Aly M. Fadly
Aviární nádorová onemocnění se dělí do dvou hlavních kategorií v závislosti na tom jestli známe etiologický agens. Tato onemocnění způsobují ekonomické ztráty díky nádorové mortalitě a slabé užitkovosti, ale některá z těchto nádorových onemocnění slouží jako vhodné modely pro studování různých fenoménů neoplazie.
Neoplastická onemocnění drůbeže způsobená viry jsou nejběžnější, v přírodě se vyskytující aviárním nádorová onemocnění, která jsou velmi významná z ekonomického hlediska. Tato onemocnění jsou způsobená buď herpes virem, Markovou chorobou nebo retrovirem, skupinou leukóza/sarkom, retikuloendoteliózou a lymfoproliferativním onemocněním krůt. Hlavní účel tohoto přehledu je uvedení současného stavu a budoucích úkolů co se týká kontroly těchto tří nádorových onemocnění drůbeže způsobených viry: aviární leukózy, retikuloendoteliózy a Markovy choroby.
Aviární leukóza
Skupina onemocnění leukóza/sarkom (L/S) označuje různé druhy přenosných nádorů kuřat způsobených L/S skupinou aviárních retrovirů. V přirozených podmínkách je aviární leukóza, způsobená virem označovaným jako virus aviární leukózy (ALV), nejběžnější formou L/S skupiny nemocí, které se nacházejí v terénních chovech. Ačkoliv je ALV schopný indukovat škálu neoplastických nemocí u kuřat, nejběžnější formou leukózy pocházející z infekce ALV je lymfoidní leukóza (LL), lymfom B buněk, který primárně postihuje Fabriciovu burzu a vnitřní orgány. Avšak s rozpoznáním infekce způsobené podskupinou J ALV (ALV-J) na počátku 90. let se objevila myelocytomatóza jako nádorové onemocnění, které je často detekováno u kuřat masného typu infikovaných ALV-J. Podobně jako ostatní retroviry ALV mutuje ve velkém měřítku a může docházet k rekombinacím s endogenními prvky (podskupina E ALV), což má za následek vznik nových rekombinantních ALV. Tyto endogenní elementy podskupiny E ALV nejen že přispívají k rekombinaci, ale mohou být i na překážku diagnóze a tlumení ALV infekce. Rekombinace se může také objevit mezi členy dvou různých podskupin exogenní ALV. Laboratorní pozorování z nedávné doby poskytla důkazy o rekombinaci mezi podskupinou A a J ALV (ALV-A/J), tj. rekombinantní ALV s obalem podskupiny A a dlouhým terminálním opakováním (LTR) podskupiny J. Tato rekombinantní ALV byla následkem předávání ALV-J u buněk s expresí obalu podskupiny A. Rekombinace mezi členy dvou podskupin ALV se může projevit také v terénních podmínkách, což má za následek objevení přirozeného rekombinantního viru. Nedávno byl rekombinantní ALV-B/J, což je ALV s obalem podskupiny B a LTR podskupiny J, izolovaný z komerčních nosnic postižených myelocytomatózou.
Je známé, že přirozená infekce ALV způsobuje významné ekonomické ztráty u komerčních nosnic a v chovných hejnech následkem mortality a nižší produktivity. Jako potenciální kontaminant živých vakcín drůbeže může ALV také způsobit značné ztráty pokud budou kontaminované vakcíny použity u vnímavé drůbeže. Nedávno byla izolovaná podskupina A ALV z komerčních vakcín proti Markově chorobě, zdroj této kontaminace však dosud zjištěn nebyl.
V dnešní době je eradikace virové infekce na chovatelské úrovni hlavní metodou likvidace ALV infekce u kuřat, protože nejsou dostupné žádné komerční vakcíny. Nové pokroky v poznání týkající se molekulární charakteristiky genomu ALV, vývoje vysoce specifických reagens jako jsou monoklonální protilátky a ostatní technologie jako např. klonování virových genů významně přispěly ke zlepšení diagnostiky a kontroly ALV. Stručně řečeno, diagnostika a tlumení znovu se objevujících rekombinantních ALV a nádorů, jejichž vznik vyvolávají u kuřat, představuje nové výzvy, na které musíme reagovat, abychom snížily ztráty z budoucích ohnisek dříve nepoznaných podskupin ALV.
Retikuloendotelióza
Retikoloendotelióza (RE) zahrnuje skupinu syndromů onemocnění u mnoha druhů ptáků, která jsou způsobená retrovirem (bez příbuznosti k ke skupině L/S) označovaným RE virus (REV). REV infikuje kuřata, krůty, kachny, husy, bažanty, křepelky a pravděpodobně mnohé jiné druhy ptáků. Nejčastějším klinickým onemocněním vyvolaným REV jsou tumory a imunosupresivní onemocnění způsobující zakrslost. Ačkoliv REV je široce rozšířený, klinická onemocnění indukovaná REV nejsou často diagnostikovaná v komerčních chovech. Všechny izoláty REV jsou pozoruhodně antigenně uniformní a mají podobné strukturní a chemické vlastnosti. Ačkoliv víme, že REV patří k jednomu sérotypu, byly identifikovány tři podtypy na základě neutralizačních testů a diferenční reaktivity s monoklonálními protilátkami. Na rozdíl od případů ALV nebyly identifikovány žádné endogenní REV elementy.
Ačkoliv ztráty v chovech postižených REV mohou být významné jako následek úmrtnosti na nádory nebo imunosupresi, hlavní ekonomické obavy jsou u REV infekcí a) jako u kontaminantů živých vakcín pro drůbež a b) jako bariéry pro export chovné drůbeže do určitých zemí. V současné době neexistují komerční vakcíny na tlumení REV infekcí a na rozdíl od případů ALV žádná metoda se běžně nepoužívá na tlumení REV infekcí v komerčních chovech krůt a kuřat. Současné informace o vložení částečného nebo kompletního REV genomu do velkých DNA aviárních virů jako je virus Markovy choroby a virus neštovic ukazují potřebu dalšího studia, aby bylo možné určit úlohu takovýchto vkládání v epidemiologii REV a patogenitě těchto virů. Kontaminace vakcín, částečné nebo kompletní vložení REV genomu do jiných virů a vývoj nových metod tlumení představují důležité výzvy na které je nutno reagovat, aby bylo možné vyvinout efektivní strategie pro likvidaci REV infekcí u drůbeže.
Markova choroba
Markova choroba (MD), což je lymfom T buněk především u kuřat, je způsobená alfa-herpesvirem označovaným jako MD virus (MDV), který je úzce spojený s buňkami. Opatření proti této chorobě jsou prováděna již od počátku 70. let za použití konvenčních vakcín. Během posledních tří desetiletí způsobil výzkum MD pokrok pokud se týká zlepšení konvenčních vakcín, ale také vylepšení způsobů vakcinace, především in-ovo vakcinace. Bylo zjištěno, že správná „biosecurity“ opatření a genetická rezistence hostitele jsou také důležité faktory při zavádění jakékoliv strategie na likvidaci MD. Ale navzdory širokému použití vakcín a vývoji nových metod vakcinace stále dochází k ekonomickým ztrátám způsobeným mortalitou nosnic a chovné drůbeže a ztrátám u brojlerů. V posledních letech byla MD diagnostikovaná v komerčních chovech krůt v Německu, Francii, Izraeli a na Ukrajině, což ukazuje, že se rozsah hostitelů MDV rozšířil na krůty. Je třeba dalších studií, abychom pochopili faktory, které vedou k ohniskům MD u komerčně chovaných krůt.
Hlavní starostí drůbežářského průmyslu je fakt, že MVD pokračuje v mutacích k větší virulenci, čímž se snižuje účinnost mnoha existujících vakcín. Je zřejmé, že důležité výzvy, které se týkají tlumení MD v budoucnu budou zahrnovat nové strategie na likvidaci škod způsobených novými patogenními typy MDV. Vývoj vakcín, které mohou zasáhnout do replikace a vylučování MDV a pochopení úlohy hostitelských genů, které se podílí na rezistenci k MD nepochybně zlepší naši schopnost použít v budoucnu účinnější strategii k tlumení MD.
