Existují velké rozdíly v užitkovosti a produkčních nákladech.
Pštrosi se chovají na severní polokouli již dvacet let. Západní trhy se kromě zpeněžování tradičních produktů - kůže a peří začínají zaměřovat na pštrosí maso. Ve většině zemí světa zůstává jako nedůležitější produkt kůže; maso převládá asi v deseti zemích. Nejvýznamnějším spotřebitelem vyčiněné pštrosí kůže a kožených výrobků je Japonsko. Z chovu pštrosů se zpeněžují i další produkty - peří a vejce. Budoucnost chovu pštrosů jako odvětví živočišné výroby závisí na ztržňování masa.
Spotřeba pštrosího masa zatím není, i přes dobré vlastnosti jako je nízký obsah tuku, křehkost a podobná struktura jako u hovězího masa, příliš rozšířená. V některých zemích je však pštrosí maso v nabídce nejlepších restaurací a v Evropě v řetězcích některých supermarketů.
Největšími výrobci pštrosího masa v Evropě jsou Belgie, Itálie, Portugalsko a Španělsko, ale trhy masem v těchto zemích jsou stále v začátcích a závisejí na importech ze třetích zemí, které mají vysokou výrobu a nízké náklady.
Na XII. Světovém kongresu o pštrosech byl popsán současný stav výroby pštrosů v různých zemích světa. Zjistilo se, že celkový počet pštrosů poražených v roce 2005 byl okolo 350 000 kusů; očekává se, že tento počet vzroste v roce 2006 na více než 535 000 kusů. Největší výroba byla zaznamenána v jižní Africe se 43% podílem na světové produkci. I přes zvýšení produkce v roce 2006 o 50 000 kusů se očekává pokles podílu jižní Afriky na světové produkci na 37 %.
Kypr, Turecko, Nový Zéland, Namibie, Řecko a Polsko produkují okolo 4000 kusů ročně. Počet poražených kusů se bude ve světě zvyšovat v důsledku rostoucí výroby na Středním východě, v Saudské Arábii, Kuvajtu a Iránu a také v zemích východní Evropy kromě Polska.
