Někdy si zákazník v obchodě připadá jako detektiv, ale vyplatí se to. Informace na etiketách výrobků musejí splňovat podmínky dané předpisy, a u potravin živočišného původu jsou někdy doslova životně důležité.
Zásadní je údaj o době minimální trvanlivosti, popřípadě datum doporučené spotřeby, další jsou důležité podmínky skladování. To znamená, za jaké teploty je třeba potravinu uchovávat, nebo za jak dlouho po otevření originálního obalu je třeba obsah pozřít.
Důležité je si také ověřit, zda jde o konzervu nebo tzv. polokonzervu. Někdy se totiž například rybičky v nálevu v plechové konzervě tváří jako konzerva, a není tomu tak. Údaj o tom, že jde o polokonzervu je sice uveden, ale z druhé strany a ne velkým písmem. Zákazníci jsou totiž zvyklí, aspoň u nás na polokonzervy spíš ve skle. Polokonzervy na rozdíl od konzerv je nutné uchovávat vždy v chladu! Možná ještě jedna rada, podívat se, kde jsou výrobky v obchodě nabízeny, když jsou v chladicím pultu či skříni, půjde s největší pravděpodobností o polokonzervu.
U medu zase například musí být uvedeno, o jaký druh medu jde, to znamená, že může jít o med medovicový a med květový, a zde se občas chybuje, neboť medovicový je nazýván medem lesním a květový například lučním. Bližší druhové určení může být uvedeno jen jako doplňující informace.
Zejména výrobci si musejí dát pozor při uvádění tzv. zdravotních tvrzení, například, že výrobek je dietetický, podporuje krevní oběh nebo, že je lehce stravitelný. To se nesmí.
Možná by mohl být pro výrobce i spotřebitele zajímavý poznatek, který si ověřili na zajímavé včelařské akci, při hodnocení a udělování medailí za vystavovaný med letos v Lysé nad Labem: etikety co nejjednodušší, jen s povinnými údaji. Takové výrobky se nejlépe prodávají a prodávající se také vyvarují chyb a případného postihu dozorových orgánů.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
