Kočičí lymfocytárně-plazmocytární gingivitida/stomatitida (LPGS) představuje obtížně řešitelné onemocnění dutiny ústní s incidencí přesahující 3 %. Jedná se o devastující, chronický zánětlivý proces, který způsobuje bolestivé erozivní léze v gingivální a bukální oblasti.
Kočky mohou být postiženy již v mladém věku a onemocnění tak vyžaduje doživotní řešení. Mezi klinické příznaky LPGS patří slinění, bolest, halitóza, krvácení, ztráta hmotnosti a porucha chuti. Problém může někdy vyžadovat řešení v podobě eutanazie kvůli špatné kvalitě života. S rozvojem LPGS bývají spojovány abnormální imunologické reakce způsobené genetickými predispozicemi, stres, fyziologické nebo nutriční faktory a virové infekce. Obtížně zvladatelné onemocnění a neúplná znalost etiopatogeneze LPGS vedla k rozšíření empirických nebo symptomatických terapeutických postupů, u nichž však byla často zjišťována neuspokojivá reakce organismu. Byla popsána léčba pomocí kortikosteroidů, antibiotik, interferonu, cyklosporinu nebo chemoterapeutik. V praxi se často využívá terapie pomocí kortikosteroidů a chirurgie, nicméně s časem může docházet ke snižování účinku. Lepších výsledků je dosahováno při extrakci zubů včetně molárů i premolárů, kdy dochází k vyléčení u 50–60 % případů.
Laktoferin je glykosylovaný protein o velikosti 80 kDa, který obsahuje přibližně 700 aminokyselin. Má silnou afinitu vázat železo a má antimikrobiální, imunomodulační, protizánětlivé a protinádorové vlastnosti. Orální aplikace laktoferinu kočkám s vážnou LPGS může bez výrazných vedlejších účinků inhibovat expresi interferonu g a interleukinu 2, může omezit reakce spojené s bolestí, tedy salivaci a anorexii. Cílem této studie je zhodnocení kombinace nesteroidního antiflogistika piroxikamu a bovinního laktoferinu.
Do studie byly zařazeny kočky s histologicky potvrzenou diagnózou LPGS a přítomností klinických příznaků. U koček byly zaznamenány údaje o stáří, pohlaví, plemeni a věku, kdy se objevily klinické příznaky. Klinické vyšetření zahrnovalo palpaci submandibulárních mízních uzlin, bylo provedeno hematologické a biochemické vyšetření krve. Bylo provedeno RTG vyšetření celé dutiny ústní a byl odebrán vzorek sliznice na histopatologické vyšetření. Nálezy byly charakterizovány přítomností hyperplazie a infiltrace primárně plazmatickými buňkami s menším počtem lymfocytů. Množství neutrofilů se mezi zvířaty lišilo. Kritéria splnilo a následně tak bylo do studie zařazeno 13 koček. Studie byla koncipovaná jako randomizovaná, dvojitě zaslepená. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin. Jedna skupina byla léčena pomocí kombinace piroxikamu a spreje s bovinním laktoferinem, druhé skupině byl podáván pouze piroxikam a placebo sprej. Vyšetření dutiny ústní, hodnocení lézí, jejich grading (0-3) a biopsie probíhaly v celkové anestezii. Pro majitele byl připraven dotazník týkající se příznaků: bolesti dutiny ústní, slinění, inapetence, zánětů dutiny ústní, krvácení a halitózy. Klinické příznaky byly charakterizovány jako žádné, mírné, středně závažné a velmi závažné. Majitelé měli dotazník vyplňovat každý týden.
Ze studie byly vyloučeny tři kočky (3/13, 23,1 %), došlo u nich k rozvoji anorexie a majitelé požadovali terapii pomocí kortikosteroidů. Ostatních deset koček dokončilo 12týdenní léčebný protokol. Jednalo se o kastrované domácí krátkosrsté kočky (osm kocourů a dvě kočky) s průměrným věkem 6,93±4,21 roku. Průměrný věk při prvním výskytu klinických příznaků byl 5,47±3,47 roku. Skupina byla rozdělena na dvě části: pěti kočkám byl podáván pouze piroxikam, zbylým pěti pacientům pak piroxikam a bovinní laktoferin. Na začátku studie nebyly mezi skupinami rozdíly.
Ke klinickému zlepšení došlo u 77 % koček. Výrazné zlepšení nastalo již během prvních dvou týdnů, což znamená, že piroxikam významně omezil klinické příznaky. Kombinace piroxikamu a bovinního laktoferinu se jevila jako účinnější než piroxikam samotný; vedla ke zlepšení orálních lézí, současně se významně zmírnily klinické příznaky, zlepšila se kvalita života a zvýšila se hmotnost. Remise byla spojena se snížením počtu makrofágů. Výsledky biochemického vyšetření neodhalily žádný negativní vliv terapie na činnost ledvin nebo jater. Nebyly zaznamenány průjem ani zvracení. Po 12 týdnech byla ukončena terapie piroxikamem a pokračovalo se pouze s bovinním laktoferinem. Po šesti měsících byli kontaktováni majitelé osmi koček: u 4 se kvalita života a chuť k příjmu krmiva nezhoršila, u jedné bylo nutné opět aplikovat piroxikam, jedna kočka přešla na terapii kortikosteroidy a u dvou koček samotný sprej s bovinním laktoferinem postačoval k udržení kvality života a apetitu. U obou koček došlo k opětovnému výskytu klinických příznaků, ty však rychle odezněly po dvoutýdenní terapii piroxikamen.
Kombinace piroxikamu a spreje s bovinním laktoferinem bylo vyhodnoceno jako bezpečné a může být využito pro dlouhodobější podávání ke zmírnění klinických příznaků spojených s LPGS koček.*
Hung, Y. P., Yang, Y. P., Wang, H. C., Liao, J. W., Hsu, W. L., Chang, C. C., Chang, S. C. Bovine lactoferrin and piroxicam as an adjunct treatment for lymphocytic-plasmacytic gingivitis stomatitis in cats. Vet J, 2014;202:76-82.
Z anglického originálu přeložila MVDr. Simona Králová-Kovaříková
