Databáze podvodů potravin nabízí výchozí bod k lepšímu pochopení možností, rozsahu a hrozby falšování potravin, která byla veřejně hlášena v letech 1980 - 2010.
Podvody týkající se složení potravin a ekonomicky motivované falšování jsou rozvíjející se rizika, v současné době však neexistuje systém, který by podával komplexní informace o známých problémových složkách a detekčních metodách. Podvody týkající se potravin byly definovány jako souhrnný pojem, který zahrnuje úmyslnou záměnu, přídavek nebo zkreslování potravin, potravinových přísad či balení potravin, také sem patří nepravdivá a zavádějící prohlášení o produktu, aby byl zvýšen ekonomický zisk. Další běžně používané termíny k popisu potravinových podvodů patří: ekonomické falšování, ekonomicky motivované znehodnocení nebo padělání potravin.
Nová rizika objevující se v potravinovém řetězci, která začínají mít globální rozměry, a tak podnítila výzkum ke shromáždění informací z veřejně dostupných článků v odborných časopisech a obecných médiích a následně je zorganizovat do databází. Tato práce popisuje vývoj a uplatnění souboru dat, který zaznamenává podvody potravinových přísad a čerpá záznamy z veřejně dostupných referencí. Tato databáze poskytuje základní informace a údaje, které mohou být užitečné pro vládu, agentury a jednotlivé společnosti posuzující riziko konkrétních produktů vyrobených v určitých regionech, co mohou být dále distribuovány a prodávány v ostatních oblastech. Kromě toho práce popisuje aktuální analytické technologie pro detekci podvodů potravin a identifikuje trendy v jejich vývoji.
Výsledky jsou shrnuty do databáze, která bude zveřejněna v 8. vydání amerického přehledu „Pharmacopeial Convention´s Food Chemicals Codex“, který zahrnuje 1305 záznamů padělaných potravin, včetně 1000 záznamů analytických metod nashromážděných z 677 odkazů. Nejběžnější cíle falšování, hlášené ve vědeckých časopisech jsou olivový olej, mléko, med, šafrán, pomerančový džus, káva a jablečný džus. K potenciálně škodlivým problémům patří koření ředěné chromanem olovnatým nebo tetraoxidem olovnatým, dále záměna čínského badyánu za toxický japonský badyán a melaminové falšování v potravinách s vysokým obsahem bílkovin. Vysoce účinná kapalinová chromatografie a infračervená spektroskopie byly nejčastějšími analytickými detekčními metodami, získaná data pak byla použita ve velkém množství zpráv. Budoucí rozšíření této databáze bude obsahovat další veřejně dostupné články publikované před rokem 1980 v různých jazycích a stejně tak i údaje mimo veřejnou doménu. Každý záznam v databázi veřejně uvádí ojedinělé kombinace složek potravin, příměsí a odkaz na literaturu.
Development and Application of a Database of Food Ingredient Fraud and Economically Motivated Adulteration from 1980 to 2010
Journal of Food Science, 2012, 77, č. 4, s. R118-126
Zdroj: www.agronavigator.cz