V areálu Spolany Neratovice voda ve čtvrtek zaplavila objekt bývalé amalgámové elektrolýzy a okolní půdu zamořenou rtutí. Největší vrásky na čele však ekologickým aktivistům stále dělají především dva objekty zamořené toxickými dioxiny. Ti na únik toxických látek do Labe upozorňují již několik let a nyní jej považují za pravděpodobný.
Jeden z objektů, v němž jsou uskladněny dioxiny, má ochrannou zídku. Kolem druhého vybudovali odborníci a záchranáři v noci na dnešek provizorní hráz.
V polovině července ministr životního prostředí Libor Ambrozek obdržel výsledky rozborů vzorků, které ve firmě odebrali ekologická organizace Arnika a hnutí Greenpeace v květnu. Zároveň se obrátily na ministra se žádostí, aby Spolanu přiměl dekontaminovat znečištěnou část podniku a zabezpečit ji proti povodni. Podle expertíz zemina obsahuje gramy až desítky gramů rtuti na kilogram. Zástupci Spolany však tvrdili, že zveřejněné informace jsou zkreslené a neodpovídají zjištěním nezávislých odborných institucí. Kontaminovaná zemina by se podle Tomáše Zikmunda, mluvčího holdingu Unipetrol, do nějž Spolana patří, neměla ani nyní dostat za brány společnosti. Zamoření půdy rtutí pochází z výroby chlóru v 50. až 70. letech.
Objekty v areálu Spolany však také od konce 60. let ukrývají nebezpečné dioxiny, které vznikaly jako vedlejší produkt při výrobě chlorovaného herbicidu Arboricid E. Krátce po spuštění výroby se u pracovníků provozů začaly projevovat první příznaky onemocnění, zpočátku považované za druh kožní alergie. Teprve po hromadném onemocnění více než 80 zaměstnanců v letech 1967 a 1968 byla výroba herbicidu ukončena a provozy zakonzervovány.
