethyl-laktát. Účinnost šampónu závisí nejen na typu a koncentraci aktivní látky, ale také na jeho celkovém složení. Šamponování mechanicky odstraňuje bakterie, toxiny, zánětlivé mediátory, krusty a také debris. Bylo zjištěno, že distální část chlupů obsahuje více bakterií než kůže. To znamená, že na distální části chlupů se zachytávají bakterie z prostředí. Předpokládá se, že pobyt těchto bakterií na srsti je přechodný, ale v některých případech mohou znovu infikovat kůži. Přítomnost antimikrobních látek na srsti tak může zabránit reprodukci bakterií a reinfekci kůže. Cílem této studie je srovnání antimikrobní aktivity psí srsti proti bakterii S. pseudintermedius po použití šesti různých šampónů.
Do studie bylo zařazeno 42 psů bez příznaků onemocnění kůže. Čtyři týdny před zahájením studie nebyly psům podávány žádné léky (ani systémově, ani lokálně). U každého psa byly použity dva šampóny, každý na jednu stranu těla. Do studie byly použity: Malaseb (2% chlorhexidin, 2% mikonazol), Etiderm (10% ethyl-laktát), Pyohex (3% chlorhexidin), Peroxyderm (2,5% benzoylperoxid), Dermazyme Losham (0,8% chlorhexidin), Hexocare (4% chlorhexidin) a jako kontrola šampón bez aktivní látky. Šampón byl aplikován ve dnech 1, 4, 7 a 10. Po osprchování vodou byl důsledně vmasírován v dávce 10 ml /10 kg rozdělené na polovinu (byl aplikován pouze na polovinu těla), po deseti minutách byl šampón důkladně opláchnut a pes byl vysušen. Vzorky srsti byly odebírány ve dnech 0, 10, 12, 14 a 17. Chlupy byly položeny na kolonie S. pseudintermedius a byl sledován vznik růstové inhibiční zóny.
Největší zóna inhibice růstu byla zjištěna u šampónů obsahujících 2 a 3% chlorhexidin a kombinaci chlorhexidinu s kondicionérem. Zóna byla menší u šampónů s obsahem 0,8 a 4% chlorhexidinu. Nebyl zjištěn rozdíl při srovnání inhibiční zóny po aplikaci šampónů obsahujících benzoylperoxid a ethyl-laktát a kontrolního šampónu. Všechny šampóny s chlorhexidinem inhibovaly růst nejméně na 7 dní. Na základě tohoto zjištění tak není nutné každodenní šamponování povrchu těla. Studie ukázala, že šampóny s obsahem 2 a 3% chlorhexidinu významně inhibují bakteriální růst a hodí se k terapii bakteriální pyodermie psů.
Kloos, I., Straubinger, R.K., Werckenthin, C., Mueller, R.S. Residual activity of dog hairs after therapy with antimicrobial shampoos. Vet Dermatol 2013; 24: 250-e54.
Přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
