Antivirotika mohou zmírnit příznaky a zkrátit dobu trvání nové chřipky
Antivirotika mohou rovněž zabránit vážnějšímu onemocnění a úmrtí. Virus chřipky typu A(H1N1) je nový a jen malé množství lidí, kteří se jím nakazili, bylo léčeno antivirotiky. Světová zdravotnická organizace (WHO) je ve spojení s národními zdravotními institucemi v postižených zemích a shromažďuje informace o účinnosti léků.
Většina lidí, kteří se doposud nakazili novým chřipkovým virem typu A(H1N1), trpěla obtížemi podobnými chřipce (bolesti v krku, kašel, rýma, horečka, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů).
Existují dvě skupiny antivirotik: inhibitory neuraminidázy (oseltamivir a zanamivir); a M2 inhibitory (amantadin a rimantadin). Testy provedené na pacientech z Mexika a USA prokázaly, že nové viry H1N1 jsou citlivé na inhibitory neuraminidázy, ale odolné proti druhé skupině, M2 inhibitorům (adamantinům).
Na antivirotika používaná k léčbě chřipky se může vyvinout rezistence. WHO odolnost vůči antivirotikům sleduje. Antivirotika budou v případě potřeby použita podle národních pandemických plánů. Zdravotnické autority v některých zemích rozhodly léčit pacienty, u kterých existuje podezření na tuto nemoc, jako součást ochranných opatření antivirotiky.
V případě dostupnosti antivirotik rozhoduje o léčbě lékař v individuálních případech podle aktuálního rizika. Hlavní prioritou WHO je poskytnutí pohotovostních zásob antivirotik zemím, které nemají žádné nebo nedostatečné zásoby a nedostatečnou kapacitu k tomu, aby si je samy opatřily. WHO také spolupracuje s členskými státy a dodavateli, kteří chtějí své zásoby nabídnout k distribuci do zemí, které antivirotika potřebují.
WHO disponuje celosvětovými zásobami přibližně 5 milionů léčebných dávek oseltamiviru. Část těchto zásob již byla distribuována regionálními kancelářemi WHO. V současné době probíhá distribuce zbývajících tří milionů dávek do rozvojových zemí, které je potřebují.
