V České republice byly v posledních několika týdnech potvrzeny dva případy úhynů loveckých psů nakažených Aujeszkyho chorobou, oba ve Zlínském kraji. Oba psi, z nichž jeden uhynul a druhý musel být veterinářem utracen, se velmi pravděpodobně nakazili od černé zvěře, se kterou se dostali do kontaktu.
Státní veterinární správa (SVS) připomíná riziko, které domácím zvířatům hrozí při kontaktu s prasaty divokými, vývrhy z ulovených prasat divokých či při konzumaci jejich tepelně neupraveného masa. Chovatelé hospodářských zvířat by měli dodržovat podmínky biologické bezpečnosti. Nákaza není nebezpečná pro člověka a v chovech hospodářských zvířat v ČR se dlouhodobě nevyskytuje.
Aujeszkyho chorobu potvrdilo v polovině prosince vyšetření u jezevčíka patřícího chovateli z Buchlovic na Uherskohradišťsku, který musel být utracen soukromým veterinárním lékařem. V minulém týdnu pak na stejnou nákazu uhynul jagdteriér majitele ze Zádveřic na Zlínsku. Oba psi byli krátce před svou smrtí v kontaktu s divokými prasaty, oba vykazovali příznaky typické pro výše uvedenou chorobu. V loňském roce byly v ČR zaznamenány dva případy. Nákaza byla kromě výše zmíněného případu z Uherskohradišťska potvrzena ještě u psa chovatele z Vysočiny.
Choroba je rozšířena prakticky po celém světě. Rezervoárem nákazy jsou dospělá prasata, neboť jako jediná tuto nákazu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy. Přenáší se nejčastěji přímým kontaktem, ale také slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa. Onemocnění není léčitelné a pro nakažené psy je proto smrtelné. Poslední případ této nákazy u hospodářských zvířat v ČR se vyskytl v malochovu prasat na Benešovsku v březnu 2004.
Každoročně se počty podobných potvrzených případů v ČR (zejména psů, ale v roce 2018 třeba také u kočky) pohybují v rámci jednotek. Prakticky ve všech případech z posledních let přišla všechna nakažená zvířata do kontaktu s prasaty divokými (zpravidla při lovu), nebo konzumovala jejich tepelně neupravené maso. V současné době neexistuje vakcína pro vakcinaci psů. Použití inaktivované vakcíny určené pro prasata u psů může způsobovat závažnou postvakcinační reakcí vedoucí až k úhynu, a proto ji nelze použít.
„Z preventivního hlediska je zásadní minimalizovat možnost kontaktu psů (ale i dalších domácích zvířat) s divokými prasaty a nekrmit zvířata syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů či koček je rozhodující. Vysoké teploty viru nesvědčí. Naopak v chlazeném a mraženém mase zůstává virus aktivní až několik měsíců. „Pro chovatele hospodářských zvířat platí nutnost dodržovat zásady biologické bezpečnosti, především zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů,“ dodal Semerád.
V závěru roku 2017 byl na celém území ČR proveden monitoring, v jehož rámci se zjišťovala přítomnost protilátek proti viru Aujeszkyho choroby u prasat divokých. Bylo zjištěno, že více než pětina divočáků tyto protilátky má. To potvrzuje skutečnost, že se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Přítomnost protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. To by si měli být majitelé, kteří své psy používají při lovu, uvědomit.*
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
