Rezistence souvisí se spotřebou antibiotik
Nebezpečí vzniku bakterií, na která nezabírají antibiotika, je reálné už několik let. Multirezistentní bakterie existovaly již dříve. Nedávno zemřel v Belgii muž po nákaze bakterií NDM-1, na niž nezabírají téměř žádná antibiotika.
Bakterie NDM-1 je nová, ale různé panrezistentní kmeny existovaly již dříve např. v Řecku, odkud se šíří do Evropy. V Řecku jsou antibiotika ve volném prodeji, nedá se uhlídat, kdo je bere. V ČR jsou ATB pouze na recept, ale hlavně rodiče malých dětí se dožadují při jakémkoli onemocnění, aby je lékař napsal. Pediatři se proto vybavují přístrojem, který během několika minut ověří, zda nemoc způsobily viry nebo bakterie.
Nemocnice vytvářejí nemocniční antibiotické programy a přijímají bariérová opatření, aby se infekce nešířily. Rezistencí jsou ohroženi především vážně nemocní lidé na jednotkách intenzivní péče a lidé staršího věku. Jihoevropské státy mají vyšší rezistenci na ATB (tzv. severojižní gradient), protože se zde užívání antibiotik méně hlídá.
Česká republika má národní antibiotický program a v rámci evropského předsednictví mělo antibiotickou rezistenci jako jednu ze svých priorit. V ČR je v evropském srovnání relativně vysoká rezistence na bakterii E.coli, problém je například u fluorochinolonů. Klasický penicilin zabírá stále dobře.
