Filtrovat
24.01.2012 | 07:00

Drůbež z Německa byla v pořádku

Letos se opět, tentokrát 10. ledna, v německém tisku objevila zpráva o možném problému s nadužíváním antibiotik u drůbeže v Německu, s tím, že hrozí v drůbežím mase nebezpečí reziduí těchto léčiv. Publikované výsledky testů v Německu nepocházely sice z úředně odebraných vzorků, přesto rozhodl Milan Malena, ústřední ředitel SVS okamžitě o tom, aby byly všechny zásilky drůbežího masa z Německa vyšetřeny na přítomnost reziduí antibiotik. Mnoho zásilek drůbežího masa do ČR z Německa sice nepřichází, nicméně se podařilo odebrat 7 vzorků, a to kuřecího, krůtího a kachního masa. Vzorky byly vyšetřeny ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě multidetekční metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí, která je schopna změřit až 70 druhů antibiotik. Vše bylo v pořádku. Tudíž německou veterinární autoritou deklarovanou zdravotní nezávadnost drůbežího masa jsme potvrdili. Antibiotika se smí používat pouze léčebně, a zvířata mohou být poražena k lidské spotřebě až po uplynutí ochranné lhůty léčivého přípravku tak, aby bylo zajištěno, že se rezidua z organismu vyplavila a maso již bylo „čisté“. Ze sledování toho, jak je tomu v našich chovech, což monitoruje státní veterinární dozor, vyplývá, že česká drůbež neobsahuje nadlimitní obsah reziduí antibiotik, o čemž je možné se i přesvědčit z výsledků monitoringu reziduí a kontaminantů, které jsou každoročně publikovány na webových stránkách www.svscr.cz, a to v rubrice publikace (Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami). Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Kategorie: 
23.01.2012 | 08:47

Zmírnění zákazu společného chovu skotu s rohy i bez rohů

Ministerstvo zemědělství chce farmářům povolit společný chov skupin skotu s rohy i bez rohů, pokud zvířata budou mít volný přístup do výběhů a na pastviny. Chovatelé by díky tomu už nemuseli stavět tolik ohrad nutných k oddělení dobytka podle rohatosti, či krávy a býky bolestivým způsobem zbavovat rohů. Podle současného znění vyhlášky z roku 2004 nesmí být ve skupinách volně chován společně rohatý a bezrohý skot, což úřady zdůvodnily snahou, aby se zvířata vzájemně nezranila. Ministerstvo zemědělství ale tvrdí, že takto přísná pravidla nejsou nutná v případě, pokud napadená zvířata mohou před agresivním jedincem utéct do výběhu nebo na pastvu, a navrhlo proto stanovit výjimku. Odrohování je ve většině případů pro zvíře velmi stresující a bolestivý zákrok, který může být spojen až s utrpením zvířete. Z hlediska ochrany zvířat je tedy toto řešení zcela nevhodné. Ministerstvo tvrdí, že díky nové vyhlášce výrazně klesnou náklady farmářů na oddělený chov skotu podle toho, zda má či nemá rohy, a zvýší se tak jejich konkurenceschopnost. Celková roční úspora stanovením výjimky z tohoto zákazu bude přes 60 milionů korun ročně. Farmáři by totiž už nemuseli mít tolik stád a ohrad, výrazně by jim klesly provozní náklady a lépe by využili ustájovací kapacity. zdroj ČTK
Kategorie: 
18.01.2012 | 13:23

Zabíjačky – pseudotéma?

protože probíhá doma, „na dvoře“ a dobroty z ní pocházející jsou určeny pro požití v domácnosti, vždy se najde „někdo“, kdo začne volat, proč že se nesmí pořádat „tradiční“ obecní zabíjačky. Zdá se, že přestože absolutní většina lidí chápe, že domácí zabíjačka se jmenuje domácí, žádná taková tradice ve skutečnosti není, byť by byla dokládána obrázky od Josefa Lady, neboť na nich se poražení a kuchání odehrává na dvoře, pod přístřeškem a přihlíží rodina. Zastávat se domnělých tradic je vždy vděčné téma, ale v případě obecních zabíjaček má jejich obhajoba dvě strany. Na jednu stranu veřejnost žádá, a správně, všechny potraviny před uvedením do oběhu pečlivě prohlédnout a prověřit, a na druhou stranu by byla ochotna sníst cokoli, co se nabídne kdekoli, kýmkoli a bez veterinární prohlídky? Takže k tomuto tématu lze zase zopakovat (jak jsme naposledy psali před dvěma lety), že veřejné zabíjení prasete a jeho vykolování a porcování není žádná atrakce pro veřejnost a pokud někdo chce nějakou atrakci obecní či spolkovou uspořádat, je možné poradit, a mnohde tak již činí – uspořádat vepřové hody. Prase se nechá porazit ve schváleném zařízení (jatkách), je veterinárně prohlédnuto a rozbouráno a lidem je možno v rámci „veřejného stravování“ nabídnout zabíjačkové pochoutky. Kritikovi, který by tvrdil, že to, že veterinární předpisy pojem obecní zabíjačka neznají, nebrání nic takového uspořádat, lze odpovědět, dobrá, ale říkají, že do oběhu lze uvést jen výrobky vyrobené ve schváleném zařízení, a které byly shledány zdravotně nezávadnými státním veterinárním dozorem. Tudíž lze uspořádat různé atrakce, ale s minimem problémů a vždy s ohledem na možné ohrožení zdraví lidí a samozřejmě i s ohledem na porážené zvíře. Jeho veřejné usmrcování a porcování, domníváme se, nikdo snad nemůže považovat za lákavou podívanou. . Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Kategorie: 
18.01.2012 | 08:36

Dotace MZe chovatelům prasat a drůbeže

Zhruba 380 milionů korun dostali v rámci dotačních programů Ministerstva zemědělství závěrem roku chovatelé prasat a drůbeže. Ministerstvo obdrželo na 4000 žádostí o dotace. Dotace mají pomoci řešit pokles soběstačnosti Česka u vepřového a drůbežího masa. Pro chovy prasat je určeno 325 milionů korun, drůbežáři obdrží zhruba 53 milionů Kč. První z nových dotačních programů je určen na ozdravování chovů prasat, druhý podpoří preventivní opatření proti výskytu infekcí v chovech drůbeže. Stavy prasat i drůbeže se trvale snižují a klesající produkce je nahrazována dovozem. Nepříznivý vývoj se nejvíce projevil u vepřového masa poklesem soběstačnosti České republiky ve výrobě ze zhruba 100 procent v období před vstupem do Evropské unie na současných 60 procent. Podobný trend se projevuje i v sektoru masa drůbežího, kde pokles dosáhl 20 procent. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s nevládními organizacemi hledalo možnosti jak nejohroženější sektory podpořit národními dotacemi. Přestože striktní unijní pravidla velmi zužují prostor možné pomoci, podařilo se jim navázat na podporu ozdravování chovů prasnic zahájenou v roce 2010. Evropská komise návrhy schválila v září a zájemci o dotace mohli podávat žádosti do 15. listopadu 2011. Mnoho žádostí bylo zpracováváno ve velkém časovém tlaku, neboť peníze musely být vyplaceny do konce letošního roku. Finanční posílení dotačních programů umožnila nedávná novela zákona o Pozemkovém fondu. Jejím prostřednictvím byly navýšeny peníze na dotační programy v zemědělství pro letošní a příští rok o 1,1 miliardy Kč. Stavy většiny hlavních druhů hospodářských zvířat v České republice za rok do počátku letošního dubna klesly. Nejvíce se snížily počty drůbeže, které poklesly o 14,4 procenta a stejně jako u skotu a prasat se propadly na dlouholeté minimum. Prasat se u nás nyní chová nejméně od konce druhé světové války. Počet ovcí, koz a koní v uplynulém období vzrostl.
Kategorie: 
1 … 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 … 888

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down