K 31. říjnu 2002 bylo v naší republice od počátku roku 2001 vyšetřeno již 261 218 vzorků mozku skotu na BSE s tím, že dosud byly zjištěny pouze čtyři případy tohoto zákeřného onemocnění.
Způsob, jakým byla bovinní spongiformní encefalopatie na naše území zavlečena, nemůžeme s jistotou potvrdit, podobně jako ostatní země, ve kterých byla zjištěna. Jisté je, že se skot mohl nakazit kontaminovanou potravou a vzhledem ke sporadickému výskytu lze říci, že šlo skutečně o náhodnou kontaminaci, (pravděpodobně o zkříženou kontaminaci na zařízení v mísírně krmiv, popřípadě o mléčné krmné náhražky s kafilerním tukem) nikoli o systémové pochybení. Připomínám, že masokostní moučka se skotu (ale i ostatním přežvýkavcům) u nás do směsí nesmí přimíchávat od roku 1991 a není to známo ani z doby před tímto datem. Právě masokostní moučka, která byla vyráběna zejména ve Velké Británii za nedostatečných bezpečnostních parametrů, měla na svědomí rozšíření této nemoci až na evropský kontinent.
Přestože dnes byla podniknuta dostatečná bezpečnostní opatření a nákaza je nyní prakticky nemožná, je stále nutné vyšetřovat rizikové skupiny zvířat, tj. jatečný skot starší než 30 měsíců, veškerý skot nutně poražený a od poloviny letošního roku též všechen skot uhynulý. Musíme totiž brát v úvahu, že stále žijí zvířata, která mohla v minulosti požít krmení nějakým způsobem kontaminované. Jde o skot narozený přibližně kolem poloviny devadesátých let.
Každopádně si mohou být spotřebitelé jisti, že všechno maso „na krámě“ prošlo veterinární kontrolou a je tudíž zdravotně nezávadné. Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele státní veterinární správ ČR, je potěšitelné, že si lidé uvědomují, že je tomu opravdu tak, což je patrné i ze zájmu o hovězí maso, a to je dobře.
