Cirkovirové infekce prasat představují závažný zdravotní problém. Původce onemocnění, prasečí cirkovirus, dále jen (PCV2), je v ČR plošně rozšířen a projevuje se klinicky především multisystémovým chřadnutím selat, dále jen (PMWS), ve stáří pět až 12 týdnů. Průběh onemocnění zhoršují koinfekce virem PRRS, PPV, bakteriální patogeny a stres. Do současné doby není proti tomuto onemocnění na trhu vakcína. Možnosti ovlivnění cirkovirových infekcí v chovech prasat proto zůstávají omezené na dodržování obecných opatření v chovu směřujících k přerušení infekčního řetězce a séroterapie selat s použitím autochtonních sér. Předkládané výsledky hodnotí efekt séroterapie v problémových chovech postižených PMWS.
Materiál a metody
V průběhu roku 2004 a 2005 byl sledován efekt séroterapie autochtonními séry proti PCV2 v osmi chovech. Jednalo se o chovy s kapacitou 1000 až 1600 prasnic. Autochtonní sérum bylo získáváno na jatkách od zdravých prasat pocházejících ze stejných chovů. Sérum bylo technologicky zpracováno za nízkých teplot, bylo inaktivováno nedenaturačním inaktivačním činidlem a bylo sterilně filtrováno. Po kvantifikaci PCV2 protilátek a kontrole sterility bylo sérum až do použití skladováno při teplotě 2 až 8 °C.
Z osmi vyšetřovaných chovů byl pro prezentaci výsledků vybrán chov prasat s nízkou četností klinických příznaků PMWS (chov A) a naopak s vysokou četností PMWS (chov B). Náhodným způsobem byly vždy vybrány a vyhodnoceny výsledky 24 zvířat v každém chovu. Jak v chovu A, tak v chovu B byla polovina zvířat sérována a druhá polovina zvířat nebyla sérována a byla ponechána jako kontrolní.
Všem sérovaným selatům bylo při odstavu aplikováno 10 ml séra i. p. Při podezření z PMWS a na začátku klinických příznaků onemocnění bylo sérum aplikováno opakovaně přibližně za dva týdny po první aplikaci v dávce 5 až 15 ml s. c. Ve sledovaných chovech byl proveden screening na množství PCV2 kopií viru obsaženém v sérech zvířat. Séra byla současně vyšetřena na obsah protilátek proti PRRS. Rovněž byla porovnána mortalita selat v obou skupinách.
Výsledky
Koncentrace PCV2 viru v sérech selat v chovu A kolísala v rozmezí 103,0 až 106,9 kopií. V chovu B s vysokými ztrátami a výraznou klinikou PMWS dosahovala koncentrace PCV2 viru 105,9 až 108,9 kopií . U zvířat po séroterapii je patrný výrazný pokles koncentrace PCV2 viru v sérech jednotlivých selat jak v chovu A , tak v chovu B. V sérech některých zvířat ve skupině A nebyl po sérování zvířat PCV2 virus vůbec prokázán. V chovu A u zvířat bez sérování byla průměrná koncentrace viru PCV2 105,5 kopií, zatímco po sérování byla koncentrace viru PCV2 103,3 kopií. Obdobně v chovu B u zvířat bez sérování byla průměrná koncentrace viru PCV2 107,6 kopií, zatímco po sérování byla koncentrace viru PCV2 104,3 kopií. Koncentrace viru u zvířat v obou chovech klesla v průměru více než 1000krát.
Tam, kde byl zjištěn výrazný výskyt cirkovirové infekce, byly zjištěny i vyšší titry postinfekčních protilátek proti PRRS. Naopak v chovech s nízkým výskytem cirkovirových infekcí byly zjištěny výrazně nižší titry postinfekčních protilátek proti PRRS, včetně séronegativních výsledků.
I když bylo ve vybraných skupinách zvířat v chovu A a B použito 12 prasat, je patrný výrazný pokles úhynu selat po sérování.
Závěr
Podání rekonvalescentních specifických autochtonních sér proti cirkovirové infekci zvířat technologicky připravených pro konkrétní chov významným způsobem redukovalo klinické příznaky PMWS v postižených chovech včetně mortality zvířat. Bylo potvrzeno, že závažnost klinických příznaků a ztráty zvířat byly větší v těch chovech, kde současně probíhala koinfekce PRRS. V těchto chovech se proto vedle sérování zvířat doporučuje vakcinovat základní stádo inaktivovanou vakcínou proti PRRS.
L. PAŽOUT, P. FLACHSEL, R. HERCHL
Dyntec spol. s r. o.
Pražská 328
411 55 Terezín
dyntec@iol.cz
