Filtrovat
14.12.2011 | 06:56

Vize do příštího roku

Změní se něco podstatného v organizaci státního veterinárního dozoru, když se toho tolik mění a hovoří se o úsporách? Dojde ke změně, která vyplývá jednak z programu vlády, jednak z novely veterinárního zákona, která nabude účinnosti prvního ledna 2012. Kromě odborných záležitostí, jejichž smyslem je zachovat efektivitu státního veterinárního dozoru a zjednodušit život chovatelů a zpracovatelů, je zásadní změnou zjednodušení organizace Státní veterinární správy. Od ledna totiž půjde jen o jednu organizaci a kraje, tj. krajské veterinární správy, budou přímo podřízeny ústředí v Praze. Půjde prakticky pouze o administrativní zjednodušení, přičemž pravomoci, rozhodování a způsob kontrol chovů, zvířat a potravinářské výroby domácí i cizí zůstane zachován. „Předpokládáme, že tímto opatřením uspoříme zhruba 50 milionů korun. Je ale třeba připomenout, že již letos jsme snížením počtu pracovníků o zhruba 250 lidí, a to z 1 500 (týká se SVS), uspořili 80 milionů korun,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl s tím, že pro zajištění maximální výše finančních prostředků pro dotační politiku zemědělského sektoru byly sníženy běžné a kapitálové výdaje na provozní činnost celého rezortu v nadcházejícím roce proti roku 2011 o téměř 400 milionů korun, tedy o 10,5 %. Při všech úvahách o „zeštíhlení“ nelze zapomínat na to, že prvotním cílem a smyslem státního veterinárního dozoru je dozírat na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu a na zdraví chovaných hospodářských zvířat. Při hodnocení letošního roku je možné říci, že se dařilo úspěšně bránit jak „potravinovým aférám“ (viz například dioxiny v Německu na počátku roku), tak i zavlečení nebezpečných nákaz na území ČR. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy, by administrativní opatření v organizaci státního veterinárního dozoru neměla ohrozit úroveň dozoru. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
13.12.2011 | 12:45

Chovatelé masného skotu a dotační systém státu

Ministerstvo zemědělství (MZe) podle Svazu marginálních oblastí (SMO) při vyplácení dotací upřednostňuje chovatele mléčných krav a provozovatele bioplynových stanic před chovateli masného skotu. Svaz proto požaduje srovnání rozdílu v dotacích. SMO sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí, kde převládá právě pastevní chov masných plemen skotu. Zveřejněné sazby Top-Up (národních doplňkových plateb) a dále snížená platba na masné krávy ve výši 1393,80 Kč na rok 2011 bohužel znovu potvrdily, že hlavní živočišná komodita méně příznivých oblastí - masný skot - zůstává přes všechny deklarace na okraji zájmu ministerstva zemědělství, uvedl svaz. Ministerstvo prý místo toho rozhodlo o výplatě zhruba jedné miliardy korun na krávy evidované v březnu 2007. Tento dobytek částečně už vůbec neexistuje, mimo jiné i proto, že byl nahrazen bioplynovými stanicemi, provozovatelé bioplynových stanic pobírají nejvyšší dotace na hektar ve výši 62.000 Kč, a k tomu navíc inkasují dotace na krávy, které už nechovají. Ze srovnání svazu vyplývá, že zatímco celková dotace na takzvanou velkou dobytčí jednotku u dojných krav dnes dosahuje 3282 korun, u masných krav je to jen 2305 Kč. Přitom ještě v roce 2009 byly dotace masnému skotu výrazně vyšší než mléčným krávám. Podle SMO chov masného skotu zastavil opouštění půdy ve znevýhodněných oblastech a zejména v pohraničí poté, co tamní zemědělství v 90. letech zkrachovalo. Hovězí maso je prý navíc jednou z mála komodit, o něž je v Evropě zájem a kde je stále ještě prostor navyšovat tuzemskou produkci.
Kategorie: 
13.12.2011 | 12:42

Produkce masa

Nejvýraznější nárůst výroby masa byl zjištěn na Vysočině, a to o 3100 tun, a dále v krajích Olomouckém a Pardubickém. Produkce masa nejvýrazněji propadla v Jihočeském kraji, o 5900 tun masa v jateční hmotnosti. Chovatelé ve Zlínském regionu vyprodukovali bez masa drůbežího 8677 tun, což je oproti stejnému období loni o 1,3 procenta méně. Za poklesem stojí propad výroby vepřového masa. Zlínský kraj se na celkové výrobě masa v zemi podílel 3,5 procenty. Rozsahem produkce je region v mezikrajském porovnání na jedenáctém místě. Chovatelé v regionu porazili od ledna do září 62.157 prasat, což je meziroční pokles o 5,8 procenta. Ve Zlínském kraji se od ledna do září porazilo 13.756 kusů skotu, o 0,3 procenta více než loni. Producenti v kraji vyráběli především, stejně jako v minulých letech, maso vepřové (93,5 procenta). Hovězí maso včetně telecího se na celku podílelo 9,5 procenta. Meziroční propad ve výrobě producenti evidovali pouze u vepřového. Naopak produkce hovězího včetně telecího vzrostla, a to o 6,4 procenta, u skopového o 10,7 procenta. Poklesy v produkci masa provázejí masný průmysl v Česku několik let. Před 20 lety bylo na tuzemských jatkách ročně poráženo přes pět milionů prasat, loni to bylo téměř o dva miliony méně. Ještě výraznější pokles nastal u hovězího. V konzumaci masa jsou Češi podprůměrní. V roce 2009 v průměru snědli 78,8 kilogramu masa na osobu. Nejvíce masa spotřebují na Kypru (144 kg), nejméně v Bulharsku (49 kg). Spotřeba masa v ČR byla nejvyšší v roce 1989, kdy dosáhla 97 kg, poté klesala. V poslední době se výrazně nemění a pohybuje se kolem 80 kilogramů, u nejoblíbenějšího vepřového těsně nad 40 kg.
Kategorie: 
09.12.2011 | 07:07

Nejen zateplit ale i větrat!

Zejména v zimním období je zajisté žádoucí umět hospodařit s teplem. Ovšem nikoli jenom tak, že se „ucpou“ okna a dveře. To zkušení chovatelé velmi dobře vědí. I větrat je třeba, zejména prostory, kde jsou ustájena hospodářská zvířata. Nejde totiž jen o přísun čerstvého vzduchu, kyslíku, ale i odvod pachů a plynů, jako je oxid uhličitý, ale i plynů vznikajících trávením, ale asi hlavně o odvod vodních par! Jedním z příznaků špatné izolace a nedostatečného větrání jsou opocené zdi, dveře a okna. A v nadměrném vlhku se nejen špatně dýchá člověku ale i zvířatům, a navíc se daří i plísním a všemožným jiným málo prospěšným mikroorganismům. Vlhkost z nedostatečného větrání může též způsobit znehodnocení uložené píce, popřípadě i sypkého krmiva. Takže v tomto období je na místě připomenout – nejen topit, ale i větrat. Přičemž, pokud jde o topení, zkušený chovatel si dovede spočítat, jaké množství tepla produkují ustájená zvířata. Všem druhům hospodářských (a nejen hospodářských) zvířat vyhovuje spíše chladnější a větraný ustájovací prostor s čistým vzduchem než prostředí nevětrané a vlhké. Takové prospívá řadě nežádoucích nepatogenních i patogenních mikroorganismů a plísní (např. trichofytóze skotu). Navíc takové nevhodné prostředí může přispět ke klinickému propuknutí subklinicky infikovaných zvířat (virové i bakteriální infekce). Teplo i odpovídající vlhkost jsou jedněmi ze základních podmínek, které mají vliv na welfare, tj. pohodu chovaných zvířat, a ty kontrolují při svých návštěvách chovů inspektoři krajských veterinárních správ. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
09.12.2011 | 07:01

Žít ještě chvíli a darovat svobodu?

Přestože na většině prodejních míst, kterých je k dnešnímu dni v například v Praze registrováno 76 (odhad maximálně 150), je možné si kapra nechat odborně zabít, popřípadě vykuchat, ne každý ale tuto možnost využije. Státní veterinární dozor kontroluje welfare, tj. pohodu všech hospodářských zvířat, jak je s nimi zacházeno, tudíž i kaprů, kteří jsou před Vánoci prodáváni na náměstích a ulicích. Veterinární inspektoři budou i letos kontrolovat, zda nejsou kádě přeplněné, zda je zajištěn přísun kyslíku prostřednictvím vtékající vody a zda prodavači s kapry zacházejí správným způsobem. Na to ale, jak zacházejí lidé s kapry doma, na to už žádný inspektor nedohlédne. Je tedy na místě připomenout, že kapr není hračka, je to jídlo a proto by měl o život přijít důstojně a rychle, a odborně. Samozřejmě kapr odnos domů vydrží, i pobyt ve vaně přežije, ale jsou to pro něj minimálně nepříjemné teplotní šoky, a to jej ještě čeká mnohdy málo šikovné zabíjení. Naštěstí se tato rádoby komická scénka již v českých filmech nevyskytuje. Někoho napadne dát posléze kaprovi svobodu a o Štědrém dnu jej vypustit do řeky či rybníka. I toto je velmi problematické. Vylačněný kapr poté, co přestál stresy doma ve vaně, se octne sice v přirozeném prostředí, ale bez zásobních látek a zhruba v 70 % uhyne, a to je optimistický odhad. Přeje-li si někdo dopřát dětem předvánoční podívanou, může nechat dítko, aby si vymáchalo rukávy v kádi s rybami (pozor na nastydnutí!), nebo se mohou podívat na nějaký betlém či zajít do zoologické zahrady. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Kategorie: 
02.12.2011 | 08:07

Nový „schmallenbergský virus“ ve stádech mléčného skotu

K objasnění záhadného onemocnění, které trápí dojnice v oblasti německo-nizozemského pohraničního území, přispěli prvními poznatky vědci z Ústavu Fridricha Loefflera společně s experty z Veterinární služby Severního Porýní-Vestfálska. Ze vzorků krve se jim podařilo izolovat virus, jehož genetická výbava je z 95 % identická s tzv. akabane viry. Podle původu krevních vzorků byl virus oběma institucemi předběžně pojmenován „jako schmallenbergský virus“. Akabane je virové onemocnění přežvýkavců, které poškozuje především nenarozené plody. U ostatních kategorií skotu infekce probíhá bez klinických příznaků. U březích plemenic může infekce způsobit potraty nebo porody mrtvých telat popř. se rodí telata s malformacemi mozku a/nebo končetin. Většina novorozených telat hyne nebo musí být utracena. Před vývojem očkovací látky způsobila akabane choroba významné ekonomické škody. Jen v samotném Japonsku způsobil v letech 1972 až 1975 akabane virus narození 42 000 abnormálních telat. Nemocným telatům mohla být poskytována pouze podpůrná léčba ke zmírnění příznaků onemocnění. Přenos z jednoho zvířete na druhé je stejný jako u katarální horečky – prostřednictvím tiplíků a dalšího bodavého hmyzu. Vakcinace není v současné době v Německu dostupná. Preventivním opatřením je proto pouze ošetření zvířat insekticidy. Díky aktuálním venkovním teplotám však v současném chladném období nehrozí další šíření onemocnění. Další řada vyšetření bude ještě následovat. Očekává se, že březí plemenice, které byly bez povšimnutí infikovány schmallenbergským virem v průběhu pozdního léta a na podzim, začnou spontánně potrácet nebo 3 až 4 měsíce po infikování přivedou na svět telata postižená zkrácením šlach nebo ztuhlými klouby. Dále se mohou narodit slepá telata nebo telata neschopná samostatně pít v důsledku postižení mozku. Existence vzájemného vztahu mezi tímto onemocněním a příznaky jako jsou ztráta mléka, vysoká horečka, kulhavost a ojedinělý výskyt průjmu, které se vyskytly v uplynulých měsících ve stádech mléčného skotu v postiženém regionu, dosud nebyla prokázána. Neues "Schmallenberg-Virus" wütet in Milchviehherden (www.topagrar.com) Zdroj: www.agronavigator.cz
Kategorie: 
1 … 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 … 897

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down