Filtrovat
21.11.2011 | 07:33

V Česku přibývá koní

Stavy koní chovaných v Česku v posledních letech rychle rostou. Důvodem je neustále rostoucí obliba jezdeckého sportu i rekreačního ježdění na koních. Zatímco v roce 2003 se v Česku podle údajů ústřední evidence koní chovalo 41.000 zvířat, koncem letošního roku to bylo již přes 75.000 koní. Koně se tak v Česku chovají převážně ke sportovním a zájmových účelům. Určitá část je ovšem stále využívána jako hospodářská zvířata, zejména při práci v lese, v chráněných oblastech a národních parcích. Nejrozšířenějším plemenem je u nás všestranně využitelný český teplokrevník, který tvoří téměř třetinu z celé populace koní u nás chovaných. Druhým nejčastěji chovaným plemenem je anglický plnokrevník, jehož využití se dnes neomezuje jen na dostihový sport. Meziplemenní kříženci již tvoří jen 27 procent v Česku chovaných koní. Další příčky v početnosti plemen zaujímají v Čechách a na Moravě tradiční chladnokrevná plemena jako například českomoravský belgický kůň a norik. Jejich stavy mají v posledních letech mírně klesající tendenci, zejména z důvodu zúžené možnosti využití těchto plemen, co se týče moderních aktivit. V Česku se dále tradičně chovají také starokladrubský kůň, halfling či huculský kůň. Roste obliba velšských plemen pony a kob, protože se stala velmi oblíbená v takzvaném pony sportu pro děti a mládež. V oblasti šlechtění je v ČR nyní činných 12 uznaných chovatelských sdružení, která realizují své šlechtitelské programy. Zdroj ČTK
Kategorie: 
18.11.2011 | 07:07

O zimním spánku

Medvěd, jezevec, plch i včely, ti všichni se již odebírají k zimnímu spánku. Ten si však nemůže dovolit Státní veterinární správa. Od počátku roku 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona. Kromě záležitostí, které již byly medializovány, například jde o umožnění domácí porážky skotu aj., to bude znamenat i řadu změn i pro samotnou Státní veterinární správu. Změní se totiž struktura v tom smyslu, že SVS ČR bude organizována jako jedna organizace s jedním IČO. V čem to bude spočívat? V tom, že krajské veterinární správy budou řízeny přímo z „ústředí“, čímž na jednu stranu pozbudou právní subjektivitu, čímž se ušetří, na druhou stranu nepřijdou o své pravomoci. V rámci restrukturalizace se tedy opravdu ušetří, například dojde k dalšímu zeštíhlení. Po letošním propuštění 250 lidí bude pracovníků státního veterinárního dozoru zase o 20 méně. Změny by ale v žádném případě neměly ohrozit účinnost státního veterinárního dozoru. I nadále budou probíhat rutinní kontroly chovatelů, zpracovatelů i kontroly uvádění potravin živočišného původu do oběhu. I nadále počítáme s cílenými mimořádnými kontrolními akcemi. V nejbližší době se opět počítá s další. I nadále běží ozdravné programy, ať jde o ozdravování od IBR (infekční bovinní rhinotracheitidy), či o tlumení salmonel v chovech drůbeže aj. A pak hovořme o „zimním spánku“. Pokud jde o státní veterinární dozor, tak opravdu nepřipadá v úvahu. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
16.11.2011 | 08:21

Včelař, který prodává „přímo“, nemusí být schválen ani registrován

Od prvního ledna 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona č. 308/2011 Sb., která zavádí určité nové povinnosti pro podnikatele, kteří „zacházejí“ s medem. Pro ty včelaře, kteří prodávají med přímo, tj. konečnému spotřebiteli, se nic nemění. O co tedy jde? Pro podnikatele, který zpracovává a uvádí do oběhu med různých chovatelů, vzniká od 1. 1. 2012 nová povinnost, a to povinnost schválení a registrace svého podniku. Je to stejné jako u ostatních výrobců potravin živočišného původu a schválení a registrace se provede u místně příslušné krajské veterinární správy. Tato povinnost se tedy vztahuje pouze na ty chovatele, kteří zacházejí s živočišnými produkty (medem) jako podnikatelé, dle §22 veterinárního zákona a zároveň zpracovávají med od různých dodavatelů. Zacházením s živočišnými produkty se míní získávání, vyrábění, zpracovávaní, ošetřování, balení, skladování, přeprava a uvádění do oběhu. Pokud jde pouze o registraci, tak ta jek povinná pro ty provozovatele, kteří zpracovávají med pouze z vlastních včelstev. Tato registrace však není žádnou novinkou, povinnost registrace je ustanovena v článku 6, nařízení EP a R (ES) č. 852/2004, které vešlo v platnost již v roce 2004, přičemž bylo stanoveno přechodné období, a toto nařízení se používá od 1. 1. 2006. (Není přitom rozhodující počet včelstev, která chovatel vlastní). Přímý prodej medu (produktu prvovýroby) konečnému spotřebiteli (dle § 27a, odst. 1, písm. d)) není zacházením s živočišnými produkty dle § 22 veterinárního zákona. Tudíž včelař, který prodává „přímo“, tj. konečnému spotřebiteli, nemusí být krajskou veterinární správou schválen ani registrován. Je však při svém prodeji omezen územně (pouze v kraji, bydliště chovatele či stanoviště včel) a také množstevně (maximálně 2 tuny vlastního medu ročně). Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
16.11.2011 | 07:54

Paratuberkulóza problémem?

Dá se konstatovat, že v České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, je situace v posledních letech obdobná. Vletech 1992 – 1996 doznala nákazová situace v ČR jistého zhoršení po četných dovozech březích jalovic, zejména holštýnského plemene. U tohoto plemene je v současné době výskyt nejvyšší. I přes zvýšený veterinární dozor, který trval u všech dovezených stád dva roky, se nepodařilo včas odhalit všechna riziková zvířata. Paratuberkulóza se totiž vyznačuje dlouhou inkubační dobou, což znamená, že od okamžiku nakažení trvá tři i více let, než zvíře onemocní. Nákaza se většinou projeví klinicky jen u nejstarších zvířat ve stádě, ale řada z nich se klinické fáze onemocnění ani nedožije. Pro přemisťování skotu v rámci Unie platí harmonizované veterinární podmínky. Ty platí i pro některé třetí země. U ostatních je nutné při obchodu formulovat ochranná opatření formou dvoustranných v zájemně odsouhlasených veterinárních certifikátů. Státní veterinární správa spolu s chovatelskými svazy situaci sleduje, neboť paratuberkulóza je nebezpečnou nákazou. To znamená, že každý chovatel skotu (ovcí, koz) je povinen podezření z nákazy hlásit krajské veterinární správě. V roce 2008 vydala SVS ČR nový metodický návod, kde je stanoven postup pro hospodářství, v nichž se nákaza klinicky vyskytuje, a postupy, jak čelit šíření nákazy. (Paratuberkulóza je chronické bakteriální onemocnění zejména skotu, ale i jiných domácích i volně žijících přežvýkavců. Klinické projevy: úporný průjem, hubnutí a úhyn. Je možný i průběh bez horečky za příznaků ztráty mléka. Zdrojem nákazy bývá zpravidla trus nemocných zvířat, kontaminované krmivo (zejména mlezivo a mléko infikovaných zvířat), stelivo, stájové prostředí, výběhy, napájecí voda nebo pastviny.) Paratuberkulóza skotu patří do skupiny produkčních (ekonomických) nákaz, proto její tlumení může být zavedeno na základě rozhodnutí chovatele a záleží na jeho ekonomických možnostech. Ozdravovací proces je dlouhodobý a vyžaduje značné finanční prostředky na průběžnou diagnostiku. Finanční náročnost zvyšuje i vyřazování všech nemocných zvířat bezprostředně po objevení se prvních klinických příznaků. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
09.11.2011 | 07:00

Léčba zvířat kmenovými buňkami

Na tiskové konferenci pořádané prvního listopadu vědci představili unikátní způsob léčby pohybového ústrojí zvířat kmenovými buňkami. Komerční zpracování kmenových buněk provádí společnost EponaCell v Inovačním biomedicínském centru v areálu ústavů Akademie věd v Praze 4. Umožňuje tak návrat do života různým druhům domácích zvířat, například psům a dostihovým koním. Šéfka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková vidí v léčbě zvířat kmenovými buňkami i přinos pro humánní medicínu. Každá léčebná metoda totiž musí být napřed ověřena na zvířatech. Právě v tom vidí obrovský přínos veterinární léčby, protože ukazuje, jaký by mohla mít tato metoda účinek při léčbě lidí. Společnost EponaCell, která nabízí komerční léčbu zvířat kmenovými buňkami, předváděla jako důkaz úspěšně vyléčeného zvířete zlatého retrívra Morgana trpícího artrózou kloubů. Kmenové buňky se odeberou nemocnému zvířeti a bezprostředně poté se použijí v postižených místech, kde obnoví nemocnou tkáň. Účinnost této autotransplantace je osmdesátiprocentní a její alternativou je jen totální endoprotéza, která je dražší, zdlouhavá, zvíře stresuje a nemusí se povést, uvedla Blanka Neumannová, která Morgana vyléčila. Na klinice chorob koní Veterinární fakulty v Brně aplikuje léčbu poškozených šlach kmenovými buňkami MVDr Zdeněk Žert. Klasická léčba je dlouhá a zůstává po ní nepružná jizva, takže kůň může mít trvalé následky. Léčba kmenovými buňkami je rychlejší a bez následků. (zdroj ČTK)
Kategorie: 
08.11.2011 | 11:55

Produkce masa se ve třetím čtvrtletí snížila

Výroba masa v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně snížila o 4,9 procenta na 125.673 tun. Nejvíce klesla produkce drůbežího a vepřového, výroba hovězího masa zůstala na zhruba stejné úrovni jako loni. Naopak nejvýraznější meziroční pokles produkce ČSÚ uvádí u drůbežího masa. "Ve sledovaném období bylo vyrobeno 44.330 tun drůbežího masa, tj. meziročně o 8,8 procenta méně," konstatoval. Celková produkce vepřového masa dosáhla 63.941 tun, meziročně klesla o 3,4 procenta. Počty poražených prasat klesly o 3,4 procenta na 728.016 kusů. Porážky prasnic se v porovnání se 3. čtvrtletím minulého roku snížily o 21,5 procenta, což podle statistiků svědčí o nižší míře vyřazování prasnic z chovů. Stavy prasnic prolomily hranici 100.000 kusů. Před vstupem do Evropské unie tady bylo 300.000 prasnic. Skotu bylo ve 3. čtvrtletí 2011 poraženo na jatkách 60.110 kusů o průměrné jatečné hmotnosti 288,4 kg. Meziroční změny byly nepatrné. Zvýšily se počty porážek o 0,2 procenta, snížila se průměrná jatečná hmotnost o 0,3 procenta. Celková výroba hovězího a telecího masa dosáhla 17.339 tun, tj. meziročně o 0,1 procenta méně. Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu vzrostly ve 3. čtvrtletí ve všech kategoriích: u telat o 8,4 procenta, u krav o 5,9, u býků o 4,2 a u jalovic o 3,8 procenta. Jateční býci byli nakupováni za průměrnou cenu 77,41 Kč za kilogram jatečně upraveného těla a za 41,37 Kč za kilogram v živém. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat byly meziročně vyšší pouze o necelé procento a průměrná cena jatečných prasat činila 37,94 Kč/kg jatečné hmotnosti a 29,44 Kč/kg živé hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat byly vzhledem ke stejnému období minulého roku o 10,1 procenta vyšší. Jatečná kuřata se nakupovala v první jakostní třídě za 22,50 Kč/kg v živém. Zahraniční obchod s živými zvířaty vyjádřený v živé hmotnosti vykázal v období od června do srpna 2011 podle předběžných výsledků kladnou bilanci u skotu a drůbeže, zápornou u prasat. Zahraniční obchod s masem vykázal pasivní saldo 4447 tun hovězího, 46.264 tun vepřového a 14.844 tun drůbežího masa. (zdroj ČTK)
Kategorie: 
1 … 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 … 888

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down