Vlašín M. Doporučený přístup k pacientům s brachycefalickým syndromem. Veterinářství 2022;72(11):621-624.
SOUHRN
Pod pojmem brachycefalický syndrom rozumíme skupinu klinických příznaků vyvolaných primárně geneticky řízenou deformací hlavy dlouhodobým šlechtěním specifických plemen psů s cílem dosažení optimálně kulatého tvaru. Důsledkem pak je komplikovaná průchodnost dýchacích cest, protože změnou (snížením) objemu dutin splanchnocrania nedochází k odpovídající redukci jejich obsahu. To vede k permanentní chronické obstrukci horních cest dýchacích. Tato obstrukce má mnoho patofyziologických důsledků, nejen přímo na dýchací systém, ale nepřímo i na systém zažívací, ardiovaskulární a nervový. Psů krátkolebých plemen ve společnosti přibývá, což znamená, že jich přibývá i v ambulancích veterinárních lékařů. Vzhledem ke komplexnosti tohoto syndromu je všeobecně doporučováno svěřovat tyto pacienty, zejména však ty vážněji postižené, do rukou specialistů. I když se zdá, že z chirurgické
léčby by mohli profitovat téměř všichni zástupci predisponovaných plemen, preventivní chirurgii u asymptomatických jedinců zatím za současného stavu poznání nelze doporučit. Je zarážející, jak se klinický přístup k těmto pacientům na různých pracovištích liší. Zdá se, že každý klinik se při vyšetřování soustředí primárně na jeden konkrétní symptom a case management pak přizpůsobuje svým předpokladům. To však vede k nejednotné klasifikaci, nejednotnému prognostickému přístupu, a tedy i nejednotnému systému indikačních kritérií. Cílem článku je pokus o sjednocení diagnostiky, klasifikace, chirurgické indikace a pooperační strategie u typického brachycefalického pacienta.
SUMMARY
Brachycephalic Obstructive Airway syndrome as a result of genetically-driven deformation of the head brings some real challenges to current veterinary practice. Multilevel upper airway resistance leads to permanent increase in respiratory pressures and secondary damage to the soft tissues within splanchnocranium. This permanent stenosis bears multiple physiological consequences, not only to respiratory system, but also to the alimentary, cardiovascular and neurological systems. Increased popularity of
brachycephalic breeds brings more of these dogs (along with their owners) to veterinary practices nationwide. Given the complexity of the problem, it is advisable to refer affected animals to specialized clinics; however, it is the responsibility of the primary care veterinarian to identify suitable cases and triage them for appropriate treatment options. Even though it may seem that all predisposed dog breeds would profit from prophylactic surgery, the current knowledge base does not support this in asymptomatic animals. It is remarkable how widely the clinical approach to these cases differs from
one veterinarian to another. One possible reason may be the focus on one isolated symptom, hence only on one piece of the whole puzzle. The result is inconsistent classification, unreliable prognostic approach and insufficient treatment protocols. The aim of this article is to attempt to unify the classification scheme, surgical indication and postoperative care strategy of standard Brachycephalic Obstructive Airway Syndrome patient.*
