L. PAVLATA, A. PECHOVÁ, R. DVOŘÁK
Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Veterinářství 2005;55:689-695
SOUHRN
Pavlata L. Pechová A., Dvořák R. Diagnostika a prevence poruch kolostrální výživy telat. Veterinářství 2005;55:689-695.
Práce shrnuje základní složení a význam kolostra, možnosti hodnocení jeho kvality, způsoby podávání kolostra a metody kontroly kolostrální výživy telat. Jako základní způsoby kontroly kolostrální výživy telat jsou představeny metody přímého stanovení obsahu imunoglobulinů v krevním séru telat ve věku 2 – 6 dní (se zaměřením na orientační zkoušky jako je zákalový test se síranem zinečnatým, glutaraldehydový test a precipitační test se siřičitanem sodným), ale také možnosti nepřímé kontroly kolostrální výživy telat stanovením biochemických parametrů ovlivňovaných příjmem kolostra (stanovení celkové bílkoviny krevního séra, aktivity gamaglutamyltransferázy a koncentrace vitamínu A a E).
SUMMARY
Pavlata L. Pechová A., Dvořák R. Diagnostics and prevention of failure of colostral nutrition in calves. Veterinářství 2005;55:689-695.
This work summarises basic composition and meanings of colostrum, possibilities of its quality assessment, routes of colostrum feeding and control methods of colostral nutrition in calves. As the primary ways of control of colostral nutrition in calves serve not only techniques for direct immunoglobulin contents determination in blood serum in 2 – 6 – day – old calves (with a view to orientation test, eg. cloud test with zinc sulphate, glutaraldehyde test and precipitation test with sulphate cake) but also possibility of indirect control of colostral nutrition of calves by assessment of biochemical parameters influenced by colostrum feeding (setting the whole protein in blood serum, activity of gamaglutamyltranspherase and both A and E vitamin concentration).
Úspěšný odchov telat určuje významnou měrou budoucí užitkovost dospělých zvířat. Každý výskyt onemocnění, ať už ve formě klinické či subklinické, v období odchovu zhoršuje růstové schopnosti a do určité míry i budoucí užitkovost.
V udržování optimálního zdraví telat hraje roli velké množství faktorů. Velmi významné jsou aspekty genetické. Péče o zdraví telat tak začíná již výběrem prověřených a zdravotním kritériím vyhovujících zvířat do plemenitby, případně cíleným šlechtěním na vyšší odolnost zvířat. Při výběru zvířat pro plemenitbu bychom měli respektovat zásadu, že k obnově stád jsou ze zdravotního hlediska vhodní jedinci od nadprůměrně dlouhověkých zvířat.
Životaschopnost a odolnost novorozených telat je dále závislá na průběhu celého intrauterinního vývoje a také vlastního porodu. Mezi základní faktory, které negativně ovlivňují životaschopnost telat již v průběhu gravidity, patří nevyrovnanost a neplnohodnotnost krmné dávky, respektive poruchy metabolismu krávy, krátké období stání na sucho nebo narušování tohoto období, nevyvinutí specifické odolnosti vůči mikroflóře stájového prostředí vlivem krátké expozice březích krav a jalovic vůči tomuto prostředí, nevhodné ustájení a nepříznivá epizootologická situace v chovu. Při porodu je důležitý jeho průběh, resp. délka, hygiena stájového prostředí a vlastního porodu a také způsob ošetření telete (zajištění průchodnosti dýchacích cest, důkladné ošetření pupku, osušení, napojení) i jeho matky po porodu (především kontrola mléčné žlázy a kvality kolostra).
Každému teleti od matky, která měla zdravotní problémy v období gravidity, a také telatům po komplikovaném porodu se známkami snížené životaschopnosti je potřeba věnovat zvýšenou individuální péči. Velmi významné jsou také vhodné podmínky ustájení a technologie chovu respektující fyziologické potřeby telat a minimalizující pravděpodobnost vzniku a šíření nemocí.
Vlastní poruchy zdravotního stavu telat lze rozdělit do několika základních skupin. Mezi nejčastěji popisované skupiny onemocnění se řadí vrozené a vývojové vady, poruchy metabolismu, nemoci z dietních příčin, infekční onemocnění a orgánová onemocnění. Klinické projevy poruch metabolismu jsou převážně nespecifické a patří mezi ně zaostávání v růstu, snížená vitalita, abnormální chuti, špatná kvalita srsti, alopecie, anémie, poruchy pohybového aparátu, nervové příznaky a především zvýšená vnímavost k infekčním onemocněním a snížený efekt terapie a imunoprofylaxe.1
Mezi nejčastější poruchy metabolismu telat v časném poporodním období patří hypoproteinémie, hypogamaglobulinémie, hypovitaminózy a karence mikroprvků. Většina z nich vzniká v důsledku nedostatečné kolostrální výživy. Důsledkem poruch kolostrální výživy telat je pak především zvýšený výskyt infekčních onemocnění, která probíhají nejčastěji ve formě sepse, respirační a střevní infekce. Tyto stavy jsou pak přirozeně považovány také za základní příčinu ztrát telat úhyny a nutnými porážkami, ale primární příčina nemusí být vždy odhalena. Jako nejčastější příčiny nutných porážek telat v ČR v posledních letech jsou uváděna onemocnění respiračního aparátu (47 %), pohybového aparátu (21 %) a trávicího aparátu (9 %).2 Poruchy metabolismu a poruchy kolostrální výživy telat, a s tím související snížené funkce imunitního systému, nejsou většinou samostatně sledovány a vyhodnocovány, ale přesto je zřejmé, že se na příčinách zvýšené nemocnosti podílejí významnou měrou.3
Význam kolostra
Telata se rodí k samostatnému životu ve vnějším prostředí dobře vybavená. Vznik většiny onemocnění telat vychází z nerespektování a narušování fyziologických potřeb telat a je často způsoben negativním vlivem člověka. Kritickým je především zabezpečení dostatečně vysoké úrovně nespecifické rezistence prostřednictvím kolostrální výživy.
Telata se rodí sice s vyvinutým imunitním systémem, ale ten není ještě zcela zralý. Telata jsou tedy schopna imunitní odpovědi na antigeny, ale tato odpověď je slabší a pomalejší. Vzhledem k typu placenty nedochází u přežvýkavců k přestupu mateřských protilátek do krve telat a ta se rodí v podstatě agamaglobulinemická. Aktivní tvorba protilátek začíná okolo 2 – 3 týdnů věku telat a imunologicky kompetentní jsou telata ve 2 – 3 měsících. Do té doby jsou závislá na protilátkách přijatých pasivně kolostrem a mlékem a zajišťujících tzv. kolostrální a laktogenní imunitu. Dostatečný přísun kolostra se tak stává zcela rozhodujícím pro další úspěšný odchov telat.
Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zdraví novorozených telat je přijetí dostatečného množství kolostra dobré kvality v průběhu několika prvních hodin po porodu, aby mohlo dojít k absorpci dostatečného množství imunoglobulinů (Ig). Kvalita a složení kolostra je významně ovlivňována zdravotním stavem matky, její výživou a s ní souvisejícími poruchami metabolismu. Kolostrum v porovnání s mlékem poskytuje však novorozeným telatům nejen imunoglobuliny, ale také základní výživu, vysoký obsah vitamínů (především rozpustných v tucích – A, D, E), minerálních látek (Ca, P, Mg, mikroprvky), enzymů, peptidů, nukleotidů, růstových faktorů, hormonů a také řadu nespecifických antibakteriálních faktorů (interferon, laktoperoxidáza, laktoferin) a buněk, které různými mechanismy zesilují a aktivují obranné funkce novorozenců. Kolostrální imunoglobuliny jsou před enzymatickým trávením v gastrointestinálním traktu chráněny přítomností inhibitoru trypsinu. Kolostrum je proto nutné pro dovybavení imunitního systému telat, je nepostradatelným zdrojem živin v optimálních poměrech vzhledem k rozvoji trávení a také důležitým stimulátorem motoriky trávicího traktu, což je potřebné pro odchod střevní smolky, ale také pro zvyšování absorpční kapacity a vývoj trávicího traktu. Na všechny tyto skutečnosti je potřeba pamatovat při případném zajišťování náhradní výživy novorozených telat.4-8
Hodnocení kvality kolostra
Pro telata je důležité přijmout dostatečné množství kolostra o vysoké kvalitě, která je určována především množstvím imunoglobulinů. Kvalitu kolostra dále ovlivňuje plemeno, pořadí laktace, teplotní stres v období před porodem, poruchy metabolismu březích krav, pořadí nádoje a množství nadojeného kolostra.
Množství imunoglobulinů se odráží v množství celkové bílkoviny mleziva a tím i jeho měrné hmotnosti. Nejjednodušším způsobem hodnocení kvality kolostra tak stále zůstává posouzení jeho hustoty, respektive měření jeho měrné hmotnosti pomocí kolostroměru. Při měření hustoty kolostra kolostroměrem při 20 °C je za kvalitativně vyhovující kolostrum považováno mlezivo o měrné hmotnosti větší než 1050 kg/m3. Mleziva s hustotou vyšší než 1070 kg/m3 jsou hodnocena jako vynikající. Pokud je teplota měřeného kolostra nižší než 20 °C, naměříme hodnoty falešně vyšší a naopak.9-10
K dalším možnostem hodnocení kvality kolostra lze zařadit stanovení celkové bílkoviny, která by měla přesahovat 120 g/l, a stanovení imunoglobulinů. Orientační vyšetření kolostra na obsah imunoglobulinů je možno provádět např. pomocí glutaraldehydového testu, který je založený na principu polymerizace Ig glutaraldehydem. Mlezivo dobré kvality by se při použití 7% roztoku glutaraldehydu mělo při pokojové teplotě srazit do 5 minut. K dalším laboratorním parametrům hodnocení kvality kolostra se řadí dále zjišťování aktivity některých enzymů, např. GMT.11-12
Kolostrální výživa
Kvalitního kolostra by tele mělo přijmout dostatečné množství. Většinou se doporučuje, že by první minimálně 1,5 – 2 l mělo tele přijmout v prvních 2 – 3 hodinách po porodu, během prvních 6 – 8 hodin života množství ekvivalentní minimálně 5 % své hmotnosti a během 24 hodin 6 – 10 %.
Prostupnost střevní bariéry pro imunoglobuliny končí za 32 – 36 hodin po narození, ale již po 24 hodinách lze absorpci přes střevní bariéru považovat za absolutně nedostatečnou. Již čtyři hodiny po narození dosahuje stupeň průchodnosti protilátek sliznicí tenkého střeva telete jen okolo 70 % výchozího stavu, šest hodin po porodu nedosahuje už ani 50 % a 10 hodin po porodu klesá pod 30 %. Absorbované kolostrální imunoglobuliny zabezpečují ochranu proti systémové infekci. Imunoglobuliny přijímané po uzávěru střevní bariéry již nejsou absorbovány, ale zůstávají ve střevě a zabezpečují lokální kolostrální a následně laktogenní imunitu. Jejich působení je důležité především pro ochranu proti rota- a koronavirům. Částečné nebo úplné selhání přenosu kolostrálních imunoglobulinů do krevního oběhu telat je hlavní příčinou náchylnosti novorozených telat k neonatálním onemocněním a mortalitě telat.
Absorpce Ig z kolostra je ovlivňována především dobou podání prvního kolostra, způsobem napojení, kvalitou kolostra, pohlavím telete, plemenem, acidobazickým stavem telete, teplotou prostředí a stresem telat.4,13 Jako nejlepší způsob podání kolostra se hodnotí napojení telete pod kontrolou ošetřovatele pomocí dudlíku. Sání přímo pod matkou je sice nejfyziologičtějším způsobem příjmu kolostra, ale pokud se neděje pod kontrolou, dochází často k příjmu nedostatečného množství kolostra teletem. Také paušální aplikace kolostra pomocí jícnové sondy není zcela vhodná, protože tento způsob aplikace může telata predisponovat ke vzniku poruchy čepcového žlabu, tzv. pití do bachoru, a navíc po tomto způsobu aplikace dochází až k několikahodinové stagnaci kolostra v dutině předžaludku a opožděné absorpci Ig v dalších úsecích trávicího traktu.14
Celková efektivita absorpce imunoglobulinů (AEA) z přijatého kolostra se nejčastěji pohybuje v rozmezí 20 – 35 %. Aby tele dosáhlo minimální požadované koncentrace imunoglobulinové frakce G 10 g/l séra, je pro minimalizaci rizika selhání pasivního přenosu protilátek u telat kolostrem potřeba zajistit celkový příjem 150 – 200 g IgG, což znamená přijmout již uvedené 2 l kvalitního kolostra.4
Nejlepší alternativou podání čerstvého kolostra vlastní matky je zamražené vysoce kvalitní kolostrum z prvního nádoje od krav ze stejného prostředí. Během mražení dochází jen k malému snížení množství imunoglobulinů, ale jsou narušovány buněčné součásti mleziva. Rozmrazování mleziva musí probíhat pomalu, bez použití vyšších teplot, aby nedocházelo k denaturaci bílkovin a ničení imunoglobulinů. Další alternativou je podání krátkodobě konzervovaného okyseleného kolostra. Okyselení se provádí přidáním 2 – 3 ml 85% kyseliny mravenčí do 1 l kolostra. Takto konzervované kolostrum je možno použít 3 – 4 dny při skladování při běžné teplotě a až týdny při skladování v chladu. Při okyselení vyšším množstvím kyseliny na nižší pH (4,0) je možné dlouhodobější skladování, ale před vlastním podáním je kyselost třeba neutralizovat na pH 5 – 5,3 přídavkem jedlé sody (okolo 3,5 g/l). Dále lze použít různé komerčně dostupné kolostrální náhražky, respektive doplňky kolostra.15
Kontrola kolostrální výživy telat
V rámci prevence i diagnostiky příčin zvýšené nemocnosti telat v časném poporodním období je nutno provádět kontrolu kvality kolostrální výživy. Mimo již výše uvedené kontroly kvality kolostra a způsobu a množství jeho podávání telatům je nutné provádět objektivnější analýzu prostřednictvím vyšetření krve telat.
Mezi základní způsoby hodnotící úroveň kolostrální výživy telat patří především metody přímého stanovení obsahu imunoglobulinů v krevním séru telat, ale i nepřímá kontrola kolostrální výživy stanovením dalších biochemických parametrů v krvi telat, které mají ke kolostrální výživě vztah (celková bílkovina /CB/, aktivita gama-glutamyltransferázy /GMT/, vitamíny rozpustné v tucích apod.). Nedostatečné napojení kolostrem se u telat manifestuje nejčastěji laboratorně prokazatelnou hypoproteinémií, hypogamaglobulinémií a hypovitaminózou A a E.16
Stanovení imunoglobulinů: Stanovení imunoglobulinů pro posouzení úrovně kolostrální výživy se provádí v krevním séru telat ve stáří 2 – 6 dní po narození. Je využíváno několik instrumentálních laboratorních metod umožňujících přesné stanovení koncentrace imunoglobulinů a případně i jejich jednotlivých frakcí, ale je popsáno i několik orientačních zkoušek, které je možno použít přímo v podmínkách praxe, protože jejich provedení je poměrně snadné, rychlé a nevyžaduje náročnou laboratorní techniku.17
K základním používaným laboratorním metodám patří precipitační test se síranem zinečnatým, který je založen na principu vysrážení sérových Ig roztokem ZnSO4. Intenzita vzniklého zákalu je přímo úměrná množství sérových Ig a měří se fotometricky. Za dostatečnou koncentraci Ig je v literatuře považován výsledek vyšetření vyšší než 15 – 20 jednotek zinksulfátové turbidity (U ZST). V laboratoři kliniky chorob přežvýkavců FVL VFU Brno byla však jako dostatečná stanovena hodnota vyšší než 12 U ZST.3 K dalším používaným metodám stanovení Ig a jejich jednotlivých frakcí patří jednoduchá radiální imunodifuze. Za dostatečné hladiny jsou považovány hodnoty frakce IgG vyšší než 10 (15) g/l.
Mezi orientační zkoušky umožňující kontrolu kolostrální výživy, resp. úrovně absorpce kolostrálních imunoglobulinů patří dále uvedené metody.
• Zákalový test se síranem zinečnatým:
0,1 ml séra + 0,9 ml destilované vody – promíchat + 5 ml reagens (250 mg síranu v 1 l destilované vody); posouzení za 1 hodinu – čirý nebo opaleskující roztok = nízká koncentrace gamaglobulinů, zákal = dostatečná hladina gamaglobulinů.
• Glutaraldehydový test:
0,5 ml séra + 50 µl 10% roztoku glutaraldehydu – hodnotí se rychlost a stupeň koagulace. Nedojde-li k rychlé a úplné koagulaci = hypogamaglobulinémie.
• Precipitační test se siřičitanem sodným:
Do třech zkumavek s různými koncentracemi siřičitanu sodného – 14%, 16% a 18% (1,9 ml) se přidá 0,1 ml séra telete, obsah se protřepe a po jedné hodině inkubace při pokojové teplotě se odečte výsledek. Vzorky s velmi nízkým obsahem imunoglobulinů (menším než 5 g/l) vytvářejí precipitát pouze s 18% roztokem, což indikuje nedostatečnou imunologickou výbavu telete. Vzorky s obsahem imunoglobulinů 5 – 15 g/l vytvářejí precipitát i s 16% roztokem a vzorky s obsahem nad 15 g/l vytvářejí precipitáty se všemi koncentracemi síranu a indikují dostatečnou hladinu protilátek.
Kontrola se dá provést již za 6 – 8 hodin po napití kolostra. Nepřímá kontrola kolostrální výživy: K nepřímé kontrole kolostrální výživy se používají laboratorní metody, kterými v krvi telete stanovujeme biochemické parametry ovlivňované příjmem kolostra. Mezi základní se řadí:
• Stanovení celkové bílkoviny v krevním séru telat
Vzhledem k tomu, že telata se rodí v podstatě agamaglobulinemická, je hodnota celkové bílkoviny u telat před napojením kolostrem nízká a dosahuje hodnot okolo 45 g/l a je tvořena převážně albuminy. Po dostatečném napojení kolostrem by měla hodnota celkové bílkoviny v krvi 2 – 6denních telat přesahovat 55 – 60 g/l.
• Stanovení aktivity GMT
Gamaglutamyltransferáza (GMT) je dominantně enzymem nacházejícím se u přežvýkavců v hepatocytech a stanovení její aktivity v krvi je využíváno především v diagnostice jaterních onemocnění. Tento enzym se však ve velmi vysoké koncentraci nachází také v kolostru krav. Pokud je tele napojeno kolostrem, dochází ke vstřebání tohoto enzymu do krve a aktivita GMT se v krvi telat zvyšuje.18 Zatímco u telat kolostrem nenapojených je aktivita téměř nulová, po napojení kolostrem se výrazně zvyšuje a dosahuje hodnot až vysoko nad 15 µkat/l. Dle našich výsledků lze za známku dostatečného napojení kolostrem považovat hodnoty aktivity GMT u 2 – 6denních telat vyšší než 10 µkat/l.3
• Stanovení vitamínů rozpustných v tucích
Vitamíny rozpustné v tucích placentou téměř neprostupují, a proto jsou i jejich koncentrace v krvi novorozených telat velmi nízké a stoupají až po napojení kolostrem. U telat ve stáří 2 – 6 dnů by měla být koncentrace vitamínu A vyšší než 0,70 µmol/l a vitamínu E nad 4,5 µmol/l.
Závěr
Z uvedeného stručného přehledu vyplývá, že při diagnostice příčin zvýšené nemocnosti telat je potřeba věnovat pozornost i odhalování subklinických poruch metabolismu telat. Jako velmi významná se jeví kontrola kolostrální výživy – především posouzení množství imunoglobulinů v krvi telat a také základní vitamínový profil telat, neboť právě uvedené metabolické deficity mohou být zásadní příčinou vzniku onemocnění nebo jedním z významných faktorů oslabujících obranyschopnost organismu a umožňujících tak uplatnění dalších příčin vzniku onemocnění, včetně infekčních. Díky existujícím orientačním metodám stanovení Ig lze snadno tuto základní kontrolu kolostrální výživy provádět i v terénních podmínkách. O aktuálnosti potřeby provádět tato vyšetření svědčí i výsledky, které jsme získali v poslední době při preventivní diagnostice a dále v rámci analýz zvýšené nemocnosti telat, kdy jsme poruchy kolostrální výživy odhalili u zhruba 80 % vyšetřených telat pocházejících z 27 různých chovů. Také výskyt hypovitaminózy E je v našich chovech vysoký. Vyšetřením 350 telat z 39 chovů jsme hypovitaminózu E laboratorně diagnostikovali u téměř 78 % telat.16,19
Práce vznikla v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT MSM6215712403.
Literatura:
1. Pavlata L., Dvořák R. Onemocnění telat – příčiny, zásady diagnostiky a prevence. In: Moderní výživa dojnic – Kvalitní a dynamický management odchovu mladého skotu, Sano Sympozium Praha, Brno, 2002:45-58.
2. Večerek V., Bartošek B., Kozák A., Chloupek P., Pištěková V. Emergency slaughter of cattle in the Czech Republic: the most frequent causes ansd their occurrence in period of 1997 – 2002. Acta Vet Brno 2003;72:445-452.
3. Pavlata L., Chomát P., Haloun T., Podhorský A., Pechová A. Analýza příčin zvýšené nemocnosti telat. Závěrečná zpráva FRVŠ, 2003:30.
4. Quigley J. D., Drewry J. J. Nutrient and immunity transfer from cow to calf pre- and postcalving. J Dairy Sci 1998;81:2779-2790.
5. Blum J. W., Hammon H. Colostrum effects on the gastrointestinal tract, and on nutritional, endocrine and metabolic parameters in neonatal calves. Liv Prod Sci 2000;66:151-159.
6. Kühne S., Hammon H. M., Bruckmaier R. M., Morel C., Zbinden Y., Blum J. W. Growth performance, metabolic and endocrine traits, and absorptive capacity in neonatal calves fed either colostrum or milk replacer at two levels. J Anim Sci 2000;78:609-620.
7. Štěpánek J., Krejčí J. Význam imunity v celkovém vývoji organismu. In: Sborník: Zdravotní a chovatelská problematika odchovu telat. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2004:12-14.
8. Pavlata L., Prášek J., Filípek J., Pechová A. Influence of parenteral administration of selenium and vitamin E during pregnancy on selected metabolic parameters and colostrum quality in dairy cows at parturition. Vet Med - Czech 2004;49:149-155.
9. Mechor G. D., Gröhn Y. T., Van Saun R. J. Effect of temperature on colostrometer readings for estimation of immunoglobulin concentration in bovine colostrum. J Dairy Sci 1991;74:3940-3943.
10. Mechor G. D., Gröhn Y. T., McDowel L. R., Van Saun R. J. Specific gravity of bovine colostrum immunoglobulins as affected by temperature and colostrum components. J Dairy Sci 1992;75:3131-3135.
11. Slanina L´., Polahár P., Slivka P., Chandoga P. Glutaraldehydový test na stanovení kvality kolostra. Veterinářství 1988;38:156-158.
12. Zarrilli A., Micera E., Lacarpia N et al. Evaluation of goat colostrum quality by determining enzyme activity levels. Liv Prod Sci 2003;83:317-320.
13. Morin D. E., McCoy G. C., Hurley W. L. Effects of quality, quantity, and timing of colostrum feeding and addition of a dried colostrum supplement on immunoglobulin G1 absorption. J Dairy Sci 1997;80:747-753.
14. Lateur-Rowet H. J., Breuking H. J. The failure of the oesophageal groove reflex, when fluids are given with an oesophageal feeder to newborn and young calves. Vet Q 1983;5:68.
15. Quigley J. D., Strohbehn R. E., Kost C. J., O´Brien M. M. Formulation of colostrum supplements, colostrum replacers and acquisition of passive immunity in neonatal calves. J Dairy Sci 2001;84:2059-2065.
16. Pavlata L., Podhorský A., Pechová A., Dvořák R. Metabolic disorders of calves in postpartum period. In: Malinowski E. and Bednarek D. (Ed.): Achievements and Prospects of Ruminants Medicine, Polish Association for Buiatrics, Pulawy 2005:125-130.
17. Slanina L´. a kol. Zdravie a produkcia teliat. Príroda; Bratislava, 1991:387.
18. Kraft W., Dürr U. Klinická laboratórna diagnostika vo veterinárnej medicíne. Bratislava; Hajko Hajková, 2001:365.
19. Pavlata L., Podhorský A., Pechová A., Dvořák R.: Incidence of hypovitaminosis E in calves and therapeutic remedy by selenium-vitamin supplementation. Acta Vet Brno 2005;74:209-216.
Adresa autora:
Doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců FVL VFU Brno
Palackého 1 – 3
612 42 Brno
e-mail: pavlatal@vfu.cz
