Přednášky byly tradičně rozděleny do čtyř sekcí: Metabolismus a výživa, mikrobiologie a fyziologie trávení, endokrinologie, reprodukce.
Dvacáté páté dny fyziologie zvířat se konaly od 17. do 19. října 2012 v Košicích a pořádal je Ústav fyziológie zvierat SAV. Poté, co byla v posledních letech účast stále menší a osud této tradicí bohaté česko-slovenské akce nejistý, podařilo se pracovníkům ústavu pod vedením doc. MVDr. Faixe, CSc. a jeho nadšeného týmu Fyziologické dny znovu přivést k životu.
Přednášky byly tradičně rozděleny do čtyř sekcí: Metabolismus a výživa, mikrobiologie a fyziologie trávení, endokrinologie, reprodukce. Odeznělo celkem 31 sdělení, z toho dvě pozvané přednášky. Živé diskuse probíhaly také u 23 posterů.
Skupina sdělení pořádající organizace představila výsledky výzkumu vlivu esenciálních olejů (Salvia officinalis a Thymus vulgaris) ve výživě drůbeže i v kombinaci se selenem. Příznivé účinky obou esenciálních olejů a selenu se přitom potencují. Různé dávky a formy selenu v dietě (anorganická a organická forma) ovlivnily i aktivitu enzymů glutathion reduktázy a thioredoxin reduktázy. Závažné poznatky o imunomodulačním vlivu mykotoxinů Fusarium, deoxyvalenolu azearalenonu, se ukázaly u brojlerů: oba ovlivňovaly nepříznivě krevní a duodenální intraepiteliální subpopulace lymfocytů, a jejich kombinace může snižovat fagocytární aktivitu krve brojlerů. Tyto poznatky jsou závažné proto, že již dávky nižší než uvádí doporučení EU, mohou narušit imunitní systém drůbeže změnami počtu imunokompetentních buněk v krvi a střevním epitelu. Přitom se odhaduje, že celosvětově je až 23 % produktů zemědělské výroby kontaminováno plísněmi.
V sekci mikrobiologie a trávení uvedl Dr. Michalowski (Kielanowski Institute of Animal Physiology, Polsko) v pozvané přednášce historii objevů významných bachorových protozoí (od roku 1843, kdy byla protozoa v bachoru objevena, bylo identifikováno jen entodineí přes 100 species, diplodinií 114 species atd.), přehled jejich funkce v metabolismu sacharidů a poznatky o produkci energie v bachoru skotu. Proteomická analýza fibrolytických enzymů izolátů Butyrivibrio a Pseudobutyrivibrio sledovaných v rámci projektu FP7RUMINOMICS byla diskutována v dalším sdělení; k cílům projektu patří i snížení produkce metanu přežvýkavci. Další prezentace poukázala na věkové proměny střevní mikroflóry člověka, přesahující hmotnost 1 kg, a také upozornila na nové poznatky o ose mozek-střevo, na možné souvislosti mezi působením stresu, imunitním systémem a narušením stěny střevní. Např. autismus u dětí bývá doprovázen úpornými střevními potížemi, a jsou klinické doklady o tom, že i dietní a GIT faktory mohou přispívat k spektru autistických projevů. Srovnání složení fekální mikroflóry zdravých a nemocných osob (autismus, Alzheimerova nemoc) má za cíl objasnit její úlohu v etiologii těchto nemocí. Řada poznatků byla získána v pokusech na zvířatech. Klinické studie naznačují nové vztahy: úloha mikrobiomu člověka a zvířat teprve teď začíná odhalovat hloubku svých intimních vztahů; vždyť bez mikrobiálního světa uvnitř i vně organismu bychom ani nemohli existovat. Představeny byly i nálezy mikroflóry z GIT pštrosů, bažantů, netopýrů. Sledován byl dále vliv inokulace kukuřičné a travní siláže bakteriálními kmeny na fermentaci v umělém bachoru a na lipidový metabolismus. Pektinamid přidaný do diety potkanů významně snižoval koncentraci sérových lipidů a cholesterolu v játrech. Jednoduchou metodu implantace tří typů ileálních kanyl a jejich využití při analýze aminokyselin získaných z chymu prasat se zabývalo další sdělení.
V sekci endokrinologie byly představeny nové trendy v detekci humánních karcinomů, sledován byl aterogenní index krevní plazmy u studentů, dále vliv dojících robotů na chování dojnic, problémy samic morčat v periparturientním údobí. V sekci reprodukce pak byly popsány nové endokrinní, intracelulární a farmakologické regulátory reprodukčních funkcí králíků, možné vlivy reziduí fungicidů na dominantní ovariální folikuly ovcí. Omezení pohybu březích samic ovlivnilo negativně růstovou kapacitu myších embryí před implantací.
Postery byly rovněž orientovány na otázky působení pesticidů a jiných látek na fyziologické ukazatele zvířat, dále byla studována střevní mikroflóra zvířat za různých podmínek, kolegové z Polska prezentovali řadu poznatků o funkčních projevech bobra. Mezi účastníky FD převažovala mladá generace ze slovenských, českých a polských pracovišť. Je to jistě příslib, že se fyziologie bude nadále dynamicky rozvíjet a že tradice, o níž bylo také referováno, se bude ubírat v duchu celostní, babákovské fyziologie, nově zahrnující i mikrobiom člověka a zvířat.
E. Baranyiová
