Dosledovatelnost původu potravin je jedním ze základních a zásadních požadavků na zajištění bezpečnosti potravin. Vyplývá to z článku 14 nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002: Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná. Bezpečná je pouze tehdy, je-li znám původ jejích jednotlivých složek.
Dále článek 18 zmíněného nařízení ukládá provozovatelům potravinářských podniků povinnost zajistit sledovatelnost potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin.
Z uvedeného je zřejmé, že není-li schopen výrobce či provozovatel zpracovatelského podniku předložit povinné nabývací doklady a doložit původ zboží, jde z pohledu státního veterinárního dozoru o surovinu neznámého původu. To se týká i případů nedeklarované přítomnosti koňské DNA, popřípadě koňského masa, jak jsme tomu byli svědky při jejich zjištění v některých výrobcích. Proto je nelze uvolnit pro lidskou spotřebu. Ukázalo se, že se zřejmě v mnoha případech nepodařilo dohledat dokumenty o původu koně (majitel, stát, dokonce ani původ z EU, apod.).
To znamená, že takovéto potraviny, které nesplní zmíněné podmínky, jsou vyloučeny z výživy lidí a vracejí se zpět výrobci, popřípadě se neškodně odstraní. Způsoby odstranění jsou stanoveny Nařízením ES č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
