Ani v případě Turecka se nejedná o vznik „pandemie“, protože dosud nedošlo k přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka.
Hovořit o nebezpečí pro chovy drůbeže v naší republice anebo dokonce o ohrožení zdraví našich obyvatel lze považovat za poplašnou zprávu. SVS ČR sleduje mezinárodní situaci, jakýkoli podezřelý úhyn většího množství volně žijících ptáků je zaznamenáván a tito ptáci jsou vyšetřováni. Dosud na našem území nebyl zjištěn žádný nemocný pták, nebylo ani vysloveno podezření. Na zasedání odborníků v Bruselu bylo konstatováno, že na území EU se nevyskytl případ výskytu vysoce patogenního viru H5N1. Případ v Británii se týkal nemocného dovezeného papouška, který byl v karanténě. Rovněž nebyl potvrzen přenos ptačí chřipky tažnými ptáky.
K nakažení člověka v místech, kde se ptačí chřipka vyskytne může dojít, ale jedině přímým kontaktem s nemocnými ptáky – drůbeží. Zejména pak při manipulaci s nimi, s jejich peřím, při kuchání, kontaktu s podestýlkou a trusem. Jak je například z Turecka, ale i jihovýchodní Asie patrné, nejcitlivějšími skupinami obyvatel jsou děti a starší osoby. Při hodnocení situace je ale třeba vzít v úvahu tamější životní styl a způsob chovu drůbeže! Lidé zde žijí s drůbeží v neustálém v přímém kontaktu.
Při kuchyňské úpravě minimálně od 70 °C, popřípadě kolem 100 °C se virus ničí. V ČR vůbec neexistuje možnost se s ptákem nakaženým aviární influenzou setkat. Dosud v ČR nebyl nikdy diagnostikován ani jeden případ nízce ani vysoce patogenní ptačí chřipky.
Státní veterinární správa ČR praktikuje všechny kroky, které nařídila a doporučila Evropská komise, tj. zákaz dovozu peří a výrobků z peří ze zemí, kde se ptačí chřipka vyskytla a vyšetřuje všechny podezřelé četnější úhyny volně žijících ptáků. Doposud bylo vyšetřeno téměř 200 volně žijících ptáků, přes sto ulovených kachen a přes 2 000 kusů drůbeže z chovů z území celé ČR s negativním výsledkem.
