Číňané pracují na profesionalizaci mlékárenského průmyslu

V současné době průměrný čínský konzument vypije asi 30 litrů mléka ročně, průměrný Evropan spotřebuje 225 litrů. Čína zaostává za světovým průměrem, který činí asi 89 litrů za rok. Čínský premiér vyzval studenty, aby každý vypil nejméně jednu sklenici za den. Pro mnoho Číňanů však tento nápoj nemá dobré jméno vzhledem ke skandálu s kontaminovaným dětským sušeným mlékem melaminem. Loni tak v této zemi ztratilo licenci 40 procent mlékárenských firem.
Vláda se snaží spotřebu mléka oživit. Údajně tvrdě zasáhla proti podvodníkům a také přijala opatření proti producentům, kteří nesplňují požadavky kvality. Čínský mlékárenský průmysl ale trápí i další problémy. Zhruba 75 procent mléka v zemi pochází od chovatelů, kteří mají maximálně čtyři krávy. Čínské krávy také nadojí podstatně méně mléka než krávy v Austrálii a na Novém Zélandě. Zatímco čínská kráva vyprodukuje za 300 dnů asi 5000 litrů mléka, ve zmíněných zemích je to 8000 až 9000 litrů.
Čína vidí částečně řešení v dovozu vysoce kvalitního dobytka. V roce 2010 bylo do země importováno 80.000 kusů, loni 100.000 kusů skotu, z převážné většiny z Austrálie, Nového Zélandu a Uruguaye.
Do roku 2006 dovážela Čína hovězí dobytek z Evropy a ze Spojených států, později se obrátila na jiné zdroje kvůli obavám z BSE. Krávy z Austrálie, Nového Zélandu a Uruguaye jsou povětšinou odchovány na pastvinách. To také udržuje jejich vysokou produktivitu.
Čína má nedostatek luk a musí dobytek chovat pod střechou a krmit pící. Číňané přesto věří v úspěch a pracují na profesionalizaci mlékárenského průmyslu, v němž mají většinu produkce zajišťovat farmy s více než 100 kusy dobytka.