Od počátku roku 2006 se v naší republice provádí povinný ozdravovací program proti IBR a výsledky jsou velmi dobré
Na počátku loňského roku rozhodla Evropská komise přiznat České republice, že může požadovat dodatečné záruky ve vztahu k IBR (infekční bovinní rhinotracheitidě). To znamená, že ČR uskutečňuje povinný ozdravovací program proti IBR a může vyžadovat veterinární záruky, tj. zakázat nebo vytvářet překážky při obchodování se skotem ze zemí, kde se toto onemocnění skotu vyskytuje.
Od počátku roku 2006 se v naší republice provádí povinný ozdravovací program proti IBR a výsledky jsou velmi dobré. Proti zhruba 19 % ozdraveného skotu na počátku ozdravování bylo dosaženo na konci roku 2008 prakticky 60 % ozdravených chovů. Proti loňskému roku to je zlepšení o dalších 10 %.
Naše republika je díky Státní veterinární správě a podpoře Ministerstva zemědělství uznána za zemi ozdravující, poskytující záruky a tudíž je důvěryhodná při obchodování se skotem a zárodečnými produkty v rámci EU. Náš „plemenný materiál“, to znamená mladý chovný dobytek, březí jalovice a plemenní býci, je žádán a dobře se uplatňuje na evropském i mimoevropském trhu. Naše republika se zařadila po bok ostatních, zejména sousedních zemí, které od IBR – infekční bovinní rhinotracheitidy – ozdravují. V dobrém to pociťují zejména chovatelé. ČR tedy může dnes v rámci obchodu se skotem a zárodečnými produkty (sperma, vajíčka a embrya) nabídnout vysoce hodnotný ale také zdravý genofond.
Prosté tohoto onemocnění skotu jsou pouze skandinávské země (Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko), Švýcarsko, Rakousko, dva regiony Německa (Oberpfaltz a Oberfranken v Bavorsku) a jedna provincie v Itálii (provincie Bolzano). Na seznamu zemí, které mají schválený povinný ozdravovací program, se nyní nachází kromě celé ČR již pouze zbývající část Německa a dva regiony v Itálii.
Znamená to tedy, že při dovozu skotu ze zemí, které nejsou prosté IBR, může ČR požadovat a kontrolovat splnění dodatečných záruk. Jde zejména o případy obchodování se skotem ze zemí, které zatím „neozdravují“. Je si tedy třeba uvědomit, že stále existují rizika nového zavlečení nákazy do chovů. A s tím je třeba počítat zejména při obchodování, či doplňování chovů. Je dobré si uvědomit, že IBR je onemocnění skotu, které sice neprovázejí úhyny, ale dochází „pouze“ ke snížení užitkovosti, což samozřejmě chovatelům způsobuje nemalé problémy.
Podle Milana Maleny, ústředního ředitele SVS ČR, je stále se zlepšující zdravotní stav chovaného skotu i loňské evropské uznání potvrzením dobré práce chovatelů, oceněním finanční pomoci Ministerstva zemědělství ČR i oceněním státního veterinárního dozoru. Na dobrých výsledcích se podíleli samozřejmě též soukromí veterinární lékaři.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
